Článek
Zahradní stavby, které slouží k pohodě vaší – k přechodnému pobytu na zahradě či k uskladnění věcí, je možné rozdělit do dvou skupin: na účelové, mezi které patří domky na nářadí, garážová stání apod., a stavby, které slouží pobytu venku, posezení, tedy oblíbené altány či pergoly. U účelových staveb je terminologie jasná, u pergol a altánů může občas nastat lehký zmatek. Jaký je mezi nimi rozdíl?
Pergola je označení pro konstrukci, které má především poskytovat oporu pnoucím rostlinám, v druhém řadu je pak místem určeným k posezení či k příležitostnému stolování, které pnoucí rostliny zastiňují. Bývá tedy nejčastěji v těsné blízkosti domu – nalepena na jednu z vnějších stěn. Výjimečně může ovšem stát i jinde a fungovat např. zároveň jako součást plotu nebo jako optický předěl v zahradě.
Pokud se jedná o altán, můžete se setkat také s označením besídka nebo pavilon. Přestože plní podobnou funkci jako pergola, je mnohem zdobnější, charakteristický množstvím dekorativních prvků a z principu zastřešený, neboť slouží primárně odpočinku. Je také náročnější co do výběru pozice na zahradě – měl by být v klidové části, ale i charakteru stavby, kterým by měl dobře zapadat do prostředí. Nejčastěji má tato stavba půdorys ve tvaru šesti či osmihranu, případně kruhu. Má-li altán stěny vzdušnější, případně je půdorys ve tvaru čtverce či obdélníku, hovoří se spíše o besídce, častěji jsou však stěny plné, které vás při posezení ochrání před větrem, ale i deštěm.
Střecha pro váš vůz
Nenahradí sice plně zděnou či dřevěnou garáž, ale automobilu bude i pod střechou bez bočních stěn přece jen lépe, nenaprší na něj, případně v zimě na něj nebude dopadat námraza. Podobně jako v případě garáže je ideální, pokud tuto stavbu plánujete společně se stavbou domu, měla by být totiž pojata ve stejném duchu.
Konstrukčně má garážové stání podobný princip jako pergola (o té později), jeho základem je zpevněný povrch (betonová deska, kámen, dlažba, zatravňovací tvárnice nebo alespoň udusaná hlína či štěrk atd.). V tomto případě je ale nezbytný alespoň rámcový statický propočet, neboť je to stavba obvykle větších rozměrů. Střecha může být buď sedlová nebo pultová. Takový přístřešek může jednou či dvěma stranami přiléhat k domu. Nosné trámy dřevěné konstrukce se ukotvují do betonových patek. Jako střešní krytina je ideální lehký materiál, např. asfaltový šindel nebo materiál makrolon, který ovšem i při sebekvalitnějším provedení může mezerami ve spojích propouštět vodu a časem zelenat. Uplatní se zde dále plechová krytina, bitumenové desky (rovněž lehké), ale používá se také oblíbená klasická taška z pálené hlíny.
Pohodlí pro nářadí
Nářaďové domky se na českých zahradách objevují stále častěji, nahrazují nejrůznější kůlny, dřevníky, boudy a budky, ulehčují garážím či sklepům. Přestože mohou být celoplechové nebo alespoň s kovovou konstrukcí, nejrozšířenějším typem jsou celodřevěné, ať už s okny či bez oken. Bývají velmi často i útočištěm dětí, v tom případě je potřeba zajistit, aby hra uvnitř byla bezpečná, ideálně oddělit část k ukládání věcí od prostoru pro děti.
Nejrůznější polotovary
I tato malá stavba by měla korespondovat se stylem domu i zahrady a být jí přizpůsobena, ale v tomto případě jsou velmi oblíbené typizované domky, které jsou k dostání snad ve všech hobby marketech. Výhodou domku na nářadí je fakt, že se obvykle jedná o mobilní stavbu bez nutnosti budovat základovou desku. Tato stavba nicméně může být pro větší stabilitu ukotvena na betonových patkách. Pokud budete měnit koncept zahrady, lze bez problémů změnit i pozici domku.
