Článek
Má pro zahradníka větší cenu než drahokam. Je to lehký, voňavý, drobtovitý organický materiál, který známe z lesních procházek. Vzniká přirozeným rozkladem listů, na kterém se kromě vlhkosti podílejí zejména houby, plísně a organismy žijící v půdě. Na rozdíl od kompostu, kde pracují bakterie, probíhá tlení tzv. studeným procesem.
K čemu slouží
Listovka je zázračnou přísadou do zahradní zeminy. Díky houbám a plísním, které obsahuje, pomáhá v půdě vázat živiny, významně zdokonaluje půdní strukturu a schopnost udržet si vláhu.
Za jediný rok, kdy je listovka jen napůl rozložená, se dá využít jako mulčovací materiál pod stromy a keře, ale i na záhony, kde funguje jako ochranný půdní kryt při holomrazech. Pěstitelé zeleniny ji už v tomto stadiu mohou zapracovat do půdy při podzimním rytí.
Za dva roky už v ní nerozeznáme části listů. Má temnou barvu a drobtovitou homogenní strukturu. Už se hodí mj. k výsevu a s příměsí kompostu i do květináčů. A to vše úplně zadarmo!
Za rok je listovka napůl rozložená, za další rok už v ní části listů nerozeznáme. V obou případech ji lze efektivně zužitkovat.
Jak na listovku
1) Listy shrabeme na hromadu, nejlépe vějířovitými, tzv. švédskými hráběmi z plastu, které jsou lehké. Na větších plochách práci usnadní sekačka na trávu se sběrným košem, foukač nebo vysavač listů. Jejich nevýhodou je vysoká hlučnost. Snáze se pracuje za bezvětrného počasí.
2) Materiál uložíme na přistíněné místo. Na menší množství postačí igelitový pytel, který naplníme, zavlažíme a propícháme kvůli volnému odtoku přebytečné vody. Velký objem listové hmoty navezeme na hromadu ohrazenou třeba králičím pletivem, aby ji vítr nerozfoukal po okolí. Hodí se i klasické kompostéry.
Velké množství listů navezeme na ohrazenou hromadu, menší objem naskládáme do igelitových pytlů.
3) Pamatujeme na to, že houby a plísně pracují efektivně pouze při dostatečné vlhkosti. Nasbírané listí proto pravidelně proléváme vodou. Chemii nepoužíváme! Od věci není ani občasné provzdušnění vidlemi kvůli zvýšení kyslíku, který proces tlení urychlí. Dáváme pozor na živočichy, hlavně ježci nacházejí v haldách útočiště.
Tlení umožňují houby a plísně. Aby měly vlhko, listí pravidelně proléváme vodou. Pytle musejí mít odtokové otvory!
Co do listovky (ne)patří
ANO: Listy z lípy, břízy, dubu, buku, habru a většiny zahradních keřů.
ANO, ALE: Tuhým listům jírovce, ořechu či šácholanu to trvá déle, proto je před uložením na hromadu rozdrtíme (sekačkou nebo kombinovaným vysavačem). Listovku získáme i z jehličnanů. Kvůli delšímu tlení a kyselosti, která je zvýšená zvlášť u borovice, založíme pro sběr jehličí samostatnou hromadu. Tento typ listovky je ideální k mulčování acidofilních (kyselomilných) rostlin – azalek a borůvek.
NE: Jestliže po prořezávce nebo tvarování získáme kožovité, stálezelené listy rododendronu či bobkovišně, hodíme je raději na kompost.
ROZHODNĚ NE: Listy napadené virovou, bakteriální či houbovou chorobou (rzi, skvrnitost, spála)! Dále listy s trny a ostny (mahonie, cesmína a některé dřišťály).
Kde hrabat
Ze zahradních cestiček, schodů, z prostoru před domovními dveřmi a garáží listovou nadílku odstraňujeme, abychom po ní za vlhka neuklouzli.
Z trávníku musí listí co nejrychleji zmizet, aby nezačal zahnívat.
Je krásný podzimní den, čerstvý vzduch voní, sluníčko svítí a barvy kolem taky. Hrabání listí si můžeme užít a pak se radovat z úžasné listovky.
S odklízením neotálíme ani na štěrkových plochách. Jakmile se totiž listy po opakovaných deštích ke kamínkům přilepí, je práce daleko obtížnější.
Materiál k výrobě listovky najdeme i při pravidelné kontrole okapů a vodních nádrží. Tlející listy na dně jezírka vylučují škodlivé plyny, které po zamrznutí hladiny ohrožují živočichy na životě!
Kde nehrabat
Listy pod keři představují vhodné zimoviště pro spoustu živočichů. Rovněž na záhonech pod stromy, kam jsme nasázeli trvalky přizpůsobené životu v lese, nastýlka z listů přirozeně izoluje.
