Nenáročný, ale téměř zázračný rakytník: Proč a jak ho pěstovat?

Při pěstování rakytníku v našich končinách, konkrétně rakytníku řešetlákového (Hippophae rhamnoides), je potřeba myslet na to, že je dvoudomý, tedy že existují samčí a samičí rostliny. Plodí tedy jedině společně a na jednu samčí rostlinu můžete vysadit až šest samičích.

Jinak má tato dřevina opravdu velmi malé nároky na péči i prostor. Zasadit ji můžete na jaře i na podzim, a to na slunné stanoviště, ideálně do jámy o hloubce zhruba 15 cm. Záleží ale na velikosti keře i jeho kořenového balu. Pak už stačí půdu jen mírně udusat a myslet na pravidelnou zálivku.

Keř začne plodit většinou až po čtyřech letech, ale určitě se vyplatí si počkat, pravidelně ho zalévat a prostříhávat. Bobule pak dozrávají na konci léta, což poznáte podle jejich typické oranžové barvy, která naznačuje, že už jsou doslova nabité živinami.

Výhodou je, že rakytníku se daří téměř kdekoliv a navíc prospívá i některým rostlinám ve své blízkosti, především rajčatům, paprikám nebo okurkám. Škůdci a choroby se mu většinou obloukem vyhýbají, výjimečně se objevují problémy s mšicemi nebo takzvanou vrtulí rakytníkovou.

Na mšice ale často stačí oplach vodou, v druhém případě pomohou obyčejné mucholapky.

Často prostříhávat potřebují zejména mladé rostliny rakytníku, ale nic nezkazíte ani každoročním jarním řezem, zhruba do třetiny délky. Provádějte ho ale vždy ještě před otevřením pupenů.

Zároveň vždy odstraňte suché a nemocné větve a keř mírně vytvarujte. Závlaha musí být pravidelná, ale nijak vydatná, přemokření mu naopak nesvědčí. Přihnojování rakytník v podstatě nepotřebuje.

Někteří odborníci doporučují rakytník sklízet brzy, aby nebyl přezrálý a neztratil důležité látky. Jiní naopak tvrdí, že ideální doba sklizně nastává až po prvních mrazících, kdy mají jeho plody sladší chuť.

V každém případě buďte opatrní a při sklizni si pomozte ochrannými rukavicemi nebo nůžkami. Je totiž obsypaný drobnými, ale velmi pichlavými trny, které by vás mohly hodně potrápit. Jakmile však objevíte blahodárné účinky rakytníku, nic už vás od sklizně neodradí.

Rakytník je bohatým zdrojem vitamínu C, omega-3 mastných kyselin, flavonoidů, pektinů a karotenů. Dále obsahuje vitamíny A, D, F, K a skupiny B a alkaloid hippophein, který mimo jiné podporuje tvorbu hormonu štěstí – serotoninu.

Rakytník tedy prokazatelně působí proti stresu, je protizánětlivý a usnadňuje hojení. Zároveň podporuje správnou činnost srdce a cév a příznivě působí na trávicí i dýchací ústrojí.

Bobule rakytníku můžete jíst syrové, ale lépe budou chutnat zpracované do smoothie, marmelád nebo rovnou koláčů. Ze šťávy se zase dělají výborné limonády a sirupy. A pokud nestihnete zpracovat rakytník čerstvý, můžete ho usušit a využít do čaje, jogurtu nebo třeba ovesné kaše.