Mezi ploty

Opravdu, stavební právo před sto lety myslelo na toho, kdo ulicí prochází. Dnes tvrdíme, že v dnešní méně bezpečné době se musíme chránit před nenechavci. A z ulic se tak stávají nevlídné komunikační koridory. Ochrání nás však plot nebo dokonce zeď? Nejsou spolehlivější zabezpečovací systémy, které dokáží ohlídat třeba i celý pozemek?

Vždyť stavba těžkého neproniknutelného plotu rozhodně není levnou záležitostí. Lehký jednoduchý plot a zabezpečovací systém může být dokonce investicí méně náročnou. Je proto skutečně pravděpodobnější, že více než po bezpečí toužíme po dokonalém soukromí. Oddělujeme se ploty nejen od očí ulice, ale i od sousedů. Žijeme mezi ploty.

Proč plot?

Oplotit pozemek je naším právem, nikoliv obecnou povinností. To znamená, že plot si pořizovat nemusíme. V některých případech nám to však může nařídit stavební úřad či místní vyhláška, například ve starší zástavbě, kde ploty jednotlivých pozemků tvoří jednotnou linii. Tam, kde to místní poměry dovolí, například před řadovými domky, může být nejlepším řešením nestavět plot vůbec. Ulice získá na vzdušnosti a prostoru. V mnoha evropských zemích tomu tak bývá i u jednotlivých domů, pozemky se často vyznačují pouze symbolicky, vymezují je nízké živé plůtky nebo jen záhony květin.

U nás je plot obecnou zvyklostí. Určitě nám dodává pocit bezpečí a soukromí, upozorňuje přicházejícího, kde je hranice soukromého pozemku, na který bez souhlasu majitele nesmí vstoupit. Brání volnému vstupu lidí a zvířat na pozemek nebo vyběhnutí dětí a domácích zvířat ven. Jak jsme však řekli: na úkor vzhledu našich měst i vesnic. Nespojitý rytmus sloupků a plotových polí, všehochuť materiálů a tvarů podle rozevláté lidové tvořivosti varují, že bychom měli pečlivě a se vkusem přemýšlet, jaký plot doprovodí každého kolemjdoucího. Jaký plot nás každý den přivítá.

Předepsáno plotům

Plot patří do kategorie drobných staveb, nevyžaduje se proto stavební povolení, ale stačí pouze stavbu ohlásit a požádat stavební úřad o územní souhlas. To v případě, že stavba plotu nebyla součástí projektu ke stavebnímu povolení celého domu.

Stavební úřad se zajímá především o čelní plot do ulice, protože je součástí veřejného prostoru. Osvícený úřad by měl dbát na jednotný charakter plotů, bohužel se tak velmi často neděje. Na podobu a provedení plotů mezi sousedními pozemky většinou nemívá zvláštní požadavky, ale vyžaduje se souhlas sousedů, protože nesmíme omezit vlastnická práva k okolním pozemkům. Nepodaří-li se vám získat souhlas sousedů s vámi zamýšleným plotem, můžete tento problém úspěšně, ale složitěji řešit tak, že požádáte stavební úřad o stavebně právní rozhodnutí. V tomto případě však musíte se žádostí předložit projekt a podklady jako pro stavební povolení.

Vydání územního souhlasu nepodléhá správnímu řízení, což znamená, že bude-li žádost mít veškeré zákonem předepsané náležitosti včetně souhlasu sousedů, příslušný stavební úřad územní souhlas vydá do třiceti dnů od obdržení žádosti. Po jeho doručení vzniká právo začít s realizací plotu. Územní souhlas platí pouze dvanáct měsíců ode dne vydání, je tedy nutné stavební práce v této době zahájit. Opomine-li stavebník svou ohlašovací povinnost, stavební úřad může nařídit odstranění stavby nebo stavebník může požádat o dodatečné povolení. V tom případě musí k žádosti přiložit podklady jako pro stavební řízení.

Plot patří domu i ulici

Plot možná více než samotný dům vypovídá mnohé o jeho majiteli. Například neproniknutelná zeď postavená v ulici s přívětivými lehkými ploty může svědčit nejen o potřebě naprosto se uzavřít světu, ale i o nezájmu až pohrdání světem okolním – sousedy, kolemjdoucími, lidmi, kterým záleží na vzhledu jejich obce…

Plot je architektonickým prvkem a jeho provedení je třeba řešit spolu s projektem celého domu, i když jeho realizaci odložíme třeba z ekonomických důvodů na pozdější dobu. U plotů možná více než jinde platí heslo, že méně je více. Rozhlédnout se kolem, uvědomit si regionální tradice by mělo být prvním krokem při rozhodování o podobě plotu. Vzápětí musíme přemýšlet o tom, jak tyto poznatky skloubit s konkrétním vzhledem samotného domu.

