Článek
Něžná kytička s přírodopisným názvem sněženka podsněžník (Galanthus nivalis) předvádí na stoncích útlých jako vrabčí nožky sněhobílé třaslavé zvonečky cejchované obráceným písmenkem U nebo V zelené, u vzácnějších odrůd žluté barvy. Plátků v květu spočítáme půl tuctu, občas jej šlechtitelé přimějí k plnokvětosti.
V půdě je sněženka zakotvená dužnatou cibulkou a podle toho uhádneme, že je rostlinou vytrvalou. Každý rok se vyšňoří půvabněji. Jako každá panenka, když nechce zůstat na ocet. Bez ohledu na drobnou konstituci spěchá zkřehlou zemí, často ještě sněhovou krustou za nápadníky, o které nemá ani v mrazivém počasí nouzi.
Spokojenost u čemeřice
V dokonalém záhonu by se měli dobře cítit oba partneři, a protože čemeřici východní (Helleborus orientalis) jde k duhu kyprá půda s kompostem a listovkou, je pro partnerství se sněženkou jako stvořená. Obě se snadno vysemeňují. Semínka opatřená tzv. masíčkem chutnají cestovatelům mravencům, což vysvětluje, proč se občas semenáčky objeví daleko od rodičů.
Něžné čarování paní zimy
Na louce mezi šafrány
V nízkém lučním porostu, ale ani v běžném trávníku, je-li tam klid a habaděj světla, není nic, co by sněženkám bránilo v únoru kvést. Šafrán (Crocus vernus) s nimi ladně drží krok. Co skrývá v srdci květních pohárků, však svým rozkošným kamarádkám vyzradí, až sluníčko přemůže padající mlhu, která trávu bohatě zkropila a roztřpytila jako lustr z křišťálu.
S kalinou nad hlavou
Kalina bodnantská (Viburnum x bodnantense) rozšiřuje okruh nápadníků o opadavé keře. Ke sněženkám, ze kterých je jemně cítit med, sesílají květinovo-vanilkovou vůni, takže vzniká parfém umíchaný na míru jakékoliv romantice, a naše zálibné pohledy potvrzují, že jim to ladí skvěle též po stránce vizuální. Nejen v zahradě, ale i doma ve váze.
Poodkrytá tajemství pohádkové zahrady
Něžné vyznání trav
S trávami to je samé tuli tuli, ale protože žádná sněženka nechce šermovat s ostrými břity, hodí se k tulení jen trávy delikátní, ideálně třeba kavyl vláskovitý (Stipa capillata) či moskytka (Bouteloua gracilis). Jejich trsy ostříháme na jaře, kdežto listy sněženek, které se po odkvětu ještě prodlouží, necháme v klidu zatáhnout, jinak cibulky přijdou o živiny.
Vyhánění zimy s talovínem
Únor bílý, pole sílí, tvrdí pranostika. Jsou-li bělostnou záplavou hordy malých sněženek, zesílí naše radost z nadcházejícího období. Iluzi jarního pozdravu zdokonaluje blatouchovou žlutí sympatický Jihoevropan talovín (Eranthis hyemalis). Vychovaný byl v horách, proto je vůči prochladnutí stejně odolný jako naše sněženka, na kterou se zářivě usmívá od rána do večera.