Mladá zahrada slouží jako místo k odpočinku majitelům i ptákům z okolí

Zahrada za rodinným domem má tvar dlouhého obdélníku. Její celková plocha činí 450 čtverečních metrů, majitelé se ji rozhodli využívat nejenom jako odpočinkovou, ale také jako okrasnou i užitkovou.

Aby na úzkém pruhu zůstalo co nejvíce volného místa, třeba i kvůli vjezdu auta, umístili všechny záhony podél dlouhé cihlové zdi.

Zeď v sobě ukrývá i malé tajemství. Jsou jím dvě zvláštní a speciálně označené cihly, které jsou v ní zabudované.

„Původní majitel domu byl nejenom šikovný řemeslník, ale zároveň také starožitník. Jako takový získal dvě cihly vyrobené ještě za časů vlády Marie Terezie (1717–1780, pozn. red.). Cihlárna, ze které pocházely, ovšem ještě za života císařovny stihla vyhořet. Cihly jsou dost možná jediné, které tak po ní zbyly. A ty jsou právě v našem plotě,” vypráví Tereza.

Zadní část zahrady se majitelé rozhodli ponechat v původním, neudržovaném stavu. Pomalu v těchto místech vzniká cosi, co s nadsázkou nazývají džungle.

Ve skutečnosti se řídí pravidlem, které v současnosti doporučují všichni zahrádkářští odborníci. V neudržované části nalézají totiž klidné místo k životu i odpočinku spousty užitečných druhů živočichů, ať již to je hmyz, obojživelníci, anebo ptáci. Ti sem zalétají i od nedalekého rybníka, který je na druhé straně návsi.

„Na jaře k nám nalétávaly spousty vlaštovek, které byly zvyklé využívat ke stavbě svých hnízd nepoužívanou půdu. Aby měly kde bydlet, vytvořili jsme jim speciální domeček, dali do něj slámu, a opravdu v něm začaly hnízdit,” říká Tereza.

Kromě vlaštovek zalétají na teprve nově se rozvíjející zahradu hrdličky a především kosi. Zdá se, že právě oni si zahradu oblíbili ze všech nejvíce a prohánějí se po ní neustále.

Protože se majitelé přistěhovali na podzim, zažili v domě už i první zimu. Nabídnout krmení místním ptákům pro ně bylo samozřejmostí. „Jídlo jsme jim zavěsili na stromy, aby ho měli neustále k dispozici,” vzpomíná Tereza.

Tím, že na zahradě původně nic nebylo, měli majitelé možnost začít ji budovat od samého počátku přesně podle svých představ. Vybrali si několik vzrostlých stromů, keře a na záhony zasadili okrasné květiny i plodiny.

„Jsme samozřejmě začátečníci, a tak jsme zasadili jen rajčata, papriky, okurky, ředkvičky, cukety a rukolu. Náročnější věci budeme muset teprve zkoušet. Manžel začal s pěstováním chilli papriček. To je hobby místních mužských. Přes rok pěstují papričky a pak je společně ochutnávají a zkoušejí, čí je pálivější. Já zrovna nedávno dělala švestková povidla s chilli papričkami a ta tedy byla hodně pálivá,” směje se Tereza.

Jako většina lidí, kteří se zahradničením začínají, se majitelé rozhodli od začátku pečovat o svou zahradu co nejekologičtějším a nejpřirozenějším způsobem. Volná místa na záhoncích tak zakrývá mulčovací kůra, hnojí se zásadně jen hnojem a slepičím trusem zatím od sousedů, založený je už ale i kompost.

Protože je zahrada ještě velice mladá, nepřetéká koberci a chomáči okrasných rostlin. Už nyní lze ale tušit, že se jednou bude doslova utápět v jejich záplavě. Nakročeno k tomu už rozhodně má.

Kromě okrasných květin u zdi je možné u domu objevit malou skalku s netřesky, velmi pěkným nápadem jsou pak na bok postavené palety. Majitelé je využili jako živou zídku, kterou prorůstají květiny na různých výškových úrovních, a celek působí vesele a svěže.