Článek
Nedívejme se na něj jako na řešení z nouze. Kadeřávek se v Evropě pěstuje po dlouhá staletí, patří tedy opravdu do „pokladnice“ původních a tedy i odolných druhů zeleniny, které by měly tvořit základ našeho jídelníčku. Na zahradách se nejčastěji pěstují nižší typy, které dorůstají asi do 40 cm. Tyto odrůdy se výborně kombinují s ostatní výsadbou na zahradě. Máme na výběr zelené nebo karmínové odrůdy – ty zelené vypadají lépe na talíři, ty fialové zase na záhonu.
Dietetický rozdíl mezi nimi je zanedbatelný. Vysoké typy s velkou úrodou silných listů jsou určeny buď pro polní pěstování nebo na velmi úrodné půdy na zahrádkách. Podobně jako u růžičkové kapusty hrozí ale riziko vylamování vysokých robustních rostlin, na zahradách jim vždy musíme poskytnout oporu. Pěstování polovysokých odrůd je mnohem snadnější, rostliny se méně vylamují a lépe je také chrání případná sněhová pokrývka.
Vedle mladého kadeřávku je místo i na purpurovou bazalku, která s prvními mrazíky místo na záhonu uvolní, zatímco kadeřávek poroste dál.
Pěstování
Třebaže je kadeřávek zimní zelenina, jeho pěstování musí začít přibližně už o půl roku dříve. Vyséváme ho asi v polovině června, nejčastěji na záhon po raných sklizených plodinách, jako je třeba salát, karotka, hrášek nebo kedlubny. Nemusíme pěstovat klasickou sadbu, stačí semínka řídce vysít – vzejdou rychle. Silné rostlinky s několika pravými listy vyjednotíme minimálně na 40 – 60 cm od sebe. Kadeřávek roste dost bujně a hustý porost by ho nutil růst rychle nahoru a neměl by pěkné listy. Řádky by od sebe měly být také dost daleko, asi 50 – 80 cm, podle vzrůstnosti konkrétní odrůdy.
Kadeřávek patří botanicky k brukvovitým košťálovinám, ale podle zahradnické praxe k listové zelenině. Tak tedy snadno odhadneme jeho nároky. Běžná zahradní půda občas vylepšená kompostem mu zcela vyhovuje, nepotřebuje výrazné organické hnojení jako třeba květák nebo zelí. Kadeřávek musí mít dost vody hlavně v první polovině léta, kdy ještě nemá tak silné kořeny. Je-li v této době sucho, musíme ho občas zalít. Rostlinky také přihrnujeme, abychom snížili na minimum riziko pozdějšího vyvracení rostlin.
Sklizeň
Kadeřávek roste vlastně pořád, listy se sklízejí už od podzimu až do března. Vrchol mu tedy nikdy nezařezáváme, jako například růžičkové kapustě nebo rajčatům. Vysoký olámaný stvol s chocholem mladých listů je naprosto běžný obrázek zimní zeleninové zahrady. Listy sklízíme zdola, vylamujeme je do strany. Jde to dobře, na stvolu zůstane po každém listu trojúhelníková jizva, která se rychle zacelí, místo po odlomení není třeba nijak ošetřovat.
Kadeřávek je nejchutnější až v zimě, kdy dlouhodobě nízké teploty rozkládají obsažené škroby na jednoduché cukry. Chuť je tedy potom jemnější a sladší než na podzim, výrazně se také omezí pro košťáloviny tak typická trochu ostrá vůně.
Kadeřávek je velmi stará zelenina a v Evropě se pěstuje řada odlišných typů – na obrázku je italský typ, takzvaný palmový kadeřávek.
Odrůdy na trhu
‘Kapral’
Poloraná odrůda nízkého vzrůstu (40 až 60 cm). Tmavě zelené listy jsou bublinaté, silně zkadeřené. Listová růžice je široká, proto se rostliny sází do volného sponu 60 x 80 cm.
‘Kadet’
Polopozdní odrůda střední výšky (60 až 80 cm). Středně zelené listy jsou bublinaté, opravdu silně zkadeřené. Má menší rozlohu listové růžice, doporučený pěstební spon je 60 x 60 cm.
‘Scarlet’
Pozdní až polopozdní vysoká odrůda (80 – 100 cm) s karmínovými zkadeřenými bublinatými listy. Po vysazení rostou mladé rostlinky poměrně pomalu, přesto na podzim bývají vyšší než jeden metr. Sázíme je do sponu 60 x 80 cm.
‘Winterbor F1’
Středně vysoká odrůda s tmavě zelenými jemně zkadeřenými křehkými listy. Velmi dobře odolává mrazu, hodí se ke sklizni od září do března. V průběhu zimy listy méně žloutnou než u jiných odrůd. Spon je 60 x 60 cm.
‘Halbhoher grüner Krauser’
Raný a výnosný polovysoký kadeřávek. Odrůda je odolná k vybíhání do květu a je velmi odolná k mrazům. Listy jsou zelené, silně zkadeřené, křehké a jemné. Vysazujeme jej do běžného sponu 60 x 60 cm.
