Článek
Ne všechny rostliny, které na zahradě pěstujeme, jsou domácími druhy. Mnohé z nich pocházejí z nejrůznějších částí světa, které se mohou znatelně odlišovat klimatickými podmínkami. Je až udivující, kolika importovaným rostlinám se v našich zahradách dobře daří!
Abychom si právě do naší zahrady pořídili správné druhy, měli bychom si hned ujasnit, odkud pocházejí. Nevhodně vysazené rostliny by totiž strádaly, v horším případě by navzdory veškeré naší péči zašly.
Jasně žluté květy sluncovky kalifornské (Eschscholzia californica) u nás zimu nepřežijí. Nezbývá než ji každým rokem znovu vysévat. Dobře se však udržuje i samovýsevem.
Mrazuvzdornost rostlin
Schopnost rostlin překonat působení teplot pod bodem mrazu (0 °C) označujeme jako mrazuvzdornost. Na našem území jde o působení mrazů v zimě, výskyt jarních a podzimních mrazíků. Chladná období v zimě, kdy minimální teploty vzduchu mohou být pod -25 °C a půdy pod -10 °C, jsou v důsledku přechodného klimatu často přerušována oteplením s teplotami nad 0 °C.
Existence pravidelného výskytu jarních mrazíků je důležitá, jak ze zahradnického hlediska, tak i z hlediska rozšíření druhů rostlin. Podzimní mrazíky představují pro mnohé rostliny úhyn i přesto, že některé z nich jsou schopny odolávat chladu.
Jasmín nahokvětý (Jasminum nudiflorum) kvete navzdory mrazivému počasí, podle podmínek od prosince do dubna. Vyhovuje mu každá poněkud vlhčí a propustná zahradní půda.
Chladuvzdornost rostlin
Tyto rostliny (např. devaterníky - Helianthemum, dračíky - Penstemon či ořechoplodec - Caryopteris) nebo jejich části jsou schopny překonat působení nízkých teplot v rozmezí 0-15 °C bez poškození. Dostatečná chladuvzdornost je důležitá především pro teplomilné druhy, které se u nás mohou pěstovat pouze v teplém období nebo prostředí.
Zatímco spodní hranice chladu, způsobující poškození rostlin, je jednoznačně stanovena bodem mrazu, horní hranice v závislosti na druhu a orgánu se pohybuje od 4 do 20 °C. Důležitá je rovněž doba, po kterou nízká teplota působí.
Pestrobarevné prvosenky bezlodyžné (Primula vulgaris) otevírají své květy už koncem zimy. Mírný mráz jim neuškodí.
Účinná obrana
Poškození či zničení rostlin v zimě se vyhneme, když budeme pěstovat mrazuvzdorné jedince. Na detaily se zeptáme zkušených pěstitelů v zahradních centrech nebo se rozhlédneme v nejbližším okolí. Tak zjistíme, jaké rostliny v dané lokalitě prospívají. Než se rozhodneme pro pěstování dané rostliny, máme ještě vědět:
- Částečně otužilé rostliny vysazujeme na jižní stranu, nejlépe ke zdi, která uvolňuje teplo po delší dobu. Pomohou ale i stromy a zástěny.
- Vybíráme spíše vyvýšená místa nebo svahy, kde se neshromažďuje těžký chladný vzduch.
- Mrazivý vítr redukujeme výsadbou živého či jinak průchozího plotu.
- V místech, kde hrozí pozdní jarní mrazíky, vysazujeme druhy, které kvetou později. Často totiž takový mráz nezničí listy, ale čerstvé pupeny.
- Od září rostliny už nehnojíme, aby se nestačily objevit mladé výhony v době, kdy se počasí už horší.
- Kořeny rostlin ochrání silná vrstva mulče hrubého organického materiálu, ale i vrstva sněhu, který proto neodstraňujeme. Izolační vrstvu ze slámy nebo listí zajistíme pletivem, aby ji nemohl odvát vítr.
- Neodstraňujeme ani lehký sněhový poprašek ze stálezelených rostlin a jehličnanů - chrání je před prudkými slunečními paprsky a vysušujícím větrem. Aby neuschly, musíme je v době, kdy nemrzne, zalévat.
- Náchylnější rostliny špatně nesou ztrátu teploty, proto nad nimi na noc rozprostřeme plachetku napnutou na rámu (podobnou stanu). Ta pomáhá zabraňovat úniku tepla. Dobře poslouží rovněž přiložené papírové kelímky, skleněné zvony, plastové květináče či krabice od mléka. Ráno je ale nezapomeneme odkrýt.
Pelargonie (Pelargonium) a libory měňavé (Lantana) musíme přenést před příchodem mrazíků na bezmrazé místo stejně jako hlízy begonií (Begonia), které jsme vyjmuli v listopadu.
Choulostivé rostliny před zimou schováme
Choulostivé rostliny nejsou ani k mrazu, ani k chladu tolerantní. Naděje na jejich přežití klesá s každým klesajícím stupněm. Metabolismus choulostivých rostlin přestává fungovat už při teplotě nižší než 12 °C.
Chladuvzdorný olověnec ouškatý (Plumbago auriculata) snáší pouze mírné mrazíky do -5°C. U nás jej raději pěstujeme jako přenosnou rostlinu.
Druhy pocházející především z tropického klimatu pěstujeme buď jako letničky nebo jako skleníkové či pokojové, které mohou být přes léto venku, např. fuchsie, pelargonie, dosny, ibišek, oleandr či libora měňavá. Poté, co období tepla skončí, je přeneseme na bezmrazé místo, kam uložíme rovněž choulostivé cibule litošek (Galtonia), hlízy jiřinek a mečíků.
Mrazuvzdorné dřeviny
