Článek
Ozdobnice čínská (Miscanthus sinensis silberfeder)
Nádherná odrůda z rodu populárních ozdobnic je vysoká 1,5 až 2 m, v době květu dosahuje až 2,5 m. Vytváří husté trsy zelených, čárkovitých, obloukovitě převisajících listů, jež na podzim získávají medově zlatý odstín. Vějířovité květní laty jsou stříbřité, v plné zralosti připomínají nadýchanou mořskou pěnu a vydrží po celou zimu.
Ozdobnice čínská
- Prosperuje na slunečných, teplých místech s čerstvou, živnou, vlhčí zahradní zeminou, kde se pomalu rozrůstá podzemními výběžky. Uplatní se jako sólista, kulisa pro menší trvalky, ve skupinách podél jezírka nebo pohledová clona. Odrůda je plně mrazuvzdorná.
- Trsy sestřihujeme až na jaře, nejpozději začátkem května. Dělíme je v době, kdy listy dosáhnou výšky 30 cm. Pro ujmutí rostlin je důležité, aby byla půda již prohřátá.
Třtina ostrokvětá (Calamagrostis x acutiflora karl foerster)
Velice význačná tráva z architektonického hlediska. Svými charakteristickými, stroze vzpřímenými květonosnými stébly, která jsou k vidění již od června, skvěle kontrastuje s keři a trvalkami. Nejpůsobivěji vypadá ve velkých skupinách nebo řadách, kam ji vysazujeme v odstupech 40 až 80 cm.
Třtina ostrokvětá
- Na půdu není náročná, daří se jí v sušší písčité i vlhké jílovité půdě na slunci i v polostínu. Od září se zelené listy spolu s úzkými květenstvími zbarvují okrově žlutě.
- Raší již v březnu, proto je nutné včasné sestřižení koncem zimy. Rostliny množíme dělením na jaře nebo brzy na podzim.
Dochan psárkovitý (Pennisetum alopecuroides)
Pro své tenké, do oblouku se stáčející listy si tato sympatická tráva vysloužila přezdívku fontánka. Říká se jí také vousatec, to pro její vousatá květenství, která se na rostlině objevují již od srpna ve velkém množství. Zelené, husté, polokulovité, až 1 m vysoké i široké trsy působí velice úhledně.
Dochan psárkovitý
- Vyčleníme pro ně viditelné místo nejlépe na slunci nebo v lehkém stínu, v půdě vlhké, ale dobře propustné. Svítivě žluté podzimní přestrojení báječně kontrastuje s červenými výhony svídy bílé nebo se stálezelenými dřevinami.
- Dochan vysazujeme pouze do teplé půdy v odstupech 60 až 90 cm. Sestříháváme ho na jaře. Když doroste do 20 až 30 cm, můžeme ho rozdělit. Samovolně se vysemeňuje.
Kavyl nejtenčí (Stipa tenuissima)
Fascinující vytrvalá tráva se svinutými, jasně zelenými, tenkými listy. Měří 45 až 60 cm. Od července, kdy vykvétá, povyroste o dalších 10 až 20 cm. Jemné, pérovité, skloněné, zprvu bílé, v dospělosti zlatavé laty rozhoupe i mírný vánek. Na záhoně vypadá nejefektněji ve velkých skupinách při dodržení rozestupů 60 až 80 cm, na skalce vynikne i samostatně. Báječně se také kombinuje s kvetoucími trvalkami nebo kontrastně stavěnými trávami.
Kavyl nejtenčí
- Kavyl vyžaduje plně osluněný, prérijní typ záhonu s nepříliš živnou, spíše sušší, dobře provzdušněnou a propustnou půdou. Nesnáší těžké, přemokřené půdy. Na půdní vlhkost je náchylný zejména v zimě.
- Množíme dělením od dubna do června.
Uniola širolistá (Chasmanthium latifolium)
Řídce trsnatá, až 1 m vysoká a 60 cm široká vytrvalá tráva, jejíž svěže zelené listy připomínající bambus získávají koncem roku mimořádné zlatožluté vybarvení. Na přelomu léta a podzimu ji zdobí masy destičkovitých květenství, zprvu zelených, později žlutohnědých, která se hodí do suchých zimních vazeb.
Uniola širolistá
- Uniola vypadá skvěle o samotě i v seskupení v záhoně, při okraji dřevin nebo kolem jezírka, kam ji sázíme v odstupech 40 až 70 cm.
- Nejbohatěji kvete ve vlhké, úrodné půdě, klidně jílovité, na teplém slunečném místě. Poroste i ve stínu, kde bude mít o něco tmavší listy. Trsy seřízneme až na jaře.
Bezkolenec rákosovitý (Molinia arundinacea)
Obří, perfektně formovaná tráva tvořící hustý trs 60 cm vysokých, svěže zelených, elegantně převisajících listů, nad něž vystřelují do výšky až 2m tuhá, vzpřímená stébla zakončená řídkými, kolem 30 cm dlouhými květními latami. Právě kontrast mezi listy a květy je na tomto druhu nejzajímavější.
Bezkolenec rákosovitý
- Uplatníme ji jako kosterní rostlinu pro záhony nebo solitér do štěrkových ploch a vřesovišť, kde může v plné síle předvést trvanlivé zlatožluté podzimní vybarvení.
- Nejlépe prospívá v kyselejší až neutrální vlhčí půdě na slunci či v polostínu. V horku vyžaduje extra zálivku. Seřezáváme na jaře před vyrašením.