Ty nejjednodušší sériově vyráběné „stavebnice“ obvykle smontuje i domácí kutil, i když to vyžaduje nadstandardní zručnost a především čas. Rizikem nákupu polotovaru je kvalita a připravenost materiálu, který bývá obvykle bez povrchové úpravy, často nutnost dokoupit za další peníze nejen střešní krytinu, která není součástí stavebnice, ale také spojovací materiál nebo kování.
Na co je postavíte
Domky a chatičky, které nejsou určené k pevnému spojení se zemí, je možné usadit více způsoby. Nejčastěji využívané a výrobci doporučované řešení je vytvořit pro objekty do 16 m2 štěrkové lože, to znamená vykopat zeminu do hloubky cca 10 až 15 cm, podklad vyrovnat a zasypat štěrkem tak, aby jeho vrstva přesahovala okolní terén přibližně o 5 cm. Tuto vrstvu je pak třeba zhutnit – udusat, nejlépe pomocí speciální techniky. Na štěrk může rovněž přijít dlažba, klasická či zámková. Ideálním podkladem pro větší domečky a chatky na nářadí je ovšem betonová deska, která zajistí stabilitu podlahy, neumožňuje už ale bezproblémové stěhování objektu. Desku si vyrobíte sami, případně ji necháte vyrobit, může být ale také součástí nabídky firmy prodávající stavebnici domku nebo je její vytvoření firmou dodávající domek dokonce podmínkou pro poskytnutí záruk. Desku není třeba pokládat do nezámrzné hloubky, stačí asi 30ticentimetrová vrstva do země. Na desku se posléze domek instaluje na podložní a podkladové panely, které stavbu ochrání před pronikáním vlhkosti a vzniku plísní. Jako střešní krytina na zahradní nářaďové domky bývá použitý některý z lehkých materiálů, obvykle pískovaná lepenka, kanadský šindel apod.
Pergola na přání
Také pergoly si můžete pořídit jako sériově vyráběný produkt, pergola na míru domu je však určitě lepším řešením. Konstrukci pergoly představuje nosná část – opěrné sloupky. Na nich je osazena část střešní – příčně uložené latě v určitých rozestupech. Opěrné sloupky mohou být nejen dřevěné, ale také zděné, betonové či kovové. Vzdálenost mezi sloupky bývá 3 až 3,5 m, průchozí výška by měla odpovídat pohodlnému průchodu, nejčastěji 2,15 až 2,3 metru. Nosné hranoly se volí obvykle o průměru 8 x 8 až 10 x 10 cm, střešní latě 10 až 14 x 4 cm, podélné nosníky, na nichž jsou tyto latě uloženy v rozestupu 70 až 100 cm, mívají průměr 14 až 16 x 5 cm. Svislé nosné sloupky jsou kotveny do ocelových konzol, které jsou zabetonovány do země. Je-li podloží dostatečně měkké, lze rovněž stojny upevnit do země pomocí zatloukacích kovových trnů (do hloubky alespoň 70 cm). Dřevěné části by rozhodně neměly přijít do styku se zemí, aby nedošly úhony způsobené vlhkostí. Podobně musejí být před povětrnostními vlivy chráněny kovové části, tedy i spojovací materiál, nejlépe žárovým pozinkováním. Stropní trámy pergoly se sestavují paprskovitě, do kříže, podélně, mohou být rovněž obloukovité, podle libosti a tvaru pergoly.
Se střechou či bez
Pergola může být zastřešená, a nemusí. (Vzhledem k tomu, že za deště nejspíš nebudete trávit čas ani pod zastřešenou pergolou, proti slunci vás dostatečně ochrání porost popínavých rostlin, pro něž je pergola oporou.) Velmi často je ale část pod střechou a část bez zastřešení. Rozšířeným střešním materiálem je již zmíněný makrolon – polykarbonátové sklo, které může být i barevné, ale použít lze také rákosové rohože, případně měděný plech. Při výběru jiných krytin se vždy zamyslete nad tím, zda zatížení, které představuje, odpovídá parametrům konstrukce. Pro výběr je pak důležité nejen estetické hledisko a cena, ale také např. sklon střechy, stejně jako životnost materiálu či reklamační podmínky. A nezapomeňte také, že ochrana proti dešti není vše. Provedení střechy by mělo být vyvážené a z takového materiálu, aby se pod ni také dostalo denní světlo...
