Článek
Ostropestřec (Silybum marianum), jehož domovinou je jižní Evropa, severní Afrika a západní Asie, si se žádnou jinou léčivkou nespletete. Jde o statný bodlák, který dorůstá až do výšky metr a půl. Díky typické bílé kresbě vypadají jeho listy jako mramorované.
Původ tohoto zbarvení provází pověst, která říká, že když Panna Maria utíkala s Ježíškem před králem Herodem přes poušť, po cestě ho krmila a kapka mateřského mléka dopadla na bodlák u jejích nohou. Proto se také můžete setkat s lidovými názvy této rostliny jako Kristova koruna, kardus mariánský, stříbrný bodlák nebo strakáč, bílý trn, ostrolist, podstřel či volčec.
Olomoučtí odborníci vyšlechtili nové odrůdy ostropestřce, pomohou játrům
Jak ostropestřec účinkuje?
Ostropestřec chrání a regeneruje jaterní tkáň, a proto se používá například při léčbě virové hepatitidy nebo cirhózy jater. Správná funkce tohoto orgánu vede k poklesu vysokého krevního tlaku, proto se ostropestřec používá i jako prostředek pro jeho snížení.
Je vhodný také pro celkovou detoxikaci organismu, dokáže významně pomoci i při otravách drogami, alkoholem nebo houbami. Látka silymarin, která se z něj získává, je dokonce natolik silná, že se podává nitrožilně při otravě smrtelně jedovatou muchomůrkou zelenou, kdy bez léčení hrozí smrt.
Ostropestřec rovněž zvyšuje produkci žluči a usnadňuje trávení, odstraňuje nadýmání i pocit plnosti. Významně posiluje imunitní systém, a proto se doporučuje jako podpůrná léčba při chemoterapiích.
Bylinu lze ale používat i zevně, třeba při léčbě bércových vředů, křečových žil a hemoroidů. Při přípravě je třeba dodržovat jednu zásadu – semena se musí vždy roztlouci, jinak se výrazně snižuje jejich účinek. Z léčivých látek obsahuje kromě již zmiňovaného flavonoidu silymarinu také slizové látky, bílkoviny, hořčiny a mastný olej.
Ostropestřec - bylinka, která chrání naše tělo před stárnutím
Pěstování ostropestřce je snadné
Ostropestřec se dá dobře pěstovat jako letnička, někdy vydrží i do dalšího roku. Vysévá se na přelomu března a dubna do hluboce propracované půdy. Jde o statnou rostlinu, proto potřebuje hodně místa – rozestup mezi řádky by měl být minimálně půl metru, mezi rostlinami v řádku třicet centimetrů.
Co se podmínek týče, není nijak náročný, roste i na jinak těžko využitelných jílovitých půdách, ve volné přírodě ho najdete v teplejších oblastech na rumištích nebo na podobných nehostinných místech. Nebude se mu ale dařit na místech s kyselým pH, potřebuje zásadité prostředí. Pozor! Produkuje velké množství semen, a může tedy zaplevelit celý pozemek, pokud honecháte vysemenit.
Kroky ke krásnější zahradě je nejlepší promyslet na počátku roku
Pozor na ostny
Jak se ostropestřec dobře pěstuje, o to hůře se sklízí – hlavně kvůli ostrým ostnům, a proto potřebujete silné kožené rukavice. Někdo také radí po odstřihnutí stvolů nůžkami hned odstranit i ostny, což je sice časově náročné, ale usnadní to pozdější manipulaci.
Sklizeň semen je také třeba dobře načasovat, aby ze zákrovů samovolně nevypadala. Že je ta správná doba – zpravidla to bývá koncem srpna a v září –, poznáte podle toho, že se objeví první chomáčky bílého chmýří. Odstřižená plodenství se dosoušejí na plachtě.
Léčivé bylinky svaté Hildegardy, které se využívají dodnes
Při získávání semen také můžete postupovat dvojím způsobem: buď plodenství rozstřihnete zahradnickými nůžkami a semena vymnete, nebo je dáte do kbelíku a kolmými údery násadou, polínkem nebo jiným vhodným nástrojem ho rozbijete a semínka se uvolní sama. Pokud sklízíte větší množství rostlin, je tento způsob vhodnější.
Semena – lesklé červenohnědé nažky – je třeba ještě dosušit v tenké vrstvě a vyčistit od chmýří a nejrůznějších zbytků. S tím vám pomůže mírný vánek, ale mnohem jednodušší je sáhnout po obyčejném fénu, který všechny nečistoty vyfouká. Semena skladujte ve skleněných lahvích celá a nemletá. Rozdrťte je těsně předtím, než si z nich budete vařit čaj. Jinak vám rychle žluknou a změní se jejich léčebné vlastnosti.
www.floranazahrade.cz
