Plánujete založit vyvýšený záhon? Pozor na špatnou polohu i volbu zeminy

Při vymýšlení, kam s ním, mějte na paměti, že je to záhon jako každý jiný, tudíž bude potřebovat dostatečný přísun slunečního svitu.

Většina rostlin potřebuje alespoň 6 hodin slunce denně. Proto plochy pod stromy, u plotu, u domu či kůlny apod. nepřicházejí obvykle v úvahu.

Zároveň vyvýšený záhon potřebujete mít dobře přístupný. Pokud není úzký, pak ze všech stran. Při jeho plánování proto počítejte automaticky i minimálně se 60-90 cm okolo něj, abyste se kolem něj mohli dobře pohybovat a manipulovat s různým nářadím či košíkem plným sklizené úrody.

Už jsme to naťukli v předchozím bodě, ale řekněme si to pro jistotu naplno - důležité je neukvapit se s plochou vyvýšeného záhonu. Ten musí být tak široký a dlouhý, abyste ze země pohodlně dosáhli i do středových částí. Ideální šířka je tudíž 1,20 až 1,50 m. Menší osoby mohou mít záhon klidně i nižší. Rozměr a obecně celý půdorys je potřeba si udělat přímo na míru.

S tím souvisí i vhodná výška záhonu, která se odvíjí od dvou aspektů. Tím prvním jsou nároky rostlin v něm zasazených. Pro mělce kořenící druh bude stačit výška 30-40 cm. Ovšem pro hluboce kořenící druhy neváhejte s výškou klidně půl metru. I v tomto případě, a to zejména pro starší zahradníky a zahradnice, ale vezměte v potaz především své zdravotní možnosti. Klidně si udělejte záhonek ještě o trošku vyšší, abyste se k němu pokud možno nemuseli příliš sklánět a nenamáhali tak zbytečně záda.

Dobrým trikem je umístit do záhonku třeba i různé typy „madel“ (například z ohnutých trubek apod.), o která se bude možné při práci opřít a zároveň mohou sloužit i jako předěly samotného záhonu pro orientaci - například: odsud potud jsou zasazené mrkve, k dalšímu madlu je petržel a na konci ředkvičky.

Výroba vyvýšeného záhonu, pokud se jej nerozhodnete pořídit již hotový k sestavení, není v zásadě nic složitého. Aby však dlouho vydržel a časem se nebortil, je třeba zvolit vhodný materiál na jeho výrobu.

Ničím neošetřená prkna jsou nejrozšířenější chybou, neboť u nich hrozí, že začnou brzy uhnívat. Na druhé straně nelze volit ani prkna ošetřená kteroukoli chemikálií. Na trhu jsou speciální barvy na vyvýšené záhony - kdo chce jen ošetřit dřevo, může volit například přírodní surové oleje na dřevo.

S vyvýšeným záhonem z hlediska volby zeminy je třeba zacházet jako s kterýmkoli jiným záhonem. Tj. je třeba volit směs s vhodnou skladbou. Ta má obsahovat zeminu, kompost a písek.

Všechny složky lze promíchat dohromady a jimi pak záhon naplnit, anebo lze střídat jednotlivé vrstvy. U nich ale pozor na to, aby žádná nebyla příliš vysoká. Správnou skladbu zeminy, a tudíž i hnojení je pak potřeba udržovat a kontrolovat každou sezonu, aby se zemina přespříliš nevyčerpala.

Občas se také stane, že některý z pěstitelů zapomene vytvořit vhodné dno vyvýšeného záhonu. Tento typ záhonu je totiž mj. ideální volbou v zahradách, kde se jinak pěstitelé potýkají se škodami způsobenými hlodavci.

Na samé dno záhonu proto nezapomeňte umístit vrstvu pletiva používaného například na dvířka králíkáren. Veškeré potřebné materiály, kořínky i žížaly jím mohou volně procházet dovnitř ven ze záhonu, hlodavce však zadrží.

Další vrstvou by pak měla být buď zahradní textilie, nebo karton, které zabrání tomu, aby dovnitř záhonu prorostl plevel.

Samozřejmě nejjednodušším řešením je rozvést po vyvýšeném záhonu závlahový systém. Pak totiž odpadá nutnost pravidelně ho zalévat ručně. Kdo ví, že stejně skončí u konví s vodou, musí vzít tuto skutečnost v potaz už ve fázi návrhu a přizpůsobit tomu výšku. Nikomu se nebude chtít zvedat konve zbytečně vysoko.

Zároveň v takovém případě bude vhodné umístit záhon někam poblíž zdroje vody. Pohodlnější proto bude spíše použít hadici, a tak i možnosti jejího vedení po zahradě bude třeba při hledání vhodného umístění zvážit.