Romantický altán
To nejlepší nakonec – altán. Je jakousi třešničkou na dortu zahradních odpočinkových staveb, je krásný, je romatický, neslouží pouze k posezení, ale je sám o sobě ozdobou zahrady. I když se můžete setkat s extrémním názorem, že v zahradě pod tisíc metrů čtverečních nemá tato stavba uplatnění, pokud dobře vyberete typ, materiál a provedení, které bude do zahrady dobře zapadat, můžete se těšit z altánu i na menším pozemku. Pouze zvažte, zda bude dostatečně využívaný (a nepostačí např. terasa nebo pergola) a zda nebude zbytečně ubírat cennou plochu zahrady. V každém případě je to jedna z možností, jak vytvořit stinný kout na nové zahradě bez vzrostlých stromů či popínavých rostlin na pergole.
Typový či na zakázku
Pokud se jedná o stavbu svépomocí, ta se jednak nedoporučuje, jednak je velmi ojedinělá, neboť altán je skutečně malé výtvarné (či architektonické) dílo. Na trhu je ale opět mnoho sériově vyráběných altánů, originalitu altánu na zakázku ovšem nic nepředčí.
Altán může být dřevěný či kovový. Kov se v moderních typech altánů kombinuje i se sklem. Setkat se ale můžete také se zděným altánem ve středomořském stylu, který bude mít nejspíš střechu z některé klasické střešní krytiny. Altán dále může mít střechu z kanadských šindelů, břidlice, polykarbonátu, dřevěných šindelů, rákosu apod., může být v přírodních odstínech dřeva nebo mít libovolnou barvu, třeba romantickou bílou nebo bílou a modrou. Pokud se jedná o usazení konstrukce, je obdobné jako u pergoly, přičemž dřevěné části by se opět neměly dotýkat země.
Typizovaný altán, který je dodáván jako stavebnice, si také můžete při dostatku zručnosti a času sestavit sami. Smontovat jej ovšem může také dodavatelská firma, samozřejmě za poplatek. U takových stavebnic ovšem často chybí nejen povrchová úprava materiálu (i tu může zajistit dodavatel), ale také střešní krytina, tedy i tu je nutné přiobjednat.
O dřevě
Většina zahradních staveb je zhotovena ze dřeva, a to buď za masivních hranolů nebo lépe z hranolů lepených. Tento materiál je sice dražší, ale nehrozí, že se bude kroutit, praskat, prohýbat či jinak pracovat působením změn teplot a vlhkosti, kterým v exteriéru nelze zabránit. I když je stavba z „běžného“ dřeva dokonale navržena a pečlivě provedena, právě klimatické podmínky mohou způsobit problémy již po několika málo měsících.
Z dřevin se používá nejčastěji smrk a modřín, je ovšem možné zvolit také některou z tropických dřevin, ale pozor: kubický metr exotického dřeva vás vyjde i na 100 tisíc korun! „Naše“ dřevo je levnější a v každém ohledu dostačující. Včetně návrhu a realizace pořídíte z tohoto dřeva nářaďový domek už za cenu od 15 tisíc korun, altán či pergolu za 35 tisíc korun.
Co se týče povrchové úpravy, ideální by byla hloubková penetrace dřeva jako např. u okenních rámů. Jelikož však stavba obvykle vzniká přímo na místě, není tato úprava vždy možná. Proto jsou nejčastější dva typy, a to lazura a lak. Výhodou lazury je fakt, že nezakryje přirozenou strukturu povrchu dřeva, který zůstane i na omak reliéfní. Lak tyto přirozené nerovnosti zalije, nicméně vzhled dřeva jako takového nezmění. Jakýkoli nátěr nezapomínejte ale obnovovat, a to podle instrukcí výrobce a podle typu použitého přípravku.
Kam s nimi?
Stavby, které jsou určené k zahradnímu posezení, situujte na pozemku mj. podle pohybu slunce a podle toho, kdy v nich trávíte čas. Jste-li spíše dopoledními uživateli, třeba v případě, že pracujete večer a v noci, umístěte pergolu či altán na jižní stranu a slunce z východu do ní bude příjemně dopadat z boku. Sedáte-li venku spíše navečer, pak je výhodnější západní strana pozemku, kdy dopadající slunce už není tak ostré a nepříjemné a vytváří tu správnou letní pohodu.