Článek
V arboretech a parcích podzim se svou oblíbenou barvou čaruje, až oči přecházejí. Vášnivě to roztáčí i na zahradě. Hlavně rostliny, jimž v žilách kolují buněčné šťávy s antokyany, pigmenty, nahrazují při úbytku denního světla chlorofyl. Díky nim se na listech (a nejen na nich) objevují ruměnce, které září tím víc, čím jsou dny slunečnější a noci chladnější.
Jak slunečnice rozjasní podzimní čas?
Květinové sluníčko pořádá zářivou přehlídku dvakrát do roka. Poprvé v létě, kdy žluté jazykovité květy navádějí pozornost opylovačů k méně ostentativním kvítkům terčovitým. Podruhé na podzim, když do uschlých semeníků zavítají stehlíci s výraznou rudou maskou táhnoucí se od čela až po bradu. Alternativně nažky vydrolíme a servírujeme na krmítku. Tito pěnkavovití ptáčci s požitkem chroupou také semena pcháčů, pupalek, aksamitníků, štětek, jitrocelů, hvězdnic, echinaceí, chrp. Vůbec ocení, když v záhonech necháme až do jara většinu z toho, co odkvetlo.
Úklid na zahradě bude se správnou výbavou hotový raz dva
Drahokamy na vlásku
Zrovna když se blíží konec, vyšňoří se příroda nejpůvabněji. A třeba i v srdci velkoměsta. Každý se může zastavit a dojímat nad planoucím lupením javorů. Jsou sice japonské, ale září jako české granáty z Turnova. Dlouho potrvá, než odvrátíme zrak od rubínů v koruně dubu šarlatového, třešně Sargentovy, brslenu evropského. Odstínem vzácných červených diamantů vyniká přísavník trojcípý (Parthenocissus tricuspidata). Liána, co se jí říká psí víno, bere intenzitou zbarvení dech, ale pozor, lehce se vymyká kontrole. Šplhá rychle, bez pomoci, nejradši šmíruje za okny a na svět se dívá ze střechy. Jakmile opadavé rostliny přesunou zásoby škrobu a cukru z listových pletiv do kmenů, výhonů a pupenů, přetínají pouto s řapíky listů a ty buď vlastní vahou, nebo s pomocí větru padají k zemi.
Znáte tuhle voskovku?
Třetí roční doba je barvou lásky posedlá i na loukách a pastvinách. V trávníku tam třeba objevíte vzácnou voskovku s trefným příjmením šarlatová (Hygrocybe coccinea). Jde o ohrožený druh. Když nám bude přát štěstí, najdeme její kloboučky dřív, než Martin přicválá na bílém koni.
Vzácná a ohrožená voskovka šarlatová (Hygrocybe coccinea), jinak také šťavnatka šarlatová.
Než skončí v bříšku
Poté, co listy zhasnou na rozmoklé půdě, naši pozornost upoutají dřeviny s trvanlivými plody. Jablíčka, dřišťálky, hložinky, jeřabiny a perličky kaliny obecné se ve větvích červenají do doby, než je zhltnou ptáci, což můžou udělat klidně až po Novém roce.
Jako nějaké umělecké kousky vypadají šípky plané růže. V zahradě se tenhle ostnitý keř občas objeví bez pozvání, dárek od ptáčků, kteří vyzobávají jeho semena. Na mezích roste houfně. Nic se nestane, když pár snítek utrhneme a zapleteme do věnce, který celé týdny ozdobí třeba dveře, okna nebo zápraží.
Od kloboučků po stonky
Vyplatí se proto mít zahradní křesílko nebo lavičku, které nemusíme po létě stěhovat do garáže. A když má jasně červený nátěr, pak se ryze praktická věc promění v dekorativní doplněk. Nikdo jej nepřehlédne a vytvoří pěkný kontrast ke stálezeleným či dávno uschlým rostlinám.
Spousta rostlin v chladnu naopak krásní. Zbrunátnělé tvářičky nastavují badany (Bergenia), záhonoví otužilci, kterým sezona nikdy nekončí. V nádobách oslňují karmínovými úbory listopadky – dokonce i tehdy, když je pocukruje jinovatka. Také řeřavění stonků pryšce Griffitova (Euphorbia griffithii), v kombinaci se zlatovlasými trávami, patří k velkolepým událostem podzimu.
Bylinky, které pomohou zahnat podzimní chmury
