Pranostiky o zimě: Co praví lidová moudrost a na co se může dnešní zahrádkář spolehnout

„Holomrazy – úrody vrazi.“ Na toto pořekadlo bychom si rozhodně mohli vsadit. Půda silně promrzne, což může zlikvidovat některé citlivější rostliny. Ty je nutné před mrazy chránit zakrytím.

Po holomrazech také samozřejmě mnohem déle trvá, než se půda oteplí a je možné zjara sít a sázet. Můžete tím pádem nabrat zpoždění v zahrádkářských pracích, což se samozřejmě na výsledné úrodě projeví.

„I půda musí odpočívat přikrytá, aby ji zimní spánek posílil,“ uvádí jedna z pranostik. Sníh zkrátka v zimě funguje jako ochranná peřina pro záhonky. Říká se také „Hodně sněhu – hodně trávy“ nebo „Veliké závěje – veliké pokose“ či „Jak vysoko v zimě leží sníh, tak vysoko tráva poroste.“ I na těchto tvrzeních bývá hodně pravdy a nejde pochopitelně jenom o trávu, ale také o další rostliny.

„V lednu mráz - těší nás, v lednu voda - věčná škoda.“ Také toto varování odráží realitu. Leden považujeme za nejchladnější měsíc roku. Pokud je v tomto měsíci mrazivo, lze odhadovat dobrou úrodu, když prší, bývá tomu často naopak.

„Suchý leden, mokrý červen,“ je předpověď vycházející z pozorování platných pro naši zeměpisnou šířku. Leden u nás bývá z hlediska dešťových srážek většinou podprůměrný. Naopak červen je vlhčí – vzpomeňme na Medardovu kápi, která předpovídá dokonce čtyřicet dní trvající srážky.

„Ryje-li krtek v lednu, končí zima v květnu.“ Jinými slovy, panuje-li v lednu teplé počasí, mohou mrazy přijít později a protáhnout se daleko do jarních dnů. I toto potvrzuje pravdu a pro všechny zahrádkáře je to rozhodně špatná zpráva.

„Únor bílý, pole sílí.“ Asi nejznámější pranostika na téma bílé peřiny v přírodě hovoří za všechno. Když bohatá sněhová nadílka roztaje, půda z ní získá mnoho vláhy. Nasytí se dostatečně i spodní vody a v létě pak bývá vláhy dostatek. To se samozřejmě promítne do velkého množství ovoce a zeleniny, které sklidíte. Zkrátka v únoru by mělo sněžit a mrznout, protože jak se říká „Je-li únor mírný, rok bude bídný.“

Připomeňme si ještě: „Jestli na Hromnice mrzne a sněží, úrodný rok nato běží.“ Správná zima v únoru je dobrá i pro leccos jiného, jak dodává další pranostika: „V únoru sníh a led – v létě nanesou včely med.“

Češi jsou národem houbařů, a ti by měli podle lidového moudra bílou nadílku také vítat: „Není-li v zimě sněhu, nebude v létě hub.“ Je to pochopitelné – houby potřebují vláhu a v suchých letech jich mnoho neroste.

Někdy ale souvislost pranostik hledáme marně.

Rčení „Rampouchy na stříšce, hojnost mléka v dížce,“ by mělo napovídat, že za mrazu budou krávy více dojit, ale být tomu tak vždy pochopitelně nemusí. Podle zemědělců sice teplota ve stáji na dojivost vliv má, protože když je na farmě tepleji, produkce mléka klesá a také se snižuje množství tuku v něm obsaženého. Ovšem na druhou stranu si nelze myslet, že velký mráz budou zvířata snášet dobře. Mezi množství rampouchů a dojivost tedy rovnítko položit nemůžeme.

Také „Na svatého Valentýna zamrzne i kolo mlýna,“ potvrdit nemůžeme. Meteorologové nezaznamenávají ve dnech kolem 14. února žádný stabilní trend mrazivého vzduchu.

Jiná lidová moudrost praví, že „Veliké sněhy působí na osení škody.“ A s tím lze souhlasit, nic se nemá přehánět a i toho sněhu by mělo být tak akorát na doplnění podzemních vod, ovšem ne zase přehnaně mnoho.

Únorový déšť však také není důvodem k jásotu: „Jestli únor honí mraky, staví březen sněhuláky.“ Tedy pokud únor proprší, můžeme podle pranostiky očekávat, že se k nám zima spojená se sněhem vrátí ještě v březnu.

A to není příliš dobré, protože „Nezamrzne-li po celou zimu kámen ve vodě, potom mrazy uhodí až v březnu a tu zima bývá nejkrutější.“ Totéž signalizuje i rčení „Leží-li v únoru kočka na slunci, jistě v březnu poleze za kamna.“

Zkrátka, jak dobře ví každý zahrádkář, březen by měl být ideálně už ve znamení mírnějšího počasí a blížícího se jara. Pokud to tak není, nesignalizuje to pro budoucí úrodu vůbec nic dobrého.