Ornitologové vyhlásili Ptákem roku 2023 kachnu poláka velkého

Již od roku 1992 ornitologové vyhlašují držitele čestného titulu Pták roku. Cílem akce je upozorňovat na zajímavé ptačí druhy a podporovat veřejnost k jejich sledování a praktické ochraně. Zvolený ptačí druh zároveň reprezentuje problematiku, která se týká široké skupiny opeřenců. Nejinak je tomu v letošním roce.

„Polák velký je vrubozobý pták, který k životu potřebuje rozmanité mokřady s ostrůvky a rákosinami. Takových je ale v Česku už jen minimum. Polák proto hnízdí na rybnících, kde se ale potýká s problémy. Kromě neutěšeného stavu rybniční krajiny musí od září do listopadu čelit lovcům. Ačkoliv je polák od roku 2015 celosvětově ohroženým druhem, v Česku stále patří mezi lovnou zvěř, což je nepřijatelné. V letošním roce budeme usilovat o vyjmutí poláka ze seznamu lovných druhů,“ říká ředitel České společnosti ornitologické (ČSO) Zdeněk Vermouzek.

Poláky velké u nás lze pozorovat celoročně, na jaře ale ve vyšších počtech než v zimě. Samec má zrzavou hlavu i krk, světlé tělo a nápadné, červenohnědé oči. V šatu samice převládají různé odstíny hnědé a stejnou barvu má i oko.

Polák velký patří mezi potápivé kachny, obvykle se potápí do hloubky nepřesahující 3 m, běžný ponor pak trvá kolem 20–25 sekund. Potrava poláka je různorodá, v létě v ní převládá rostlinná složka nad živočišnou. Poláci pojídají různé části vodních rostlin, mezi nimi i pupeny a semena, jídelníček si doplňují drobnými živočichy z řad měkkýšů, korýšů, červů a vodního hmyzu a jeho larev. Na zimovištích pak tito ptáci jedí hlavně živočišnou potravu, na některých mořských stanovištích však ale mohou dávat přednost různým druhům řas.

Polák velký je naší druhou nejpočetnější kachnou, za kachnou divokou. Každoročně u nás hnízdí 7 tisíc až 14 tisíc párů poláků velkých. Zimu v Česku tráví kolem tří tisíc jedinců. Ideální podmínky pro jejich hnízdění a hledání potravy představují rozsáhlé, členité a druhově bohaté pobřežní porosty.

Největší počty poláků velkých v ČR zaznamenávali ornitologové v 70. letech, kdy byl naší nejpočetnější kachnou. Od 80. let však jeho stavy začaly klesat kvůli nešetrným přístupům ke krajině v zemědělství a rybníkaření. „Po roce 2000 se pokles počtu poláků kvůli intenzivnímu rybníkářství výrazně zrychlil. Typický rybník současnosti je nevábnou nádrží s hnědozelenou vodou, naplněnou po okraj kapry. Ti jsou přitom pro poláky potravními konkurenty. Kapr jako dokonalý všežravec dokáže v rybníku zlikvidovat téměř veškeré bezobratlé živočichy a jejich larvy žijící na dně i ve vodním sloupci. Problém není v tom, že by hlady trpěli dospělí ptáci, ale mláďata. Jsou životně závislá na živočišné potravě, které je tak málo, že zpravidla nestačí kachňata nasytit. Samice pak musí převést rodinku na jiný, úživnější rybník, a pokud se jí to nepodaří, ornitologové už jen bezmocně počítají ubývající mláďata v rodince, až zůstane jen samotná samice,“ popisuje Vermouzek.

Podobně jako polák velký jsou na tom i další druhy ptáků. Je to většina druhů kachen včetně lysky černé nebo třeba racek chechtavý.

Letošní kampaní chce ČSO proto upozornit na špatný stav rybniční krajiny a na problémy, kterým její obyvatelé čelí. Zároveň chce dosáhnout vyřazení poláků ze seznamů lovné zvěře a také informovat o nově zavedeném zákazu olověných broků při lovu na mokřadech.

V kampani Pták roku 2023 chtějí ornitologové nejenom upozorňovat na problematiku, kterou reprezentuje polák velký. „Chystáme například poznávací infografiky, abychom představili tento zajímavý ptačí druh. Vodní ptáci většinou stojí mimo pozornost veřejnosti, protože k jejich pozorování je potřeba již trocha zkušeností a dalekohled. Ale ukážeme si, že určování vodních ptáků není o nic složitější než poznávání ptáků na krmítku, pokud víme, na které znaky se zaměřit,“ říká Věra Sychrová z ČSO.

ČSO vyzývá veřejnost, aby si všímala vodních ptáků ve svém okolí, a pomohla tak s ochranou těchto ubývajících opeřenců. „Choďte pravidelně k vodě a pozorujte a poznávejte vodní ptáky. Právě v tomto období lze sledovat námluvy a tok vodních druhů ptáků, a proto je lze pozorovat nejlépe z celého roku. Informace o pozorování ptáků je možné po celý rok vkládat do Faunistické databáze ČSO Avif. Díky informacím od veřejnosti zjistíme, kde tito ptáci žijí, a případně, jak se jim daří vyvádět mláďata,“ uzavírá Vermouzek.