Článek
„Když jsem zahradu kupovala, byla plná náletových keřů a stromů a v rohu stál sklad sutě zbylé po okolních stavbách. Musela jsem srovnat terén, nechat udělat cestu a vysadit kolem túje,“ popisuje začátky svého úsilí Alice.
Původně byla zahrada jen zanešená nálety. V současnosti na ní mají místo už jen cíleně pěstované květiny a dřeviny.
Pozemek má nepravidelný, lichoběžníkový tvar, což jej samo o sobě činí na pohled zajímavým. Navíc se na něm během dne díky osazení různě vysokými keři a stromky střídají světlo a stín v zajímavých kompozicích, které si čtenářka velice pochvaluje. Jak poznamenává, zahrada díky tomu vypadá z každého úhlu trochu jinak.
Podobně jako mnoho jiných, také zahrádku paní Alice zejména v loňském roce silně sužoval nedostatek vody. Ten se projevil ještě v letošním roce, a tak trávníku na snímcích, bohužel, chybí něco zeleně.
Navzdory suchům se na zahradě dobře daří kaně pěstované v květináči.
Jsou ale rostliny, jimž se u čtenářky daří velice pěkně. „Kana vyrostla tak krásně, že předávám na podzim něco z přemíry kořenů,“ pochvaluje si majitelka a dodává: „Na zahradu jsem umístila i gumového ´predátora´. Účinně brání tomu, aby moji milí kosáci rozhrabávali modřínovou kůru na záhonu.“
Majitelka věnuje při zařizování své zahrady pozornost detailům.
Vzhledem k nevelké ploše zahrady se Alice rozhodla zaměřit nikoli na velké kompozice, ale na detaily, a vytvořila spíše menší nenápadná zákoutí.
„Vedle malého domku, kde mohu i přespat, jsou nasázeny drobnější rostliny, a myslím, že vytvořily pěkné zákoutí. Někdy se uplatní i umělá kytka, která kupodivu v přírodě splynula s rostoucími bez problému,“ prozrazuje svůj přístup.
Neosazené části záhonu zakrývá modřínová kůra.
Velkou oblíbenkyní naší čtenářky je škumpa. Tu nevysadila ovšem volně na záhon. Umístila ji do květináče. V něm sice nebude tak robustní, ale na druhé straně má majitelka potřebnou kontrolu nad jejími expanzívními sklony.
Spíše než na velké kompozice se majitelka rozhodla zaměřit na tvorbu menších zákoutí.
Pozornost majitelka zahrady věnovala také ohraničení záhonů. „Vždy se najde pěkně rostlá větev, která se mi hodí, a tak ji použiji,“ uzavírá svůj dopis Alice.
