Pomocníci pro podzimní úklid zahrady

Opadané listí, které shrabujeme během října a listopadu, rozhodně nevyhazujeme. Bude prospěšné v kompostu, podobně jako malé větve stromů.

Z ořezaných větších větví získáme štěpku nebo špalky. Máme-li kotel, poslouží jako topivo.

Hrabání spadaného listí někteří považují za vítanou relaxaci. Aby ruce brzy nebolely, pomohou klasické odlehčené hrábě s tzv. prsty nebo vějířem, který využijeme k hrabání a zároveň k pohodlnému sběru shrabaného materiálu.

Z terasy a chodníků odstraníme listí smetákem nebo fukarem, který funguje také jako vysavač. Sfoukáme listí, větvičky, hlínu a další odpad na hromadu, přepneme na zpětný chod a vše nasajeme do vaku.

Řada výrobků přitom umí objem nasávaného materiálu zmenšit až o 85 %.

Myslíme také na okapy. Pokud se zanesou listím, větvičkami, mechem, dešťová voda si najde cestu přes okap po fasádě či krovu.

Listí můžeme odstranit fukarem ze žebříku. Bezpečnější variantu nabízejí čističe okapů s teleskopickou násadou, díky nimž zvládneme úklid okapů ze země. Preventivně ošetříme okapy a svody proti nečistotám a listí ohebnou síťkou nebo mřížkou.

Veškeré zdravé suché listí nemusí skončit v kompostu. Směs listí a drobných větviček ochrání rostliny a jejich kořeny před mrazem, jak je to běžné ve volné přírodě.

Před zimou odstraňujeme suché větve stromů a keřů zejména z bezpečnostních, ale i z estetických důvodů. Stromy zbavíme nemocných a škůdci napadených větví, aby se choroby nešířily na ostatní dřeviny.

Klasické zahradnické nože a nůžky si poradí se slabšími větvičkami. Hodit se bude i lehká ruční pilka. Na staré větve použijeme nůžky se srpovitou čelistí, pákové nůžky umožní vynaložit větší sílu při odstraňování silnějších větví.

Nářadí na teleskopické tyči usnadní práci ve vyšších patrech korun stromů a u vysokých živých plotů. Spolehnout se můžeme na akumulátorové nebo elektrické plotostřihy a křovinořezy.

Drobnější větve zpracuje drtič zahradního odpadu na užitečný mulč, kterým pokryjeme záhony. Štěpkovač s vysoce odolným ozubeným kolem zpracuje větve o průměru až 4,5 cm. Rozřeže je na větší kousky, s nimiž zatopíme třeba v krbových kamnech.

Nejsilnější větve řežeme klasickou nebo řetězovou pilou. Na trhu jsou přístroje s elektromotorem, s benzinovým motorem. Během řezání nezapomínáme na bezpečnost a ochranné pomůcky!

Podzim je ideální pro založení nového kompostu. Během jarního tání se totiž vlhkost a rostoucí teplota postarají o rychlý rozklad bioodpadu nahromaděného přes zimu.

Máme-li kompost již založený, pak ho na podzim přeházíme, nejlépe odkrajováním vidlemi z boku – každá odebíraná část tak obsahuje všechny vrstvy. Materiál přehazujeme přes hrubé síto. Nezetlelé stonky, větvičky přidáme ke kompostu novému. Poměr listí a zeleného odpadu k drceným větvičkám by měl být přibližně 3:1.

Do kompostu dáváme pouze zdravé listí! Necháme-li ho tlít pod plachtou na speciálně vyčleněném místě, přičemž jednotlivé vrstvy proložíme zeminou, získáme tzv. listovku. Je to kvalitní a ekologické hnojivo pro květiny i skleník. Díky rychlému tlení ho použijeme už za rok. Názory se různí, ale většina zahrádkářů nepřidává do listovky ořešák ani dub kvůli vysokému obsahu tříslovin.

Chorobami napadený materiál spálíme nebo kompostujeme odděleně v perforovaných pytlích či v kompostéru. Na kompost jej můžeme dát, ovšem pod podmínkou, že ho necháme tlít zasypaný hlínou několik let.

K výrobě hnojiva z bioodpadu můžeme využít otevřené nebo uzavřené kompostéry, které se vyrábějí nejčastěji z plastu, ale k dostání jsou i dřevěné nebo kovové.

Uzavřené kompostéry zvyšují tepelnou izolaci. Jejich větrací systém urychluje průběh kompostování, zrání trvá čtyři týdny. V otevřených kompostérech lépe prosychá vlhčí materiál, např. tráva ze sekačky.

Při shrabování listí máme ochranné rukavice, vyztužené pak na hrubší práce se dřevem.

Na oči nasadíme ochranné brýle. Hrozí-li vymrštění větve nebo špalku z přístroje, je dobré mít na hlavě ochrannou helmu se štítem.

Proti hluku motorové pily použijeme sluchátka.