Hlavní obsah

Na co láká zahrada probarvená podzimem

Právo, Adéla Taitlová

Podzim v Marcelině zahradě vybarvuje listy stromů, okrasných trav i popínavek a vytváří malebná zákoutí v hřejivých odstínech medu, rumělky a žhavých uhlíků.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Část navazující na patio má formální vzhled s typickým členěním na stejně velké záhony, s pěšinami a středovou ploškou, kde stojí kamenná fontána.

Článek

Mlha se rozpustila a odhalila zahradu v celé kráse. Jiskrnou výsadbu, kde se spíš než kvetoucí opozdilci ve velkém prosazují křivky dřevin a barevné listy, drobné oblázky, které věrně kopírují zvuk při chůzi po kamenité pláži, zídky ze starých cihel i všudypřítomná krmítka, napajedla a budky zajišťující komfort opeřencům.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

V teplém, chráněném koutě trvá šplhajícímu přísavníku déle, než změní barvu. Zato ozdobnice s dřišťálem neotálejí. Mezi nimi dokvétají modré strbouly bělotrnů.

Už před pěti lety, kdy začaly první úpravy, měla Marcela jasnou představu, jak bude zahrada na sklonku vegetační sezóny vypadat. Její tvář určují především dřeviny.

Malé arboretum

Už při vstupu návštěvníky vítá urostlá lípa. Pod ní se rozprostírá den ode dne hustší žlutý koberec z opadaných listů, z nichž majitelka vyrábí listovku.

V blízkosti domu stojí zastřešené cihlové patio s vyvýšenými záhony, kde se při minimální péči daří zlátnoucím ozdobnicím (Miscanthus sinensis), nízkému dřišťálu (Berberis thunbergii), poloopadavému zimolezu (Lonicera nitida), stálezelenému pierisu (Pieris japonica) a panašovanému brslenu (Euonymus fortunei) Emerald Gaiety.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Na chráněném patiu se dá posedět i za deště. Jeho součástí jsou vyvýšené záhony a také trochu nezvykle zakomponované sloupovité zeravy.

Útulné posezení stráží šestice sloupovitých zeravů, které místo zajímavě obohacují barevně i strukturou a částečně jej chrání před větrem.

Zahrada, kterou ze tří stran obklopují lesnaté kopce Drahanské vrchoviny, je rozdělena na několik zón, přičemž každou z nich zdůrazňují keře a stromy. Střídají se tu listnáče s jehličnany.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Stříbro, zlato, smaragdy. Zatímco čistec v přední linii a zeravy s cypříšky v živém plotu si svou barvu udržují po celý rok, tavolníky a hortenzie uprostřed se v chladném počasí převlékají do žlutého kostýmu.

Opadavé druhy s pěkným podzimním vybarvením a plody převládají. Nejvíce o sobě dávají vědět zářivě žluté tavolníky (Spiraea japonica) vysázené v jednom ze čtyř formálních záhonů, husté pásy mochen křovitých (Potentilla fruticosa) a stříhaná zástěna z růží svraskalých (Rosa rugosa), jejichž žloutkový odstín se snaží napodobit skoro všechny přítomné okrasné trávy - několik druhů ozdobnic, dochany (Pennisetum) a impozantní bezkolenec rákosovitý (Molinia arundinacea) Windspiel s výškou přes dva metry.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

K podzimní náladě patří mihotavé plamínky. Svícen zdobí dokonce i kamenné napajedlo pro ptáky chráněné plůtkem ze zlátnoucích růží svraskalých.

Ke svým nejoblíbenějším dřevinám Marcela řadí málo vídaný jerlín japonský (Sophora japonica) Pendula s převislými větvemi a listy podobnými akátu, jehličnatý cedr atlaský (Cedrus atlantica) a vzrostlý keř šácholanu hvězdovitého (Magnolia stellata), jehož bělostné květy začínají vonět už v březnu.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Šácholan hvězdovitý získává v sychravějším počasí karamelový odstín. U něj stojí židle, z níž je výhled na rychle rostoucí škumpu ocetnou (Rhus typhina) i na přilehlé záhony s jukami (Yucca).

