Podzimní trvalky zdobí zahradu i v říjnu a listopadu. Vsaďte na hvězdnice, třapatky nebo rozchodníky

Pro zkrášlení podzimní zahrady se nejlépe osvědčily astry, chryzantémy, hvězdnice, rozchodníky nebo třapatky, které se nezaleknou ani nižších teplot a často zdobí zahradu až do prvních mrazů. Zároveň nevyžadují náročnou péči a vybíravé nejsou ani v jiných ohledech.

Klasikou podzimních záhonů jsou astřičky novobelgické, které kvetou od konce srpna až do konce října. Oblíbené jsou zejména pro svoji odolnost a různorodou barevnost. Výškově dosahují až 150 cm, ale na menší záhony můžete vybrat i nízké odrůdy, které mají mezi 15 až 50 cm. Jejich paprskovité květy rozzáří zahradu tóny fialové, růžové i červené.

Jednotlivé úbory jsou sice poměrně malé, ale všechno vám vynahradí množstvím mohutných trsů. Libují si zejména na slunných stanovištích a vyhovuje jim propustná půda bohatá na živiny, může být ale jílovitá a písčitá.

Do stejné čeledí jako astry patří i hvězdnice. Jsou velmi nenáročné, a tak je můžeme doporučit i začínajícím zahradníkům nebo těm, kteří si jen chtějí ušetřit práci. Hvězdnicím totiž stačí jen minimum vlhkosti a podobně nízké nároky mají i na sluneční záření. Měli byste jim ale dopřát dostatek prostoru a také humózní půdu s dostatečným množstvím živin.

Tento druh dorůstá maximálně 30 cm. Přesto se na zahradě určitě neztratí, protože roste velmi hustě a má krásné růžové květy se žlutými terčíky, které slouží i jako důležitá potrava pro hmyz a motýly. Navíc jde o rostlinu, která si dobře rozumí s dalšími podzimními trvalkami, zejména s rozchodníky nebo kostřavou a dalšími travami.

Další květinou s minimálními nároky na péči je třapatka zářivá, která podzimní záhony doslova rozsvítí svými žlutými květy se zlatavým nádechem. Přitahuje tedy jak pohledy kolemjdoucích, tak včely a motýly. Jde o rostlinu původem ze Severní Ameriky, kde ji lidé odjakživa využívali pro její léčivé účinky a její příbuzná třapatka nachová (echinacea) se v lékařství uplatňuje dodnes.

Třapatka zářivá má ale především dekorativní funkci a skvěle se jí daří i ve středoevropských podmínkách. Stačí jí dostatek světla a tepla a přiměřené množství vlhkosti. Záleží, jestli ji vysadíte ze semen už na jaře, nebo na sklonku léta využijete vzrostlé sazenice. V každém případě dorůstá jen 20 až 30 cm, a tak se bude vyjímat hlavně na menších zahradách.

Jako listopadky nebo zimní astry se často označují chryzantémy. Jsou podobně populární, protože hrají všemi barvami od žluté přes oranžovou až po červenou. Mají ale mohutnější květenství, jehož čas přichází ještě o něco později, nejčastěji od října až do prvních mrazů. Jsou tedy chloubou každé zahrady, která se jinak pomalu připravuje na zimní spánek.

Vysadit je ale bude nutné už na jaře a zejména v horkém létě se neobejdou bez vydatné zálivky. Stejně tak vyžadují dobře propustnou výživnou půdu, ideálně na slunném místě. Díky tomu dorostou až do výšky 120 cm a ohromí vás svojí pestrobarevnou krásou. Před mrazem je pak snadno ochrání vrstva mulče.

Stále častěji se na českých zahradách zabydluje i rozchodník nachový. A to díky rozmanitosti barev i různým velikostem. Kromě růžových odrůd existují i bílé nebo červené varianty a podobné je to také s výškou stonků. Zatímco některé mají maximálně 30 cm, jinde narazíte i na dvojnásobně vysoké rostliny.

Výhodou je, že rozchodníkům nevadí sucho a dokážou se adaptovat na různou intenzitu slunečního záření. Vyplní tedy i místo na stinném stanovišti nebo na slunné skalce.