Článek
Fóliovníků existuje několik typů. Liší se podle velikosti a podle konstrukce. Také jsou levnější variantou než skleníky. Ovšem dost záleží na kvalitě použité fólie. Ta rozhodne, jak často ji budeme muset obnovovat.
Typy fólií
- Pokud zvolíme jen obyčejnou, silnou kolem 0,1 mm, pak nám pravděpodobně vydrží jen jedinou sezónu.
- O něco silnější fólie, které už jsou chráněny proti působení UV záření, mají životnost 2 roky.
- Existují ale i moderní fólie, které vydrží minimálně 3, obvykle ale 5-7 let. Mezi ně patří třívrstvé fólie nové generace, např. Ginegar. K dostání je např. v internetovém obchodě www.folie-plachty.cz nebo www.foliovnik.cz.
Právě kombinace tří různých vrstev zajišťuje její výrazně delší životnost.
Vnější vrstva obsahuje UV stabilizátory, jež brání rozpadu polyetylenových řetězců a tím udržují fólii pružnou po dlouhou dobu.
Prostřední vrstva obsahuje etylvinyl acetát. Ten zase snižuje prostup tepla přes fólii až o 20 %. Díky tomu nedochází v noci k tak velkému ochlazování. Teplota ve fóliovníku je tak o 2 až 4 °C vyšší než u fólií bez této vrstvy.
Třetí vnitřní vrstva potom zabraňuje srážení vody do kapek. Voda stéká po vnitřní fólii dolů, a zakapávání je minimální. To chrání rostliny před zvýšeným výskytem houbových chorob.
Dalším moderním typem jsou kašírované fólie. Díky výztužné mřížce mají výrazně vyšší mechanickou pevnost než běžné fólie. Životnost se uvádí minimálně 5 let.
Fólie se obvykle dodávají v metráži, běžný metr stojí podle typu a šíře 30 až 50 Kč. Poté se podle potřeby spojují horkovzdušným svařováním. S potřebným vybavením to můžeme zvládnout sami. Nebo si fólii můžeme nechat svařit na míru. Případně se dá koupit typový fóliovník, který jen podle návodu sestavíme. Vybírat můžeme z několika typů.
Fóliové kryty
Nejjednodušší formou jsou fóliové kryty, někdy nazývané také jako fóliové tunely podle jejich tvaru. Ty můžeme postavit kamkoli na záhon, přemisťovat je a později zcela odstranit. Nejvíce je využijeme brzy zjara a na podzim.
- Jsou ideální pro nižší zeleninu, např. salát, okurky či ředkvičky. Hodí se také na přikrytí rostlin před jarními mrazíky uvnitř skleníku.
- Fóliový kryt můžeme zakoupit hotový a jen sestavit. Některé mají podsadu a odklopný vrch. Ty bez podsady se dají pořídit kolem 2000 Kč, ty s podsadou za cenu lehce přes 3000 Kč. Vyrábí je např. firma Limes. Nebo si fóliový tunel můžeme udělat sami. Stačí pár polooblouků tlustého drátu či plastové polooblouky a na ně připevnit fólii. Alespoň trochu je nutné kryt ukotvit, aby odolal větru.
- Velmi důležité je pravidelné větrání. Fóliové kryty jsou totiž nízké a bez dobrého větrání by se v nich rostlinky mohly uvařit.
Fóliovník
Klasickému skleníku se vyrovná fóliovník. Slouží především k prodloužení vegetačního období. S pěstováním rostlin tak můžeme začít na jaře dřív, a na podzim naopak později skončit. Vždy ale bude záležet na aktuálních klimatických podmínkách. Fóliovník, ale i nevytápěný skleník, je totiž zjara náchylný na noční pokles teplot pod bod mrazu. Obvykle tak můžeme s výsadbou začít ve druhé půlce března. V parném létě je nezbytné fóliovníky pravidelně větrat.
Konstrukce se staví nejčastěji z pozinkovaných profilů, které se spojují pozinkovanými kovovými úhelníky, díky nimž je montáž jednoduchá. Konstrukce může být také dřevěná. Jen zřídka se používá hliník nebo plast.
Menší fóliovníky navíc nepotřebují žádné velké základy jako u skleníků. Postačí bodové základy v místech zatížení, řečeno zjednodušeně, trubky stačí zabetonovat do země. Jejich počet se odvíjí od velikosti konstrukce.
Hotové se vyrábí v různých šířkách i délkách. Jejich ceny začínají kolem 4000 Kč při velikosti cca 2x2 m. Fóliovník 3x5 m přijde zhruba na necelých 8000 Kč. Nakoupit je můžeme např. u firem HCV group či Limes.
Můžeme si také nechat udělat fóliovník na míru, nebo se do jeho výroby pustit zcela sami.
- Má-li být fóliovník na zahradě trvalou stavbou, stojí za to popřemýšlet také mj. o automatickém zavlažování.
- Existují ale i další praktické doplňky, např. závěsné poličky, díky kterým získáme další prostor pro pěstování rostlin, nebo plastový chodníček. Chybět nesmí teploměr.
Pařeniště
Pro nižší rostliny může velmi dobře posloužit i pařeniště, které je v podstatě takovým krytým záhonem. Vyplňuje se kompostem nebo hnojem. Rozkládáním organické hmoty se totiž uvolňuje teplo, což zaručuje dobré teplotní podmínky.
Pařeniště si snadno vyrobíme sami, a to i ze starších materiálů, věcí, které původně sloužily k něčemu jinému. Dříve se často používala např. kastlová okna. Běžně se také staví z dřevěných prken a okna se stloukají z latěk. Sklo v tomto případě nahrazuje právě fólie.
- Vyrábějí se i hotová pařeniště, která jen sestavíme. Podsada bývá nejčastěji z recyklovaného plastu, vrchní část z kovových profilů. Okna mohou být ze skleníkového skla nebo polykarbonátu. Ceny začínají přibližně na částce 2500 Kč.
Novinka - pěstební stanice
Novinkou jsou pěstební stanice (např. Jumbo od firmy Limes). Jde vlastně o malý fóliovníček o velikosti 130x60x50 cm, vytápět ho lze topnými rohožemi 50 x 120 cm. Obsahuje také regulovaný termostat od 0 do 40 °C.
- Pěstební stanice je praktickým pomocníkem pro výsev či přesazování sadby. Udržuje konstantní teplotu. Čidlo termostatu se zapíchne do hlíny, topná rohož pak udržuje konstantní teplotu půdy bez ohledu na to, zda větráme či nikoli.
Větrání lze provádět otevřením buď jedné, či obou čelních výplní, případně i odklopením celého pláště. Zajistí se tak ideální podmínky pro rostliny. Mladé rostlinky jsou mnohem silnější a vitálnější, sadba mnohem lépe klíčí. Pěstební stanice lze použít třeba i pro přezimování rostlin choulostivých na kolísání teploty.
Jako doplněk je možné si dokoupit i zavlažovací vaničky s kapilární rohoží, která udržuje optimální vlhkost substrátu a zabraňuje přemokření rostlin.
- Samotná pěstební stanice přijde na 1500 Kč, s vytápěním na necelých 5000 Kč. Sada dvou zavlažovacích vaniček stojí 1200 Kč. Samozřejmě lze dokoupit i samostatnou fólii za cenu 500 Kč.