K nejmohutnějším a nejrychleji rostoucím stromům na zahradě patří vrba Matsudova (Salix matsudana) Tortuosa s vlnitými větvemi, kterou si majitelka vypěstovala z útlého proutku. Pozoruhodné je i stromořadí z okrasných sakur (Prunus serrulata) Kiku-shidare-zakura vedoucí k zeleninovým záhonům. Zatímco na jaře se obsypou množstvím plných růžových květů, nyní jejich převislé koruny s oranžovými listy září jako ohňostroje.

A kde jsou trvalky? „Je to spíš takové malé arboretum. Na dřevinách se mi líbí jejich soběstačnost, umění stárnout i to, jak zahradu vyplňují do výšky.“

Foto: Adéla Taitlová, Právo

V opakování je dynamika. Kulatý tvar valounů z fontány přebírají zimostrázy, tavolníky i purpurové tavoly kalinolisté (Physocarpus opulifolius) Diabolo.

Trvalky se na záhonech mezi štěrkovými cestičkami předvádějí hlavně v létě. Několik zpozdilců, jako jsou třapatkovky (Echinacea), zlatobýly (Solidago), mavuně (Centranthus ruber), bělotrny (Echinops ritro), dokonce i jednoleté sluncovky (Eschscholzia californica), tady kvetou až do příchodu mrazů.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Ke kvetoucím opozdilcům patří mavuně, na které až do poslední chvíle usedají motýli.

Pozorovací stanice

„Podzim mám ze všech období nejraději. Rostliny už nevyžadují takovou pozornost, mohu jen tak sedět a mlčky pozorovat, jak vše v tichosti doznívá. To mě ohromně naplňuje vnitřním klidem,“ přiznává Marcela. Proto také strategicky rozmístila odpočívadla, kde se díky přenosnému topnému koši dá posedět ještě v listopadu.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Vedle jalovců a vrby se ve větru hlasitě ozývají okrasné trávy - proužkatá odrůda ozdobnice čínské Strictus, zežloutlý bezkolenec rákosovitý Windspiel a nízké blednoucí dochany. Na zdi se barevně prosazuje přísavník trojcípý (Parthenocissus tricuspidata).

Pár polínek přinese teplo a navodí příjemnou atmosféru. Kromě patia, které zve k posezení i v deštivém počasí, tu nechybí lavička postavená mezi trsy ševelících trav, lavice objímající kmen vrby, odkud je přímý výhled na ptáčky v barevných krmítkách.

Červeně natřená židle chráněná cihlovou zdí s přiléhajícími záhony a oblíbenou, karamelově vybarvenou magnólií budou ještě nějaký čas přispívat k laskavé tváři končící sezóny.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Výsadba v patrech působí přehledně. Nejvýš dosahují sakury, před nimi roste hustý pás mochen a vpředu se zelenají sluncovky. Na místě po odkvetlých trvalkách zaskakuje květináč s dřišťálem.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Ptačí obyvatelé se tu mají vskutku blaze. Využívat mohou nespočet krmítek a budek domácí výroby, štědrou nabídku bobulí z keřů i pítko visící ve větvích hlohu.

Tipy majitelky zahrady

Malé jmění ušetříte, když si koupíte magnólii na jaře v prostokořenném stavu. Vyjde několikanásobně levněji než v kontejneru.

Mochny křovité po letní vlně kvetení mírně sestříhněte. Na podzim vykvetou podruhé, i když slaběji.

Odolný nábytek nechte venku. S dekou a horkým čajem se dá příjemně posedět, i když už je chladno. Zahrada nebude působit vybydleně.

S opeřenci je větší zábava. Nainstalujte krmítka a napajedla tak, abyste je mohli pozorovat ze zahradního odpočívadla nebo z oken domova.

Související témata:

Související články

Jedinečné podzimní kombinace na zahradě

V září a říjnu už sice parna nehrozí, ale žhavost trvalkových květů v jiskřivých žlutých, oranžových a červených odstínech nepolevuje. Jako by se snažily...

Když se řekne drtič a štěpkovač

Demolovat, přemáhat (nepřítele) nebo ničit – i taková jsou synonyma pro slovo „drtit“. A takhle nekompromisně si se zahradním odpadem umí rázně poradit...

Akordy pozdního léta

S Marií se znám léta, už od studií na suchdolské zemědělské škole. Vždycky byla pečlivá, precizní, kreativní. V její zahradě u chaty na kraji jedné středočeské...

Výběr článků

Načítám