Článek
Majitelé domu s bazénem a zahradou o ploše 700 m2 totiž často cestují po světě a překvapit je něčím neotřelým se zdálo takřka nemožné. Záměr vytvořit pohádková zákoutí ve stěžejní části zahrady ale přijali s nadšením.
Zákoutí: kovové koule ponořené do trsů trávy, která na podzim kvete bílým chmýřím.
Barvy se mění po celý rok
Zahrada určená k relaxaci je sestavena z formálních a neformálních prvků: tvarované rostliny vytvářejí kontrast k flóře, která se rozrůstá přirozeně a zůstává krásná bez zásahu lidské ruky.
Jemně růžové máky (Papaver orientale Princess Victoria Louise) a kovové makovice od uměleckého kováře Pavla Valáška.
Cílem architekta bylo také zachovat výhled na protilehlou krajinu, tvořenou zalesněnými kopci, a zahradu s ní opticky propojit. Zároveň zakryl nežádoucí výhledy na užitkovou část zahrady, skleník i nedalekou cestu pro pěší.
Zahrada nabízí krásné průhledy, šikovně přitom skrývá svou užitkovou část.
Zahrada je barevně koncipována tak, aby po celý vegetační rok hrály na vybraných místech roli některé z odstínů, přičemž se po pozemku postupně rozlévají nachové, růžové, červené a modré až fialově indigové květy – navíc v souladu s odstíny použitého místního andezitu a pískovce. Architekt kameny využil jednak k tvorbě chodníků, v drcené podobě pak na místech, na která pálí slunce a na nichž by se vegetaci bez zvláštní péče příliš nedařilo.
Více výškových úrovní tvořených hvozdíkem s travinou, tvarovaným tisem a volně rostoucí ozdobnice čínská (Miscanthus sinensis Gracillimus), podporuje dynamiku zahrady.
Přirozené ohrazení zahrady vytváří hustý tis pro živé ploty (Taxus media Straight hedge). Keře tisu kopírují linie v dáli, takže z přímého pohledu podtrhují horizont.
Zelené bochánky trávy kostřavy medvědí (Festuca scoparia Pic carlit) píchají, takže odradí kočky i veverky.
Romantická místa a pouštní běžci
Stěžejními místy zahrady jsou dvě romantická zákoutí s lavičkami, k nimž vede chodníček od branky po svahu. Jedno posezení nabízí výhled do zahrady pod domem a dále pak přes okrasnou trávu a důkladně zastřižený tis do krajiny přes údolí. Pod borovicemi černými (Pinus nigra) se v trsech metlice trsnaté (Deschampsia caespitosa) válejí kovové koule.
Zimostráz (Buxus microphylla Faulkner) je stálezelený keř tvarovaný do půlkulata, v budoucnu vytvoří hustý formální prvek.
Architekt zahrady, jímž byl Roman Dvořáček ze společnosti Exterier-Design, se při navrhování kovového doplňku inspiroval tzv. pouštními běžci – chomáči trávy kutálejícími se díky větru v mexických prériích. Koule ztvárňují úzké listy této trávy zapletené do sebe. Květy trávy vykvétají na podzim a připomínají husté chmýří, takže vytvářejí iluzi, že se koule noří do sněhu nebo vaty.
Hvozdík čínský (Dianthus chinensis) kvete na pomezí května a června, ladí s barvou místního kamene.
Z druhého zákoutí, umístěného jen kousek od palouku s přirozenými vlčími máky a velkými indigovými kovovými makovicemi, se můžeme kochat pohledem na protilehlý svah posetý dřevinami. Lavička je pod akátem, jehož bílé chmýří spadá na jemně růžově zabarvené vlčí máky, kvetoucí v červnu. Pod nimi se drobnými kvítky otevírá modrý pomněnkovec velkolistý (Brunnera macrophylla) a naproti nim pod borovicemi kvete v červenci hlaváč kavkazský (Scabiosa caucasica).
Na svahu převažují jehličnaté dřeviny, jalovce, skalník plazivý a směs trvalek přes léto kvete žlutými a načervenalými tóny.