Článek
Zahrádka o ploše 200 m2 je ve skutečnosti malým dvorkem, který mezi sebou svírají dvě bílá venkovská stavení. Majitelka ji rozdělila na tři části.
Před domem je růžová zahrada, tzv. bílá zahrada a bylinková jsou pak vzadu, za domem.
„V růžové zahradě jsou staré anglické růže, floxy, petrklíče, ostrožky, náprstníky, topolovky, pivoňky a tulipány. Přála jsem si, aby zahrada respektovala dům, a také pro kolemjdoucí voněla a hýřila květy, které jim připomenou staré zahrady a časy. Sen se splnil a na šesti metrech se najde vždy spousta květin do kytic pro všechny známé,” píše Katka a doplňuje:
„Bílá zahrada byla mou prioritou, v Anglii jsem viděla mnoho fotografií Sissinghurtské zahrady, a přišlo mi to jako úžasná kombinace stříbrných listů a bílých květů. Začala jsem číst encyklopedie, abych zjistila, které květiny na Vysočině vydrží. Zahrada je symetrická, takže nastal problém, jak poskládat květiny. Pravá polovina je po celý den na plném slunci, levá polovina v téměř plném stínu. Ale kalina, kopretina, pivoňka i hortenzie si poradily s obojím. Na jaře skladbu doplňují černé tulipány a vysoké petrklíče, pak úlohu přebírají sytě tmavé orlíčky.”
Důležitou roli v této části zahrady hrají ovšem stříbrné listy bohyšek, záhon od drobného štěrku odráží nádherná kobercovka - rožec plstnatý.
Třetí část zahrady Katka navrhla jako užitkovou. Manžel jí z palet vytvořil čtyři vyvýšené záhony, jež mezi sebou svírají jehlan porostlý plaménkem. Dominantními barvami v této části jsou modrá na dřevěných prvcích a s ní hezky kontrastující žlutá na květech brslenu pěstovaného na kmínku, jenž po stranách doplňuje dvojice zlatých dešťů a koberce talovínů, v létě kvetou denivky, pupalky, třezalky, divizny a na podzim slunečnice.
„Na pár metrech se daří ostružinám, borůvkám, rybízům, angreštu, jahodám, vinné révě a bylinkám všech druhů, od levandule přes kontryhel až po šalvěj,” doplňuje naše čtenářka.
Katčinou největší pýchou je bílá zahrada. Byla však po jistý čas také jejím největším zklamáním, jak píše. Jediné místo, kde měla možnost ji budovat, bylo totiž tam, kde pozadí tvoří bílá zeď domu. Proti ní většina květů nebyla pořádně vidět.
„Loni si ale příroda poradila a zanesla semínka nebesky modrých černuch k bílým pivoňkám. Fialkový kakost pak ozdobil skalničkové růže. V tu chvíli jsem pochopila, že se musím ještě hodně učit. Od té doby se můj přístup změnil. Mám vlastní kompost, který poctivě na podzim roznáším ke každé rostlině a na jaře čekám, co kde nového vyraší. A že se těch semínek v zemi skrývá mnoho,” pochvaluje si čtenářka.
K rozčlenění zahrady do jednotlivých oddílů využila loubí osázená převážně psím vínem. V současné době se snaží tvarovat různé dřeviny, například habr, jabloně, muchovník i černý bez tak, aby z jejich větví vznikly přirozené brány nad schůdky.
Po stromech se pnou hrachory, popínavé růže, ostružiny. Majitelka tak využívá každý volný centimetr.
„Dříve jsem nakupovala spousty květin po internetu, ale mnoho jich pak zašlo nebo nesplnilo očekávání. Proto nyní nakupuji květiny na výstavách zahrádkářů, a byť to nejsou vzácné či netradiční odrůdy, vím, že vydrží rozmary počasí i nájezdy slimáků. A také, že postačí zainvestovat do výrazné magnolie, komule či ruje vlasaté a doplnit ji něčím prostým a jednoduchým,” prozrazuje něco ze svých zkušeností paní Katka.
Dražší květiny navíc zasadí na jedno místo a dále je již nepřesazuje. Ostatní přesazuje pak i několikrát během roku. To podle toho, jak které vykvetou, aby vždy vytvořily pěkné ostrůvky.
Napište nám
Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?
Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.
Kdy přesně které druhy pokvetou, se totiž podle jejích zkušeností nedá naplánovat pouze na základě informací v knihách. To si musí každý zahradník vysledovat sám.