Někdo se může ošklíbat, ale Angličan dobře ví, proč proměnil svou zahradu v ráj pro netopýry

Po staletí bývali netopýři vnímáni jako ztělesnění čehosi nedobrého. Dodnes přetrvává nesmyslná pověra, že se zamotávají do vlasů. V posledních letech se ovšem pohled lidí na tyto velice zajímavé a užitečné tvory začíná obracet.

Předně je dobré si připomenout, že netopýři nepatří mezi hlodavce, a tudíž nepředstavují žádné riziko poničení budov, nebo dokonce snad úbytků jakýchkoli zásob. Netopýři patří do řádu letounů a všichni jsou hmyzožraví. Jejich jídelníček tvoří komáři, mouchy a můry. Převážně tedy hmyz, který obecně považujeme za obtížný a z hlediska možného přenosu některých chorob může být i nebezpečný.

Na rozdíl od myší, k nimž bývají často nesprávně přiřazováni, se netopýři rozmnožují jen pomalu, a tak se veškeré ztráty způsobené lidskou činností v podobě kácení stromů, rekonstrukcí střech a uzavírání podkroví (kde rádi přebývají) či kočkami dorovnávají jen obtížně. Proto je všech 27 druhů netopýrů žijících na našem území chráněno.

Podobně jsou na tom netopýři v dalších evropských zemích, například ve Velké Británii. I tam mají organizaci zabývající se ochranou netopýrů a informováním o jejich významu. U nás je to Česká společnost pro ochranu netopýrů (ČESON).

Mezi dlouholeté členy britské společnosti patří Ross Baker z Weybridge a jeho přítelkyně Lynn Whitfieldová. Vše začalo tím, že se před dvaceti lety rozhodli vytvořit na své zahradě prostředí, které by netopýrům umožnilo bezpečný úkryt. „Vždycky jsme chtěli velkou přírodní zahradu, kde najdou útočiště volně žijící živočichové. Ovšem naším hlavním zájmem jsou netopýři,“ svěřil se Ross Baker agentuře Newsflare.

Čím více majitelé upravují své zahrady tak, aby byly přírodní, tj. aby v nich nechávali volně růst místní vegetaci bez zbytečných zásahů a úprav, tím lépe pro okolní volně žijící živočichy. Včetně netopýrů, je přesvědčený jejich ochránce a propagátor.

Každému, kdo by pro netopýry toho chtěl udělat více, pak doporučuje začít instalací jezírka. „To byla úplně první a nejlepší věc, kterou jsme udělali. Přitáhne hmyz, obojživelníky a další zvířata,“ uvedl a pokračoval: „Přiláká to i netopýry, kvůli hmyzu. A dokonce i slétávají dolů, aby se trochu napili. Je to tu pro ně něco jako čerpací stanice na cestě k řece Wey, kam to odtud mají půl kilometru.“

Na své zahradě instaloval pro netopýry tři budky, tzv. netopýrníky. Ta nejoblíbenější je umístěna na platanu. Obývá ji šest nájemníků, netopýrů hvízdavých a nejmenších. Kromě těchto dvou druhů vídá na zahradě i další, například netopýry ušaté, večerní a rezavé. „Jsou tak fascinující. A my toho o nich pořád víme tak málo,“ podotkl.

S partnerkou proto chodí po sousedech a kontroluje stavy netopýrů, kteří se usadili v podkrovích okolních domů. Lidé je už dobře znají, a tak s nimi vtipkují. „Vždycky se nás ptají, kdo z nás je Batman a kdo Robin, ale my se tomu vždycky jen smějeme,“ dodal Ross Baker s tím, že v dobách, kdy s osvětou začínal, narážel na spoustu předsudků a nepochopení. To ho jen utvrdilo v přesvědčení, že netopýrům zkrátka musí dělat reklamu.

Zároveň všem lidem, kterým leží na srdci blaho netopýrů, doporučuje, aby v noci nebo alespoň večer, kdy netopýři vylétají, drželi doma své kočky. Většina zranění netopýrů je totiž způsobena právě těmito domácími predátory.