Článek
S pokročilým podzimem přichází do zahrad nostalgie po uplynulém létu i závan konečnosti. Úroda je sklizená, letničky odkvetlé, listí spadané. Pohled na prázdné záhonky ovšem nemusí být smutný, když je připravíme na novou sezónu, případně na ně rovnou zasadíme rostliny, z jejichž darů se budeme radovat v nadcházejícím roce.
Úprava záhonů
Záhony po sklizni vyčistíme od zbytků rostlin a plevelů, nevykvetlé můžeme společně zakompostovat. Zbytky pěstovaných rostlin můžeme také zarýt, čímž půdě dodáme zelené hnojivo. Prázdné záhony zryjeme do hrubých brázd a necháme odpočívat. Nebudeme-li je osazovat dříve než na jaře, můžeme do nich zapravit i hnůj. Bude mít dostatek času, aby se rozložil a vysazené rostliny nespálil.
Máme-li v úmyslu záhony znovu osadit ještě na podzim, po zrytí a obrácení zeminy všechny hroudy rozbijeme rýčem a odstraníme veškerý plevel včetně kořenů. Vyčištěnou půdu nahrubo urovnáme kovovými hráběmi a necháme nejlépe dva týdny odpočinout. Následně ji zbavíme nově vzešlých plevelů a obohatíme kvalitním, dobře odleželým kompostem nebo hnojivem. Rozhodnutí závisí na tom, co budeme na záhonku pěstovat. Sáhnout můžeme po průmyslovém hnojivu nebo lépe po organickém čili statkovém, tedy trusu domácích zvířat, který se v případě chlévské mrvy nechává rozložit na hnojišti, tzv. slepičince musí projít překvašením v nádobě s vodou. Následně hnojivo zapracujeme do půdy. Po odpočinutí záhonek uhrabeme, vytvoříme řádky, které osejeme příslušným osivem nebo do nich zasadíme například cibuloviny.
Kultivace pozemku
Pozemek nebo jen záhony, které po delší dobu „ležely ladem“ a na nichž chceme začít znovu pěstovat okrasné nebo užitkové rostliny, musíme nejprve zkultivovat. Nejvhodnějším obdobím je podzim nebo časné jaro.
Nejprve půdu zbavíme plevelů a náletových dřevin. Na záhony nám stačí rýč, rycí vidle nebo motyka. Pro větší plochy se vyplatí použít kultivátor. Orba musí být co nejhlubší, snadněji se pak z půdy odstraňují nežádoucí rostliny. Po vyčištění necháme půdu do jara odpočívat. Na počátku sezóny ji uhrabeme a osejeme vhodnou směskou, která růst plevelů potlačí a zamezí jejich množení. Před květem směsku posečeme nebo zaoráme, čímž poslouží jako zelené hnojivo, z něhož vzniká v půdě humus, který je při boji s plevely důležitý. Po odpočinutí bude půda připravená k úpravě a následnému osázení. Práci si rozhodně nesmíme urychlovat plošným použitím herbicidů. Je to horší varianta než vyrůstající plevel, protože herbicidy z půdy jen tak nezmizí.
Bez živin to nepůjde
Než se pustíme do výsadby na nově zkultivovaném pozemku, můžeme si nechat udělat rozbor půdy v akreditované laboratoři, kde nám podle výsledků poradí druh, množství a způsob aplikace živin, které naše půda potřebuje.
www.chatar-chalupar.cz