Článek
Okrasné česneky jsou cibulnaté, zpravidla vytrvalé rostliny náležející do čeledi česnekovitých. Patří do jednoho z nejobsáhlejších rostlinných rodů na světě - obsahuje kolem 700 druhů. Najdeme mezi nimi i ty, které běžně používáme v kuchyni, např. cibuli, šalotku, pór, česnek a pažitku.
Přibližně 40 druhů se pěstuje pro jejich okrasnou hodnotu, která spočívá především v dominantních, 2 až 30 cm širokých, kulovitých květenstvích složených z četných hvězdovitých kvítků bílé, světle fialové, modré nebo purpurově růžové barvy. Listy nejsou, až na pár výjimek, v popředí zájmu, jelikož již během kvetení žloutnou a odumírají. Podobně jako zbytek rostliny vydávají charakteristické aroma, které je nejvýraznější po promnutí.
Prostý tvar, bohatý dojem
Velké, někdy až výstřední, nejčastěji kulovité květy nesoucí se na pevných neolistěných stvolech zbystří zrak každého kolemjdoucího. Okrasné česneky potvrzují pravidlo, že v jednoduchosti je krása: jsou nenáročné a přitom nesmírně dekorativní.
Dobře ladí s rostlinami tón v tónu, jejich ryzí síla je však nejzřetelnější ve výsadbě kontrastních barev a tvarů.
Česneky milují slunce
Slunná místa s propustnou, lehkou, spíše sušší zahradní zeminou jsou pro většinu okrasných česneků ideální. V příliš těžkých, mokrých půdách dlouho nevydrží.
- Vysoké druhy (60 až 180 cm) vynikají v květinových záhonech, ve spojení s ozdobnými trávami, před rozkvetlými nebo stálezelenými dřevinami.
- Nižší druhy (15 až 30 cm) se hodí do skalek, obrub a na vrcholy zídek. Uvážíme-li výběr, budou nás provázet od konce jara až do vrcholného léta.
Velká část druhů zůstává atraktivní i po odkvětu. Suchá květenství, která vydrží celé měsíce, můžeme na rostlině ponechat, nebo je odstřihnout a využít do interiérových výzdob.
Množení
Zásobním orgánem česneku je cibule, u jejíž báze vznikají dceřiné cibulky, které lze na podzim oddělit a vysadit na nové místo, kde po dvou až třech letech vykvetou. Česneky můžeme rovněž vysévat, a to ihned po sklizni rovnou na záhon, nebo na jaře do misek k předpěstování. K vegetativnímu rozmnožování slouží i pacibulky, které se u některých druhů objevují v květenství.
Neodolatelné druhy
Česnek Christophův (Allium christophii) - je vysoký 40 až 60 cm, kvete v květnu a červnu vzdušným, 20 cm širokým kulovitým květenstvím složeným až z 50 velkých hvězdovitých, fialových, kovově lesklých květů. Vhodnými partnery jsou levandule, šalvěj a tenké kavyly (Stipa).
A. hollandicum ‘Purple Sensation’ - tento 1 m vysoký kultivar vlastní jednu z nejzářivějších barev. Široké, purpurově fialovorůžové koule působí velkolepě ve spojení se stříbřitým čistcem (Stachys byzantina) a citronově zelenkavým kontryhelem (Alchemilla).
Česnek modrý (A. caeruleum) - vytváří na silných 40 až 60 cm vysokých stoncích azurově modrá hustá květentsví 2 až 3 cm v průměru, která se objevují v květnu a červnu. Dobře vypadá vedle česneku zlatožlutého (A. moly) se svítivě žlutými, rozvolněnými květy v polokulovitém lichookolíku.
Česnek zlatožlutý se poměrně rychle rozšiřuje, a proto se hodí do přírodně pojatých zahrad.
Česnek karatavský (A. karataviense) - je svou výškou 15 až 25 cm ideální do slunečných, chráněných skalkových partií, kde od května vyniká mezi polštářovými plaménkami (Phlox subulata) a tařičkami (Aubrieta). Kromě světle fialových nebo u kultivaru ‘Ivory Queen’ krémově bílých, kolem 5 až 10 cm širokých kulovitých květenství ho zdobí i dva široce jazykovité šedozelené listy.
Česnek obrovský (A. giganteum) - patří k největším česnekům. Jeho sytě fialová, hustě uspořádaná květenství se v červnu a červenci nesou na silných stvolech, vysokých až 180 cm.
Pozoruhodnou atrakcí je kultivar ‘Globemaster’, jehož mohutné květy mohou mít v průměru až 25 cm. Sluší mu to mezi bílými a růžovými květinami.
Česnek kulatohlavý (A. sphaerocephalon) - je jedním z nejpozději kvetoucích česneků. Jeho oválné, 2,5 cm široké, tmavě fialovopurpurové květy se objevují od července do srpna. Efektně vypadá s obdobně tvarovaným bělotrnem modrým (Echinops ritro) a nejrůznějšími ornamentálními trávami.