Hlavní obsah

Pestré pokojové rostliny upoutají na první pohled

Právo, Adéla Taitlová

U mnoha pokojových rostlin se setkáme s listy pestřejšími než malířova paleta. Na první pohled upoutají svým vzorováním a leckdy i bizarními tvary. Třeba se některá z nich hodí i k vám domů. V našem malém přehledu najdete druhy, které nejen dobře vypadají, ale také dlouho vydrží.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Stačí přidat proužky a z obyčejného zelence (Chlorophytum comosum) se stane atraktivní ozdoba, zvlášť když ho usadíme do zářivého květníku.

Článek

Strakaté listy vnášejí do domácnosti vítané zpestření. Nejrůznější kresby, barevné žilky, tečky, proužky a skvrnky oživují nevýrazné kouty a pohledově je zapojují do místnosti. Dokonce probouzejí smysl pro detail a chuť ladit barvy listů s ostatními bytovými doplňky. Ještě váháte s výběrem?

(Ne)obyčejný zelenec (Chlorophytum comosum)

Na první pohled možná vypadá jako obyčejný trs trávy, zato se ale všude dobře hodí. Variety s bílými až nažloutlými proužky na zeleném podkladu osvěží interiér stejně jako bílé kvítky, kterými na jaře rozkvétá.

Zcela jinou tvář zelenec získá, jakmile se objeví dlouze splývavé, drátovité šlahouny zakončené dceřinými růžicemi listů. Ty můžeme odstřihnout a zasadit.

Růstové podmínky: Nevybíravý zelenec ochotně roste v teple i v chladu, na slunci i v zastínění. Pozor, ve stínu ztrácí barevné proužky! Hnědé špice jsou známkou nedostatku nebo naopak přebytku vody v substrátu.

Kroton středem zájmu (Codiaeum variegatum)

Oranžová, červená, žlutá, bílá, růžová, zelená – tyto barvy najdeme na tuhých, rafinovaně tvarovaných listech krotonu, který v bytě snadno zastoupí lecjaké umělecké dílo.

Nejčastěji má jeden kmínek s listy širokými či tenkými, to záleží na druhu a odrůdě. Než doroste, postavíme ho na stolek nebo na komodu. Když listy přestříkáme speciálním leskem, nespustíme z něj oči.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Kdo potřebuje umělecké dílo, když mu doma roste kroton (Codiaeum variegatum)?

Růstové podmínky: Aby se kroton dokonale vybarvil, nesmí stát ve stínu. Potřebuje světlo, ale bez přímých slunečních paprsků. V zimě zmírníme zálivku a teplota by neměla přesahovat 20 °C. Často mlžíme.

Sympatická fitónie (Fittonia verschaffeltii)

Fitónii se kvůli typickému vzorování na listech přezdívá „hadí kůže“. Žilky jsou buď bílé či růžové a na temně zeleném podkladu nádherně vynikají.

Sice naroste jen do výšky 20 až 30 cm, ale má-li dostatek místa, třeba širokou mísu nebo záhon v zimní zahradě, poroste ho svými plazivými výhony. Nebudeme-li je zaštipovat, mohou dokonce viset přes okraje závěsné nádoby.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Růžová varieta roztomile nizoučké fitónie (Fittonia verschaffeltii) rozněžní každé zákoutí.

Růstové podmínky: Vyžaduje celoročně teplé stanoviště bez průvanu. Klidně ve stínu, nikdy ne na přímém slunci. Neobejde se bez pravidelné zálivky a rosení.

Dobře snáší přítomnost kořenů ostatních pokojovek.

Tropická maranta (Maranta)

Temperament si maranta přinesla z domovské Latinské Ameriky, kde osidluje tropické lesy. Velké, pestré vejčité listy s nápadnou žilnatinou a barevným kontrastem mezi horní a spodní stranou trůní na dlouhých řapících, což jí dodává hustý a zároveň vzdušný charakter. Exotickou krásku snadno namnožíme dělením. Počkáme však, až se trs pěkně rozroste.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

S marantou (Maranta) do bytu vstupuje atmosféra tropického pralesa. Snadno se množí dělením.

Růstové podmínky: Prospívá na polostinném až stinném místě. Jako tropická rostlina se necítí dobře na suchém vzduchu a v chladu. Dbáme na stejnoměrnou vlhkost. Substrát nesmí vyschnout!

Strnulá tenura (Sansevieria trifasciata)

Tenura neboli tchynin jazyk se úspěšně začleňuje do bytů v módním retrostylu. Díky architektonickému vzhledu ji stejně snadno uplatníme i v minimalisticky zařízeném pokoji.

Mečovité sukulentní listy s mramorovanou kresbou a stříbrným či zlatým lemováním vyrůstají z oddenků těsně vedle sebe, takže se tato skromná pokojovka vejde i do velmi malých prostor.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Stroze vzpřímená tenura (Sansevieria trifasciata) je jednou z nejdéle žijících zelených obyvatelek domácnosti. Nesmíme ji však přelít.

Růstové podmínky: Pokud to nepřeženeme se zálivkou, vydrží v dobré kondici celá desetiletí. Přesazujeme ji, až když svými kořeny zcela vyplní květináč.

Ušlechtilá šeflera (Schefflera arboricola)

Tento pokojový stromek poznáme podle velkých, dlanitě dělených zelených listů na útlých stopkách, jejichž lesklou plochu zkrášlují nepravidelné skvrny v krémové barvě. Čím více světla, tím je panašování výraznější.

V bytě se z něj časem stává nepřehlédnutelná dominanta, o to zajímavější, je-li zapěstován na splétaném kmínku. Korunu lze tvarovat řezem.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Strakatá šeflera (Schefflera arboricola) není ani trochu nudná. Vyroste z ní velký stromek.

Růstové podmínky: Spokojeně roste v rozptýleném světle, nikoli na přímém oslunění. Polostín jí nevadí, ve stínu ztrácí krémové skvrny. Zaléváme asi jednou týdně. Zimu přečká raději v chladu.

Aby hezky vynikly

Rostliny s pestře zbarvenými listy umísťujeme před klidné, spíš jednobarevné pozadí. Bez obav se dají kombinovat a sdružovat do větších skupin. Pak je ovšem důležité zvolit obaly na květináče v jedné barvě a ze stejného materiálu.

Výběr článků

Načítám