Článek
Vyžírají vnitřek plůdků, které při velikosti lískového oříšku opadávají a larvy z nich zalézají do země. Tam přežívají do příštího jara, kdy se z nich líhnou dospělci, kteří pak ohrožují novou úrodu ovoce.
Jak postupovat? Ke zjištění množství pilatek se do korun stromů vyvěšují před jejich rozkvětem bílé lepové destičky, na něž se přivábené pilatky chytají. Při menším výskytu škůdců a použití většího množství těchto lapačů lze škody působené pilatkami snížit na únosnou míru.
Při bohatém nasazení plůdků má jejich proředění pilatkami i určitou výhodu. Odpadne totiž ruční probírka plodů, které by bez ní zůstaly malé.
Jestliže stromy kvetly málo a pilatky se vyskytly ve značném množství, použijeme chemickou ochranu, např. přípravek Zolone, nejlépe ihned po opadu květních plátků.
Predátoři u hrušek a třešní
Červivost, deformaci a černou povrchovou skvrnitost malých plůdků hrušní působí larvy plodomorky hruškové. Napadené plůdky střásáme na plachty a spálíme.
Při přemnožení tohoto škůdce se doporučuje ošetřit hrušně při jejich dokvétání přípravkem Zolone. U třešní a višní působí červivost plodů larvy mouchy vrtule třešňové.
.: Žlutá barva láká vrtule třešňové, které se na lepovém lapači chytají. foto: Právo/Milan Malíček, Radoslav Šrot, S- archiv
Jako lapače létajících vrtulí se v polovině května (zhruba před rozkvětem bezu černého) rozvěšují do korun třešní žluté lepové destičky (deset kusů na vzrostlý strom), které se odstraní až dva týdny po sklizni plodů.
Preventivní ochranou je pečlivá sklizeň všech plodů a sesbírání spadaných, aby se larvy nemohly v zakuklit.
Pomáhá rovněž, když se půda pod stromy před sklizní posype páleným prachovým vápnem a na podzim hluboko zryje, aby se škůdci dostali do hloubky, kde uhynou.
Chemickou ochranu na zahradě raději nepoužíváme vzhledem k tomu, že se třešně s oblibou konzumují čerstvé. Pokud je však vzhledem k přemnožení vrtulí potřebná a třešně se nebudou konzumovat čerstvé, lze k ní použít přípravek Sumithion Super, který má ochrannou lhůtu jen 10 dní.
.: Lapač motýlků obaleče s lepicí vložkou a feromonovou kapslí (výparníkem)foto: Právo/Milan Malíček, Radoslav Šrot, S- archiv
Postřik proti vajíčkům a larvám se provádí 14 až 17 dní od zachycení prvních vrtulí na lapače, a jestliže nejvyšší denní teplota během tohoto období neklesala pod 17 °C.
Dny s nižší maximální denní teplotou se do uvedeného počtu nezapočítávají. V ohrožených oblastech se vyplatí pěstovat rané třešně (srdcovky - např. Karešovu, Rivan), které napadení vrtulemi většinou uniknou.
Ochrana dalšího jádrového ovoce
Na jádrovém ovoci působí největší škody jeho pozdní červivost, jejímž původcem jsou housenky nočního motýlka obaleče jablečného.
- Účinnou prevencí je čištění kmenů stromů od staré odchlíplé borky, pod níž se zapředené housenky přes zimu ukrývají.
- Počátkem července upevníme na kmeny lapače z vlnité lepenky, do nichž se housenky po opuštění napadených plodů ukryjí.
- Začátkem zimy se lapače se zapředenými housenkami sundají a spálí.
- Dobrým pomocníkem při likvidaci housenek obalečů jsou hmyzožraví ptáci, zvláště sýkory, pro něž vyvěšujeme po zahradě hnízdní budky.
- Samečky obalečů lze do značné míry vychytat pomocí feromonových lapačů, zvláště když je po zahradě hustěji rozmístíme (na 20 m od sebe). Samičky pak kladou neoplozená vajíčka, čímž se červivost omezí.
- K chemické ochraně je vhodný přípravek Zolone.
Orientačně se doporučuje první postřik asi 3 týdny po odkvětu jabloní, opakovaný po 14 dnech. V teplejších oblastech se doporučují ještě postřiky proti druhé generaci škůdce, zpravidla v polovině srpna.
