Článek
Způsob a čas prořezu se liší podle druhu dřeviny, avšak existují ošetření, která jsou společná všem. Zjara nejdříve prostříháváme odrůdy nejodolnější vůči mrazům. To proto, kdyby se ještě v dubnu vrátila zima.
Nemocné větve pryč
Strom zbavíme větví, které nadměrně zahušťují korunu a navzájem si odírají kůru. Samozřejmostí je také odstranění nemocných a poškozených větví.
Prořezáním dostaneme do koruny ovocných stromů světlo a prostříháním keřů zamezíme vzniku mechů a houbových chorob.
U všech ovocných stromů je základem růstu tzv. výchovný řez v prvních letech. Díky němu podpoříme jejich zakořenění a bohatší korunu. Staré stromy neomlazujeme najednou. Mohly by vyhnat větve, které porostou prudce vzhůru.
Během prořezu každého stromu udržujeme poměr mezi hlavními větvemi a jeho plodným obrostem. Tvar koruny směřujeme tak, aby hlavní větve nerostly pod sebou, ale pravidelně vyplnily celý objem koruny. Aby strom plodil, musí jeho větve růst vodorovně.
Větev se v místě řezu dobře hojí a dále roste, když provedeme řez šikmo těsně nad pupenem. U jarního prořezu by neměl chybět stromový balzám neboli štěpařský vosk, který pomáhá hojit rány.
Stříháme živý plot
Živý plot zbavíme po zimě přerostlých částí a zastřihneme ho do požadovaného tvaru. Někdo mu ponechá ve tvaru více přirozené volnosti, jiný si potrpí na dokonalý sestřih. V takovém případě vytyčíme šňůry, kterých se při stříhání držíme.
Po obou stranách živého plotu vedeme nejprve vertikální řez. Houpavým pohybem nůžek využijeme ostří po obou stranách stříhacího nástroje.
Po vertikálním řezu na obou stranách živého plotu provedeme řez horizontální. Při provádění horizontálního řezu držíme nůžky tak, aby řezací nože svíraly úhel 0° až 10° k horní rovině živého plotu.
Tvary živého plotu se mohou lišit, ovšem dodržujeme-li mírně lichoběžníkový tvar (nejširší část je dole při zemi), udržíme na světle a v kondici i spodní větve, takže plot nebude u země sesychat.
Dřevnaté části rostliny neřežeme, odstraňujeme nejslabší výhonky a silné větve, které směřují dovnitř.
Technikou k menší námaze
Na menší větvičky stromu postačí ostré nůžky, jejich ocelová páková ramena mívají tvar kapky. Větší větve likvidujeme pilkou, ve vyšších úrovních stromu pilkou nebo nůžkami na teleskopické násadě.
Práci usnadní mechanismy s ozubeným a pákovým převodem. Například u ráčnových nůžek ráčna funguje jako utahovací mechanismus v závislosti na průměru stříhané větve. Nůžky zvyšují sílu až o 250 %.
Akumulátorové pilky dokážou řezat v těžko dostupných místech, ideální jsou pro finální úpravy podle toho, jak dlouho vydrží nabité. Máme-li přístup ke zdroji elektrické energie a nevadí nám při práci přívodní kabel, zvolíme elektrické pilky a plotové nůžky vhodné na větší plochy živých plotů. Pro dlouhodobější stříhání využijeme i benzinové zastřihovače a pilky.
Živý plot zbavíme přerostlých částí mechanickými nůžkami či ruční zahradní pilkou na silnější větve. Plotostřihem pak upravíme živý plot na požadovanou výšku. Na estetické dolaďování tvaru je možné použít buď mechanické nůžky, nebo jejich elektrickou, případně akumulátorovou variantu. Při řezání vysokých živých plotů postupujeme obdobně, jen použijeme nůžky s teleskopickou násadou.
Při výběru přístroje dbáme na vyhovující hmotnost, kterou jsme schopni bez problémů unést.
Kdy stříhat
Ovocné stromy a tvarované živé ploty prořezáváme zjara, na přelomu března a dubna, po odeznění velkých mrazů.
Opadavé dřeviny stříháme brzy zjara, lze i koncem června, po ukončení období jarního růstu, nebo také na podzim. První rok stříháme pouze výhony, a to na třetinu. Rostlina se nerozvětví a zároveň nezůstane u země holá.
Stálezelené dřeviny a jehličnany první rok nestříháme, pouze čistíme od suchých větví. V dalších letech stříháme dvakrát ročně, na počátku a na konci léta.
Dále vyzkoušíme, do jaké míry přístroj tlumí vibrace, abychom při práci neměli pocit, že dobýváme suroviny v uhelném dolu.