Článek
Královnou zimních krmítek v Česku se letos opět stala sýkora koňadra. Během víkendu od 5. do 7. ledna jich pozorovatelé z řad ornitologů i široké laické veřejnosti zaznamenali nejvíce. Koňadra přitom ovládla statistiky jak v plošném výskytu, tak v celkových počtech, což jsou dva rozdílné údaje, které ornitologové během Ptačí hodinky sledují.
„Statistiku nejpočetnějších ptáků sýkora koňadra letos ovládla s počtem 142 tisíc jedinců, na druhém místě byl vrabec polní se 117 tisíci a za ním vrabec domácí s počtem 101 tisíc. Vrabcům v jejich umístění významně pomáhá, že létají na krmítka ve velkých hejnech, která mají v průměru 10 jedinců,“ říká koordinátorka Ptačí hodinky v České společnosti ornitologické (ČSO) Eliška Konopáčová.
Podrobné výsledky pozorování jsou na stránkách Ptačí hodinky 2024.
Ještě jste nezačali sypat do krmítka? Tak už neotálejte
Kosů více než loni
Zajímavý je ovšem i pohled z hlediska plošného výskytu ptáků, tedy v množství krmítek, na kterých byly jednotlivé druhy spatřeny. A zde se výsledky na druhé a třetí pozici liší. První příčku drží tradičně sýkora koňadra, která letos přiletěla na 88 % sčítacích míst. Za ní je sýkora modřinka se 72 % a na třetím místě kos černý. To je pořadí, které zůstává dlouhodobě stejné. U kosa černého však ornitologové pozorují významný nárůst v procentu sčítání. Letos přiletěl na 69 % krmítek, což je meziroční nárůst o 15 procentních bodů. To ornitology mile překvapilo.
Červenka nově v první desítce
Mezi deset nejčastěji pozorovaných druhů se letos nově dostala červenka obecná, kterou pozorovalo 30 % sčitatelů, loni to bylo 20 %. „Důvodů může být více. V hnízdním období česká populace červenek za poslední desetiletí mírně posílila. Proto je možné, že i u zimujících červenek vidíme zvyšující se trend. Kromě toho může početnost červenek během sčítání ovlivňovat i počasí celého předcházejícího roku, například vlhké jaro. Jako hmyzožravý druh hledající potravu na zemi má červenka výhodu, když za vlhkého počasí ze země vylézá více bezobratlých. Vlhké jaro tedy může podpořit hnízdní úspěšnost červenek v daném roce, což se odrazí i na jejich zimujících počtech,“ odhaluje Konopáčová.
Nejčastěji pozorované ptačí druhy v roce 2024
Nejčastěji pozorované ptačí druhy v roce 2024 | ||||
---|---|---|---|---|
Pořadí | Druh | Častost pozorování na krmítkách (%) | Průměrný počet zaznamenaných ptáků během hodiny | Celkový počet zaznamenaných ptáků během akce |
1. | Sýkora koňadra | 88,4 | 6,6 | 142 179 |
2. | Sýkora modřinka | 71,6 | 3,7 | 65 425 |
3. | Kos černý | 69,4 | 2,7 | 45 563 |
4. | Vrabec polní | 44,0 | 10,9 | 117 353 |
5. | Brhlík lesní | 42,1 | 1,7 | 17 498 |
6. | Hrdlička zahradní | 41,9 | 3,9 | 40 391 |
7. | Vrabec domácí | 39,9 | 10,4 | 101 354 |
8. | Strakapoud velký | 36,4 | 1,4 | 12 883 |
9. | Červenka obecná | 29,9 | 1,3 | 9284 |
10. | Straka obecná | 29,4 | 2,3 | 16 395 |
11. | Pěnkava obecná | 28,0 | 2,8 | 18 890 |
12. | Zvonek zelený | 27,4 | 4,7 | 31 480 |
13. | Sojka obecná | 20,2 | 1,7 | 8364 |
14. | Stehlík obecný | 18,3 | 7,9 | 35 335 |
15. | Sýkora babka | 14,8 | 2,0 | 7275 |
Zdroj: ČSO |
Více ptáků na krmítkách
Vyšší byl letos v průměru i počet ptáků, které účastníci během jedné sčítací hodiny zaznamenali. Zatímco letos jeden účastník nahlásil v průměru 33 ptáků, loni to bylo 28. Domnívat se, že vzrostly populace ptačích druhů, by však bylo unáhlené. Ornitologové mají pro tento nárůst ryze praktické vysvětlení: „Pravděpodobný vliv mělo počasí. Během ročníku 2023 bylo teplo, ptáci měli dostatek přirozené potravy a nemuseli létat na krmítka. Naopak letos byly teploty nižší, a v neděli dokonce nasněžilo, takže ptáci hledali potravu v blízkosti lidí,“ vysvětluje Konopáčová.
Velmi zajímavý je pohled na výskyt jednotlivých ptáků na mapě České republiky. Jedním z druhů, který vykazuje zajímavé rozdíly v rozšíření, je stehlík obecný. Zjednodušeně lze říci, že větší šance vidět stehlíka obecného měli lidé na jižní Moravě. Konkrétně na Hodonínsku pozorovalo stehlíky 34 % účastníků, oproti tomu na Táborsku jej během svého pozorování spatřilo jen 8 % účastníků akce.
Stejně jako v jiných letech také letos se během Ptačí hodinky objevilo i pár jedinců výjimečně zimujících druhů, jejichž většinová populace odlétá zimovat do Středomoří. Lidé zaznamenali například 138 rehků domácích, ale i holuby hřivnáče, konipasy bílé či pěnice černohlavé.
Hygiena na krmítku je stejně důležitá jako to, čím ptáky přikrmujete. Víte, čeho se vyvarovat?
Ptačí hodinka jako novoroční tradice
Šestého ročníku sčítání ptáků na krmítkách se zúčastnilo 35 274 lidí z celého Česka. Ti odeslali 24 444 zápisů svědčících o tom, že během pozorování zaznamenali 792 587 ptáků. Díky tomu je ročník 2024 dosud nejúspěšnější Ptačí hodinkou z hlediska počtu dobrovolníků, sčítání i ptáků.
„Mezi sčitateli najdeme čtyři tisíce rodin, přes 250 školních kolektivů a přírodovědných kroužků a také několik sčitatelů v úctyhodném věku nad 90 let. Více než 60 % účastníků se letos neúčastnilo poprvé, ale sčítali již při některém z předchozích ročníků. Je potěšující vědět, že Ptačí hodinka se pro mnohé stává příjemnou lednovou tradicí a zahajují tak nový rok ve spojení s přírodou,“ pochvaluje si Konopáčová.
Pozorovat ptáky můžete i v rámci dalších akcí
Pokud vás pozorování a sčítání ptáků během Ptačí hodinky bavilo, můžete se zapojit i do dalších programů ornitologů určených pro veřejnost.
Aktuálně se lze zapojit do projektu mapování zimujících rehků domácích, což je doprovodná akce ke kampani Pták roku 2024, jímž byl rehek domácí právě vyhlášen.
Oblíbeným programem je sledování příletu čápů bílých a zaznamenávání průběhu jejich hnízdění. Hlavní vlnu příletů ornitologové očekávají během března. První navrátilci ale dorazí už v únoru a někteří z čápů v Česku i zimují.