Pergoly - okrasa zahrady

Ne každý kout v zahradě, který si vybereme jako útočiště pro posezení, nabízí vhodné podmínky, které by zaručovaly příjemné pohodlí v soukromí. Stavbou pergoly se dá leccos vyřešit. Vzdušná konstrukce porostlá vegetací poskytne stín, a doplníme-li ji o lehké zástěny, dokáže ochránit i před větrem a také zvědavými pohledy sousedů. Kromě sestavy zahradního nábytku sem však můžeme situovat celou letní kuchyni. Anebo při-stavit jen zahradní krb.

Pergola ale může sloužit i jako přístřešek pro auto, kola, dřevo na topení nebo jako stínění cesty do domu. Má-li pergola pouze estetický charakter a vy máte ještě k dispozici jiné, zastřešené místo k sezení, pak nemusíte budovat ani pergolu se střechou. Stín lze vytvořit pomocí popínavých rostlin, bambusové zástěny či látkových rolet.

Kromě rovných trámků a mřížek patří ke konstrukci pergol také oblouky.

Chcete-li, aby vás pergola zároveň chránila před deštěm, nad stavbou střechy neváhejte. S volbou krytiny buďte opatrní, počítejte s její váhou. V posledních letech se k zastřešení pergol používají lehké desky z polykarbonátu. Ty v průhledné variantě dokážou vytvořit dojem, jako by střecha nad hlavou ani nebyla. Existují ale i kouřové či barevné desky. Na střechu lze klást také asfaltový bonský šindel.

Pergoly se nejčastěji staví z borového nebo smrkového řeziva, popřípadě z kulatiny. V podstatě jde o otevřenou sloupkovou konstrukci, jejíž kostru tvoří nosné sloupky, vzdálené od sebe obvykle 2,5 až 3 metry. Nosníky mívají nejčastěji průřez 120 x 120 nebo 150 x 150 milimetrů, u větších staveb i více. Podélné trámy mají obdélníkový průřez a bývají o něco subtilnější. Nosné sloupky osazujeme buď do země, nebo do úchytu z ploché oceli, popřípadě na ocelovou nánožku.

Na sloupcích jsou položeny podélné trámce 100 x 140 mm nebo zdvojené podélníky z fošen či trámků. Ty tvoří podklad pro uložení příčných latí nebo fošen 40 x 140 mm. Tyto příčníky přečnívají o 150 až 250 mm před podélné trámky. Jejich vzdálenost může být 400 až 1000 mm. Výška pergoly by měla umožnit pohodlný průchod.

Jednotlivé dřevěné prvky spojujeme buď vazbou (sloupky čepujeme do podélného trámu a příčníky kampujeme na podélník), nebo je šroubujeme, případně přibíjíme. Spoje je nutné dělat kvalitně, aby v nich nezůstávala stát voda, která by podporovala hnití dřeva.

Ilustrační foto

U pergol navazujících na budovu odpadají zpravidla koncové sloupky, protože se podélníky ukládají přímo na obvodovou konstrukci domku. Nikdy však podélníky do zdiva nezazdíváme, ale ukládáme je na konzole tak, aby mezi čely podélníků a zdí byla mezera.

Všechny dřevěné prvky musí být před použitím v konstrukci impregnovány proti vlhkosti a dřevokazným houbám. Potom je ještě ošetříme dvěma až třemi vrstvami vrchního nátěru pro venkovní použití, nejlépe v přírodní barvě.

Nezapomeneme ani na „podlahu“, protože trávě se pod zastíněnou pergolou nebude příliš dařit. Když na zem položíte laťové rošty, dřevěné fošny, dřevěnou dlažbu, kamenné nebo betonové desky, získáte pevný, rovný povrch pro zahradní nábytek. Také boty zůstanou čisté. Pod přístřešek pro auto je vhodný také štěrk nebo dlaždice, kterými prorůstá tráva. Při volbě dlaždic, které budou vystaveny počasí, myslete na jejich mrazuvzdornost a protiskluzovou úpravu.

Ilustrační foto

Stavba pergoly by rozhodně měla být konzultována se statikem. Špatně zkonstruovaná se může zřítit sama o sobě, natož pod náporem větru a sněhu.