Sloupky mohou být cihlové,i betonové, dřevěné i kovové. Nemusíme se za každou cenu snažit o originalitu, dnes najdeme na trhu i vzhledné prefabrikované ploty, nejen sítě z drátěných a poplastovaných ok. Dnes nejčastěji budované ploty z betonových tvarovek nemusejí být špatným řešením, nesmějí však působit příliš masivně a přitahovat tak více pozornosti než samotný dům. Měly by mít slušivou jednoduchou výplň, a především by měly zachovat kontext celého domu a zahrady, což se ne vždycky daří.

Jak na to?

Plot se staví zásadně na oplocovaném pozemku, lícem k sousedům. Nosná konstrukce musí být na straně vlastníka oplocované nemovitosti. Je nutné ho přesně vyměřit, neboť na dlouhých liniích plotů jsou nerovnosti hodně patrné. Nosné části, které jsou namáhány jak ve svislém, tak vodorovném směru, musejí mít dostatečnou tuhost a dobrý základ.

Snadnější situaci máme v rovinatém terénu. Zde můžeme postavit jen lehký subtilní plot v souladu s názorem, že plot by měl být co nejjednodušší. Tradiční drátěné pletivo natažené na nosných drátech vedených přes kovové sloupky není zrovna vzhledné. Často ho však volíme jako provizorní plot k oplocení pozemku před stavbou nebo musíme-li se stavbou plotu například z ekonomických důvodů počkat. Drátěný plot nevyžaduje základ a masivní konstrukci po celé délce. Důkladně musíme založit rohové sloupky a zajistit jejich pevnost například vzpěrami, protože rohy musejí odolat velkému tahu nosných drátů. Ostatní sloupky zajišťují jen rovinnost pletiva a stabilitu plotu při větru.

Chytrým řešením jsou moderní prefabrikované ploty, kde se jednotlivá pole plotu z tuhých drátěných sítí zavěšují mezi kovové sloupky, takže ani ty rohové nejsou namáhány tahem napnutých lan či drátů. Na spodní část pevného kovového sloupku se připevňuje betonová – podhrabová – deska opticky nahrazující podezdívku, a je-li částečně ponořena do země, brání drobným zvířatům v podhrabání.

Plot ve svažitém terénu

Na rozdíl od plotu na rovině, kde podezdívka může mít jen estetickou funkci, plot vedený napříč svahem často vytváří zároveň menší či větší terénní stupeň a funguje buď jako opěrná, nebo zárubní zeď. V tomto případě musí mít plot pevný základ do nezámrzné hloubky po celé délce podezdívky, kterou je třeba izolovat proti zvýšené zemní vlhkosti například nopovanými fóliemi z plastu, aby líc plotového zdiva zůstával suchý.

Velmi oblíbené jsou konstrukční systémy pro svépomocnou výstavbu, kdy se podezdívka staví z dutých tvárnic z vibrolisovaného nebo štípaného betonu. Tvárnice se vylévají betonem, do kterého se zpravidla vkládá svislá ocelová výztuž. Ze stejného materiálu jsou masivní zděné sloupky, do nichž se kotvami přichytí mezilehlé plotové pole z dřevěných prken, kovové mřížoviny nebo plastových profilů. Všechny komponenty této konstrukce jsou snadno dostupné v prodejnách staviv a specializovaných hypermarketech. Jejich nebezpečím je paradoxně právě jejich dostupnost a široká nabídka. Svádí ke svépomocným experimentům bez porady s architektem či projektantem a může narušit jednotu domu s plotem.

Nestavět, ale zasadit!

Živý plot je šalamounským řešením, jak se ochránit před pohledy zvenčí, a přitom být přívětivý i do ulice. Ještě přívětivějším je plot nižší, někdy stačí jen velmi nízký, kterým jen vyznačujeme hranice pozemku. Dřeviny se vysazují přiměřeně daleko od hranice pozemku často před drátěný plot, aby jím prorostly, pak plní svědomitě i bezpečnostní funkci. Máme-li více trpělivosti a pár let počkáme, ochrání nás dostatečně hustý živý plot i bez toho pevného.

Chceme-li si pořídit živý plot vedle sousedova průhledného, je třeba se s ním dohodnout, protože z jeho strany vznikne zastíněný pruh. Většinou by to neměl být problém, pokud nemá těsně u plotu záhony se světlomilnými rostlinami. Určitě však zasahujeme do jeho práv, pokud dřeviny přesáhnou výšku původního plotu, a především pokud vrhají stín do oken sousedova domu. Pak je dohoda nezbytná.

Pro výsadbu živého plotu volíme dřeviny či křoviny s malým listem nebo jehličnany, které po sestřihu dobře zahušťují a nebudou obtěžovat okolí velkým množstvím spadaného listí a plodů. Běžně pěstované jsou některé jalovce a tisy, túje, cypřiše, ptačí zob, jedlovce, buxusy, dřišťály, pámelníky a keřovité mochny, pro vysoké ploty lísky, habry a jiné vyšší dřeviny. Nemusíme dokonce vysazovat plot jednodruhový, ale vhodné dřeviny můžeme kombinovat. Plot nemusí být ani pečlivě zastřihovaný, pak se můžeme celý rok těšit z jeho proměn.