Něžné otisky doby ledové

Vyčnělé skaliny zjemněné chmýřím trav okouzlují něžnou surovostí. Když se během zahradních úprav vynořily z hlubin pod trávníkem, byla to senzace, o kterou se Barbara chtěla podělit s ostatními. V roce 2007, po čtyřech letech úmorné práce připomínající spíš archeologický výzkum, uvítala první návštěvníky. Ti se sem sjíždějí nejen z blízkého okolí jezera Windermere, ale z celé Anglie.

Barbařin rodný dům s břidlicovou střechou dlouho připomínal plachetnici uprostřed zeleného příboje. Všude samá tráva, o kytku byste nezakopli. Někde rostla hustě, na terénních vlnách byla polomrtvá. A to tady proprší víc než půlku roku! Právě místa nevalného vzhledu čekala na zvelebení. Odrostky jeřábů a skalníků, dřišťály, svídy a hortenzie byly u toho, když Barbara poprvé kopla rýčem do země.

A ejhle! Kámen! Hned vedle další, větší. I na vršku parcely s fantastickou vyhlídkou na jezerní krajinu severozápadní Anglie rýč jen zařinčel. Odhodlání bylo pevnější než skála, která se po odbagrování stovek tun zeminy vynořila před užaslou zahradnicí v celé své obnažené hřmotnosti, a do blízkosti domu vnesla otisk zdejší rázovité přírody. Přírody, kterou v době dávno minulé poznamenalo řádění ledovce.

Nahé, surové, zjizvené kolosální útržky skály, které po sobě ledovec zanechal, k sobě pouštějí rozmanitý život. Ze stran, kam dopadá slunce, kreslí mapy lišejníky, ve stínu mokvají bochánky mechu. Netřesky, lomikameny a bodlinaté ježatce (Acantholimon) obsazují pukliny vedoucí svisle i vodorovně. Z mezer a výmolů vyrůstají vousy sv. Ivana (Nassella tenuissima) a prýští fontány ozdobnic a kavylu obrovského (Celtica gigantea) se zlatými klásky podobnými ovsu. Kdo by tuhle krásnou, leč na zimní mokro citlivou trávu chtěl pěstovat v běžném záhonu, musí do substrátu přidat několik lopat písku a štěrku.

O své zelené místo na skále úspěšně bojují hvězdnice s kapradím, vřesem a rozchodníkovci (Hylotelephium). Jejich ratolesti mění podklad šedý jako popel v pestrou mozaiku. Podle Barbary je nejdůležitější vybrat správné rostliny pro dané podmínky. Když to uděláte, máte vyhráno.

V každém koutě stojí lavička s výhledem na jedinečnou skalnatou scenérii. Někde zase vápencová stěna příjemně kryje záda a před očima se promítají mlhavé dálky či sousední bukový les. Divoce v něm rostou břízky, jabloně, jeřáby.

Půvabné společenství Barbara odkoukala a ve šlechtěné verzi si jej pořídila v zahradnictví. Nešlo 0 to přírodu kopírovat, nýbrž nalézt pojítko, které by zahradu snáze včlenilo do okolí.

S uchycením sazenic neměla problém. I javůrky se zmarlikou prosperují v proláklinách vyplněných běžným substrátem. Dravostí vodopádu z nich vyvěrají poléhavé jalovce a nad nimi svítí jako majáky na útesu stromkovité skalníky s nákladem rudých kuliček, které se spolu s jeřabinami starají o to, aby ptáčkům nekručelo v bříšku a veselo tu bylo až do zimy.

A Barbařiny milované hortenzie? Na skále se jim nevede. Zato na úpatí, kam po dešti stéká voda, si libují a svými květy čechrají místa, kde na kámen dorážejí jemné vlnky trávníku.

Může se vám hodit na Firmy.cz: Návrhy a realizace zahrad, Údržba zeleně a rekultivace