Článek
V únoru je pro opravdové venkovní práce na zahradě ještě chladno a do studené, často ještě zmrzlé země se jednoduše nedostaneme. V sadě je to ale jiné – tam jsou naše ruce už potřeba. Předjarní postřik a řez je u nás základem péče o ovocné stromy. Jak postupovat, abychom na nic nezapomněli?
Jádroviny versus peckoviny
V předjaří se neřežou či nestříhají zdaleka všechny stromy. Pokud máme na zahradě většinou peckoviny, kam se řadí broskvoně, slivoně (a to švestky i ryngle), třešně a višně, máme vystaráno, protože tyto ovocné druhy se řežou až v době vegetace, nejdříve od března, a můžeme je řezat až do srpna. V tomto období se zaměříme na jabloně a hrušně.
Co je cílem?
Cílem řezu je vytvořit světlou vzdušnou korunku, která unese a vyživí přiměřené množství plodů. Vyřežeme tedy všechny výhonky, které směřují do koruny, nebo se dokonce už kříží. Musíme si uvědomit, že z každého pupenu vyroste napřesrok výhonek. Chce to také trochu představivosti, jak bude stromek vypadal po olistění.
Jak na správný řez
Řeže se nebo stříhá hned za větevním kroužkem odshora šikmo dolů. Velké těžké větve neodřezáváme najednou, hrozí jejich odlomení a rozštěpení. Musíme je nejdříve zespodu podříznout a teprve potom vést řez od shora. Řezné rány, které jsou širší než 3 cm, bezpodmínečně ošetříme stromovým balzámem. Tak zabráníme vniknutí původců chorob.
Základní tvarování
Vybereme hlavní výhonek a zkrátíme ho, odstraníme všechny konkurenční výhonky. Vybereme tři až čtyři hlavní větve, které jsou rovnoměrně uspořádány kolem hlavního výhonku (terminálu), zkrátíme je o polovinu tak, aby jejich horní pupeny byly ve stejné výšce, ostatní odstraníme. Svislé výhonky odstřihněte a všechny výhonky, které rostou dovnitř, odstraníme také.
První řez stromů
První prořezávání stromů se děje již po jejich zasazení: zasadí-li se na jaře, popřípadě jedná-li se o dvouletý roubovanec, provádí se řez po výsadbě. Sází-li se na podzim, provádí se řez po výsadbě následující jaro. Odstraníme první květy, aby dřeviny v prvním roce nenesly žádné plody. Tak posílíme růst kořenů. Nedáme se zlákat a opravdu nenecháme ani „na ochutnání“.
Další roky
Trvá tři až pět let, než stromek správně zformujeme. Proto ještě v dalších letech musíme v řezu pokračovat. O čtvrtinu délky zkrátíme boční výhonky, odstraníme případně druhý vytvořený středový výhonek (takzvaný dvoják) a strmě rostoucí výhonky, hlavní výhonek zastřihneme o šířku ruky výše než boční výhonky. Odstraníme také výhonky, které rostou dovnitř.
Omlazovací řez
Staré stromy, které už nejsou v dobré kondici, ale nesou chutné ovoce, můžeme zmladit. Přitom se z koruny postupně během dvou až tří sezon odstraní asi třetina větví. Rozložení na několik let je nezbytné, protože zásah nesmí být najednou příliš silný. Strom by tvořil velké množství takzvaných vlků. Větší rány vždy ošetříme stromovým balzámem.
Prořezávka
Na odstranění suchých a nemocných větví jsme měli čas po celou zimu, ale lze je provést ještě před jarem. Místa napadená rakovinou ovocných stromů odstraníme pilou a dlátem až na zdravé dřevo. Silně napadené větve kompletně odstraníme. Řezné rány uzavřeme stromovým balzámem. Při odstraňování silných větví pracujeme opatrně, abychom je nevylomili a strom zbytečně nepoškodili. Stále můžeme odstraňovat starou borku, pod níž se drží mnoho škůdců
| Není řez proti přírodě? |
| Moderní ovocné odrůdy jsou výtvorem člověka, proto se o ně musíme starat. Je pravda, že některé staré odrůdy si vystačí jen s minimálním tvarováním v mladém věku, potom jsou téměř „bezúdržbové“. To je ale vykoupeno jejich mohutným vzrůstem, který našim předkům v sadech nijak nevadil, ale do moderní zahrady by se nám vešlo jen pár stromů, a navíc by ji stínily široké koruny. |