Pomíjivé kouzlo sasanky vábné

Už podle druhového jména je jasné, že ani čeští botanici nepochybovali o spanilosti téhle milé jarní květinky, která roste divoce nejen v zemi pod Olympem, ale i v Turecku, v Bulharsku či na Kypru. Byť si už nějaký čas zvykáme na její nový latinský název Anemonoides blanda, v encyklopediích i u obchodníků dosud převládá synonymum Anemone blanda.

Poupata vínového odstínu se zvláštně kovově lesknou. Slunečná pohoda je natáčí k nebi a něžně rozbaluje nad listy vykrajovanými jako od mistra řezbáře. Vábnička pohledů a včel květy neskrblí. Rozvíjejí se do hvězd z jemných paprsčitých plátků v barvě hlubší než samotná obloha. Barvínkově fialová není u nich zvláštností, vzácnější je růžová či bílá.

Až 4 cm velké květy přizdobené věnečkem zmnožených tyčinek voní jemně po šeříku a neváží víc než pár ptačích pírek, aby je stonek hubený jako tříska unesl. Barvy se postupně vytrácejí. Až z nich zbydou jen bledé nádechy, okvětní lístky opadají a zanechají po sobě zelenkavou bambuli. Jde o pěkně symetrické souplodí nažek, které se po dozrání semínek rozpadá.

Drobná trvalka ze širokého příbuzenstva pryskyřníku není tak bezbranná, jak se zdá. Za chladných nocí poléhá, jakmile ale vyjde slunce, znovu se napřímí. Při suchu rychle uvadá, stačí však trochu vody, aby se zmátořila. Výška do 15 cm a pružnost baletní tanečnice sasance zajišťují, že nepřijde k újmě, ani když si ji osedlá vítr a pořádně s ní zacválá. Kurzem sebeobrany si prošly také květy, které své zásoby pylu a nektaru střeží tak svědomitě, že je nic nepřinutí, aby se při zhoršeném počasí otevřely.

Na půdu není sasanka vybíravá. Obsahuje-li listovku, tím líp. Co ji může vážně ohrozit, je holomráz. Proti jeho ničivé síle dobře funguje tlustá vrstva listí, proto ho z ploch pod průhledným houštím, kde se rostlince skvěle daří, před zimou nevyhrabujeme.

Sasance rezervujeme prominentní místo v zahradě, aby nám z jejích půvabů nic neušlo. Po vícero rostlinách ji naaranžujeme do nádob, tam se hodí stejně jako do záhonů či na skalku. Kouzelně vypadají kytice v maličkých vázách i jednotlivé kvítky plovoucí v misce. Zkrátka si ji užijeme, dokud to jde. Než se totiž nadějeme, je po ní veta.

Kvete jen pár týdnů a nejpozději v červnu už se s ní potkávají jen žížaly v podzemí, kam se stahuje, aby soustředila energii do hlíznatých oddenků. Těmi se šíří úspěšně jako samovýsevem, takže se na sice chvilkové, ale o to skvělejší rendez-vous s milou sasankou můžeme těšit každý rok. Mezitím se bohyšky, kapradí nebo třeba ploštičník s plicníkem svými listy postarají o to, aby na ni v období dormance (tedy v klidovém období) neútočil plevel.

Může se vám hodit na Zboží.cz: Zahradní nářadí, Potřeby pro pěstování

Může se vám hodit na Firmy.cz. Zahradnictví, Zahradní centra