Přemýšlíte, co zasít v únoru? Zkuste plodiny, které potřebují dlouhé vegetační období

Pokud máte propagátor (pěstební box), nejlépe vyhřívaný, u kterého můžete lehce regulovat teplotu, pusťte se do toho. Neobejdete se ani bez pěstebního světla. Dny jsou pořád ještě příliš krátké, ráno se pozdě rozednívá a večer brzy stmívá, často bývá zataženo. Proto bude nutné rostlinkám přisvítit, aby z nich nevyrostly slaboučké sazeničky ženoucí se za světlem. Takové by se s venkovními podmínkami vypořádávaly velmi obtížně.

Také vysoké teploty doma mohou být zrádné. Je proto nutné zajistit stabilní teplo bez velkých výkyvů – to s propagátorem půjde poměrně snadno.

Důležité je i to, abyste semena nijak nekontaminovali, proto očistěte důkladně všechno, co přijde se semeny do styku – zahradnické nástroje, nádoby.

Pro předpěstování lilku a chilli paprik v domácích podmínkách použijte lehčí kompost, který neobsahuje rašelinu. Zasejte do něj semínka, lehce zakryjte zeminou, zalijte a opatrujte ve vyhřívaném propagátoru. Nejvhodnější teplotou je pro ně 21 °C. Klíčení může trvat 8–21 dní.

Jakmile semínka vyklíčí a na povrch zeminy vykouknou první špičky rostlinek, odstraňte kryt propagátoru a stáhněte teplotu do rozmezí 16–18 °C. V okamžiku, kdy malé sazeničky dosáhnou výšky 2–3 cm a mají dva pravé listy (jako první vyrazí dva semenné listy, poté dva pravé listy, které se podobají listům dospělých rostlin), mohou putovat ven z propagátoru.

Nyní pomalu nastává vhodná chvíle k opatrnému přesazení do květináčků o průměru zhruba 9 cm. Stále by ale měly mít dostatečné teplo. Tam, kam je umístíte, by během noci neměla teplota nikdy poklesnout pod 15 ºC.

Pozor, okenní parapety mohou být zrádným místem i v případě, že na ně během dne svítí slunce. V noci zde totiž panují mnohem nižší teploty, které by malé sazenice nemusely přežít. Navíc zde může docházet k velkým teplotním rozdílům mezi dnem a nocí. Rostlinky potřebují v tomto ohledu stabilitu.

Denní světlo pořád ještě nebude dostatečné, takže pomocná pěstební světla určitě neodkládejte. To si můžete dovolit teprve ve chvíli, kdy se den dostatečně prodlouží.

Jakmile se kořeny rostlinek v malých květináčích dostatečně rozrostou a budou vykukovat spodními drenážními otvory ven, můžete je přesadit do většího květináče. Variantou je i přesazení do skleníku, pokud v něm noční teploty neklesají pod 15 ° C. Pokud je dáte do skleníku, udržujte u nich neustále vlhkou půdu, ale ne podmáčenou.

Po lilku a chilli papričkách můžete ze semen předpěstovávat také bazalku, cibuli, sladký hrášek a fazole obecné. Zasejte jejich semena do lehkého kompostu, zasypte vermikulitem. Semínka bazalky vyžadují pro předpěstování teplotu cca 20 °C, takže i je musíte hýčkat ve vyhřívaném propagátoru, aby vyklíčila.

Opět platí, že když sazenice dostatečně povyrostou, měli byste je přesadit do květináčů s obsahem kvalitního kompostu, ovšem bez rašeliny. Důležité je zaštípnout špičky rostlin, aby se nehnaly do výšky, aby se bylinka rozrostla a vytvořila bohatý keřík.

Semínkům cibule postačí k vyklíčení teploty 10–16 ºC. Jakmile vykouknou listy z půdy, dopřejte jim světlé místo a pokojovou teplotu. Potřebují také vlhkou zeminu.

Přesaďte je podle potřeby a dávejte pozor, abyste nerozdělili shluky společně rostoucích cibulek. Můžete je potom zjara otužovat a vysadit do dobře připravené půdy s rozestupy 5–10 cm od sebe a v řadách cca 25–30 cm od sebe.

Fazole jsou oproti výše zmiňovaným plodinám mnohem odolnější, takže semena mohou klidně klíčit v nevytápěném skleníku nebo pařeništi. Zvládnou to zhruba do tří týdnů. Vyhřívaný propagátor tedy můžete v jejich případě nechat stranou. Chtějí ale dostatečnou zálivku. Po přibližně dalších třech týdnech, kdy už rostlinky budou dost silné, jim zaštípněte špičky. Tím podpoříte tvorbu bohatého keříku.

Otužujte je, aby se pozvolna aklimatizovaly na venkovní podmínky. Jakmile budou dostatečně otužilé, vysaďte do dobře připravené půdy do jednotlivých řádků 45 cm od sebe nebo do dvojitých řádků 20 cm od sebe, s 60cm mezerou mezi jednotlivými řadami. Pokud předpověď počasí ještě hlásí mrazíky, zakryjte je zahradnickým rounem.

Za předpokladu, že nehrozí velké mrazy a půda není příliš promrzlá, můžete v únoru sázet také jahody. Jejich šlahouny a keříky s holými kořeny zasaďte na záhon, který jste si pro ně připravili na podzim, ovšem rostlinky je nutné chránit krytem.

Při sázení na záhon udržujte 30cm rozestupy, jahodníky můžete sázet rovněž do květináčů, ale i ty je nutné schovat pod kryt.

Tímto krokem si zajistíte dřívější úrodu. Jahodníky by měly začít růst o několik týdnů dříve než rostliny rostoucí venku bez krytu. Keříky mohou začít plodit už v květnu, což vás určitě potěší.

Není-li půda zmrzlá nebo podmáčená, můžete zasadit také výhonky malin. Vyberte pro ně slunná místa s volně propustnou půdou.

Dobře připravte půdu a zasaďte je do stejné hloubky, v jaké rostly – na stonku byste měli najít stopy, kam až byl výhonek v půdě. Tato značka by se pro vás měla stát užitečným vodítkem. Rostliny rozmístěte v prostoru ve vzdálenosti asi 45–60 cm od sebe.

Ohledně hloubky zasazení platí stejné pravidlo jako pro maliny také pro angrešt a rybíz. Pro jejich keříky vykopejte přibližně čtvercovou jámu, která ale není o mnoho hlubší než kořeny, ale zhruba třikrát širší.

Umístěte kořeny do jámy a ověřte si, jestli sedí ve správné hloubce, než je zasypete zeminou. Poté zasazené keříky jemně zpevněte a důkladně zalijte.