Přesněji lze termíny postřiku zjistit na nejbližším pracovišti okresní rostlinolékařské služby nebo v blízkém ovocnářském podniku pěstujícím jablka. Sami se o to můžeme pokusit pomocí feromonového lapače.
Lapač (např. Biolatrap CP) zakoupený v prodejně zahrádkářských potřeb vyvěsíme týden po odkvětu jabloní do koruny stromu ve výšce 1,5 až 2 m tak, aby otvory do lapače byly ve směru sever-jih.
Když jsou tyto otvory příliš velké, zmenšíme je, aby se dovnitř nemohla dostat sýkorka, která by se na lep přilepila a zahynula by. Každodenně zjišťujeme a zapisujeme počet motýlků přilákaných samičím hormonem naneseným na kloboučku (výparníku) uvnitř lapače.
.: Červivé ovoce bývá často druhotně napadáno moniliovou hnilobou. foto: Právo/Milan Malíček, Radoslav Šrot, S- archiv
Nejvhodnější doba k postřiku je 8. den po vrcholu letové vlny obalečů, tj. po noci, kdy se v lapači zachytilo nejvíce motýlků a v dalších dnech jejich počet rapidně poklesl.
Přitom teplota ve 21 hodin letního času by neměla klesnout pod 17 °C. Kdyby byla nižší, osmidenní lhůta by se o počet dnů s touto nižší teplotou prodlužovala. Po prvním postřiku se pokračuje ve sledování chycených motýlků, abychom zvážili případně další postřik.
V poslední době se k postřiku doporučuje ekologicky vhodný bakteriální přípravek Biobit, který obsahuje Bacillus thuringiensis, subsp. Kurstaki. Pro člověka, zvířata i užitečný hmyz je zcela neškodný.
Aby byl plně účinný, má být teplota v době postřiku nejméně 15 °C a housenky obaleče by měly být v nejmladším vývojovém stadiu (5 až 7 dní po vrcholu letové vlny stanovené podle feromonového lapače).
Švestky, slivoně a broskve
Červivost švestek a jiných slivoní působí obaleč švestkový, zvláště jeho druhá generace v letním období před dozráváním plodů. Červivé plody jsou obdobně jako u jablek a hrušek napadány moniliovou hnilobou.
K ochraně, jejíž termín se nejlépe stanoví pomocí speciálních feromonových lapačů (např. Biolatrap CF), se používají přípravky Zolone, Dimilin, aj.
.: Larvy nosatce lískového jsou původcem červivosti lískových oříšků. foto: Právo/Milan Malíček, Radoslav Šrot, S- archiv
V teplých oblastech působí červivost broskví housenky 2. a 3. generace obaleče východního. Termín chemické ochrany přípravkem Zolone se zjišťuje podle feromonových lapačů (Biolatrap CM). Housenky 1. generace vyžírají mladé letorosty broskvoní, které pak usychají.
Maliny a lískové oříšky
Původcem červivosti malin, zvláště v blízkosti lesů, jsou larvy brouků malinovníků.
- Brouky při jejich větším výskytu v době, kdy maliny mají květní poupata, ráno nebo navečer střásáme do plochých nádob s vodou a ničíme.
- K chemické ochraně lze při velkém výskytu brouků použít v této vývojové fázi malin přípravek Decis EW 50.
- Červivost lískových oříšků působí larvy nosatce lískového, zvláště v zahradách, které jsou v blízkosti dubových lesů. Brouci vylézají v květnu až začátkem června ze země na lískové keře a kladou do mladých oříšků vajíčka.
- V té době střásáme brouky na podložené plachty a pak je ničíme. Při velkém výskytu škůdce se doporučuje postřik přípravkem Decis EW 50 (0,01 %).
- V polovině srpna (ve vyšších polohách o 2 až 3 týdny později), když larvy opouštějí oříšky a zavrtávají se do země, půdu posypeme páleným nebo dusíkatým vápnem a zryjeme do hloubky 25 cm. V té době vysbírají škůdce spadané na zem slepice, perličky a krůty.
Co dělat, když jsou třešně červivé
Zjistíme-li při sklizni, že jsou plody červivé, ponoříme je na hodinu do vody teplé 25 až 30 °C, v níž jsme na 1 litr rozpustili 20 g soli (= mírně navršená polévková lžíce). Larvy z plodů vyplavou a plody lze po opláchnutí čistou vodou zemi použít.
