Článek
I dříve bylo možné se s velkými nádobami setkat, ale spíše než v soukromých zahradách bývaly součástí zámeckých parků a lázeňských prostor. V posledních letech si ale našly cestu i do běžných zahrad.
Materiál
Pro celoročně venku umístěné nádoby se hodí jen odolné materiály. Tenkému plastu se proto vyhněte, vhodnější alternativou jsou květináče z vyspělých materiálů, jako je například polypropylen, který má silnější stěnu a vykazuje vyšší odolnost vůči teplotám.
Ke kvalitnějším materiálům patří i umělý kámen či tvrdé kvalitní dřevo, například dubové či akátové. U dřevěných květináčů je však potřeba dohlédnout na to, aby měl květináč vnitřní plechovou, nejlépe pozinkovanou vložku. Nejvhodnější a nejhezčí je však keramika a kamenina.
Velké nádoby nabízejí větší zahradní centra, skutečně zajímavé designové výrobky ale získáte spíše na výstavách keramiky, na zakázku u výtvarníků nebo v architektonických studiích.
Způsob péče
Protože se s velkou nádobou obtížně manipuluje, podřizuje se její velikosti i péče o rostliny. Důležitá je především dostatečná vrstva drenáže. Spodní část nádoby proto vyplňte propustným substrátem – keramzitem, štěrkem nebo štěrkopískem. Tato vrstva zajistí, aby se půda z kořenů rostlin nevyplavovala a v kořenové zóně se nehromadila voda. Ta by mohla v zimě zmrznout a rostlinám uškodit.
Na zhruba 10- až 15centimetrovou vrstvu štěrku nasypte kvalitní zeminu. Nejlepší je klasický zahradní substrát, přičemž vhodné je použít pytlovanou půdu, která je vzdušná, dostatečně propustná a zbavená všech zárodků plevele. Doporučuje se přidat i tzv. hydroabsorbenty, které zadržují vláhu a zamezují vysychání květináče. Velké květináče není praktické na zimu uklízet, vyberte proto k výsadbě takové rostliny, které se v nádobách dají pěstovat dlouhodobě.
Velikost nádob je v tomto případě spíš výhodou, protože čím větší je jejich objem, tím menší je riziko promrznutí. Některé modely bývají dokonce v rámci své konstrukce již zateplené polystyrenem, pokud ale nádoba zateplená není, nevadí. Dostatečné provizorní zateplení poskytne například i bublinková fólie, kterou se nádoba před osázením vystele.
Při výsadbě je vhodné rostliny také přihnojit. Vhodná jsou pomalu rozpustná hnojivá ve formě tablet nebo granulí, jako např. Sylvamix či Osmocote. Zhruba po třech měsících je možné aplikovat kapalná hnojiva spolu se zálivkou v týdenních až čtrnáctidenních intervalech. Hnojiva by zpočátku měla obsahovat vysoký podíl dusíku, posléze i draslíku a fosforu.
Výběr rostlin
Pokud je nádoba dostatečně hluboká, můžete v ní pěstovat i keře či menší stromky, které potřebují vrstvu půdy vysokou až 70 centimetrů. Trvalky potřebují 40 centimetrů a letničky jen 20centimetrovou vrstvu půdy. Veliká nádoba by na zahradě měla vyniknout, proto zapomeňte na skromné lobelky.
Obří květináč je určený pro rostliny výrazné barvou či tvarem. V malé zahradě budou vypadat v maxinádobě výborně i trávy, třeba dochan. Tím, že budou umístěny nad úrovní terénu, se stanou ozdobou, které si každý všimne.
Trefou do černého jsou i trvalky s panašovanými nebo barevnými listy výrazného tvaru – čechravy, bohyšky nebo bergénie. Pokud si vyberete kvetoucí dřeviny, volte subtilnější druhy na kmínku, které zkombinujete s podsadbou z trvalek či dvouletek, pěkně vypadají i nejrůznější odolné bylinky, jako je máta, levandule, šalvěj či yzop. Nároky všech vysazených rostlin by ale měly být podobné.
Dominanta
Nádoba je nápadná už svou velikostí, důležité je proto ji vhodně umístit. Mělo by na ni být vidět z obýváku či terasy, pěkně vypadá také u vchodu do domu, kde je k vidění i při pohledu z ulice.
www.floranazahrade.cz