Nelámejte nad nimi hůl! Tyto rostliny jsou považované za plevel, ale využijete je v kuchyni i jinde

Pokud vás na zahradě trápí kopřivy, zkuste jimi obohatit svůj jídelníček. Sbírat je můžete po celou sezonu, ale nejlépe chutnají na jaře, zhruba od března do poloviny května. Právě jejich mladé výhonky najdou využití nejen ve velikonoční nádivce, ale také v polévkách nebo jako netradiční příloha k masovým i bezmasým pokrmům.

Ještě během celého léta se dají kopřivy využít k výrobě přírodního hnojiva, takzvané kopřivové jíchy. Část jich tak zneškodníte a zároveň dodáte rostlinám potřebné živiny velmi levně, šetrně a ekologicky.

Dále se budou kopřivy hodit k výrobě domácí kosmetiky a výhodou je, že v takovém případě se dají sbírat kdykoli během sezony. Pro úlevu od kožních problémů jsou oblíbené různé kopřivové masti, ale můžete vyzkoušet i méně tradiční kopřivový peeling nebo vlasovou kúru, které také připravíte velmi snadno. Na kúru si připravíte vychlazený výluh ze dvou hrstí kopřiv převařených v půl litru vody.

A zapomenout nesmíme ani na čaj, který podle odborníků mimo jiné přispívá k čištění organismu, působí protizánětlivě, posiluje imunitní systém, podporuje metabolismus a snižuje krevní tlak. Jen jako u všech bylinek myslete na to, že v těhotenství nebo při dlouhodobých zdravotních problémech je nutné konzultovat užívání s lékařem.

Z květů pampelišky alias smetanky lékařské vařily už naše babičky lahodný med, který je navíc podle odborníků zdraví prospěšný. Podporuje totiž nejen trávení, ale také správnou činnost ledvin, srdce a cév. Určitě tedy doporučujeme připravit si ho i dnes, a to kdykoliv od dubna do června. Listy pampelišky pro změnu poslouží do salátů, kde oceníte jejich osvěžující chuť podobnou rukole. Mohou být mírně nahořklé, ale snadno je zjemníte výraznější zálivkou, například z oleje, česneku a z hořčice.

Velké kořeny pampelišky se rychle stanou oblíbenou přísadou do polévek. Tradičně se z nich ale připravuje spíš nápoj, který připomíná kávu. Pokud tedy chcete omezit kofein, nebojte se ho vyzkoušet také. Stačí kořeny usušit, opražit a rozemlít a následně je zalít horkou vodou.

Další plevelnou rostlinou, která roste na zahradách, loukách i na okrajích cest, je šťovík neboli „kyseláč“. I ten je v mnoha ohledech zdraví prospěšný, například zlepšuje trávení, uvolňuje dýchací cesty a celkově odvodňuje organismus. Jen pozor na to, že kromě mnoha důležitých vitamínů a minerálních látek obsahuje také kyselinu šťavelovou, která narušuje jejich vstřebávání. Výživoví specialisté ho tedy doporučují využívat jen opatrně, spíše jako ochucovadlo než plnohodnotnou potravinu. Skvělý tak bude nejen do omáček, ale i do pomazánek nebo smoothies.

Méně známý je merlík, kterému se také přezdívá planý špenát. Ten dorůstá až metrové výšky, a tak často kulturní plodiny v záhonech utlačuje. Až se ho tedy budete zbavovat, nezapomeňte mu dát šanci v kuchyni, ať už jako náhražce špenátu, nebo v polévkách a salátech. Nejlépe chutnají jeho mladé listy, ale pokud je usušíte, můžete si z nich vařit čaj po celý rok.