Letošní ptačí hodinka má rekord. Sčítalo 36 tisíc lidí, nejčastěji opět zastihli sýkory koňadry

První desítka ptáků pozorovaných při letošní Ptačí hodince zůstala v porovnání s loňským rokem stejná. Neotřesitelnou pozici nejčastěji pozorovaného ptáka i letos potvrdila sýkora koňadra. Na špici žebříčku se usadila již posedmé v řadě (letos proběhl sedmý ročník Ptačí hodinky). Koňadra byla ptákem, kterého lidé zaznamenali v největším počtu (celkem zahlédli necelých 143 tisíc jedinců), ovšem je také nejčastěji pozorovaným druhem z hlediska plošného výskytu - amatérští i profesionální pozorovatelé ji totiž zaregistrovali na 85,7 procentech stanovišť.

„V závěsu za koňadrou se umístila její příbuzná sýkora modřinka, která obsadila 68,2 % sčítacích míst. Jako třetí skončil kos černý, který byl zpozorován na 60,8 % krmítkách,“ uvedl koordinátor akce Filip Tuháček z České společnosti ornitologické (ČSO).

Pokud budou ornitologové brát nejčastěji pozorované druhy čistě jen podle zaznamenaných počtů jedinců během jedné hodiny, pak druhou příčku za koňadrou obsadili vrabci polní (111 299 jedinců) a třetí jejich příbuzní, vrabci domácí (98 977 jedinců). To proto, že na krmítka a další stanoviště sice nezavítali tak často, ale pokud už ano, dorazili v hejnech čítajících zhruba 11 ptáků.

Ačkoli desítka nejčastěji pozorovaných druhů je stejná jako loni, ke změnám v jejím pořadí došlo. Brhlík lesní se letos propadl o tři příčky až na osmé místo. Podobně klesl počet pozorovaných jedinců také u sojky obecné nebo u čížka lesního.

„Rozšíření těchto druhů mohou ovlivňovat podobné faktory, například množství semen nebo teplota. Podobné výkyvy v minulých letech kopírovaly i další lesní druhy, například strakapoud velký nebo pěnkava obecná, u nichž ale letos k výraznějším změnám proti loňsku nedošlo,“ konstatoval Filip Tuháček.

Pokles v četnosti ornitologové zaznamenali také u kosa černého. „Loni si kosi hodně polepšili a mohli jsme je pozorovat skoro na 70 % sčítacích míst. Letos jich je zase o něco méně, nicméně když se podíváme, jak se jejich početnost vyvíjela v průběhu minulých let, tak se nejspíše jedná jen o každoroční výkyvy. Každopádně i letošní Ptačí hodinka nám potvrdila, že se na severu republiky setkáme s kosem daleko častěji než na jihu Čech či Moravy,“ poznamenal ornitolog.

Naopak nárůst počtu pozorovaných jedinců byl zaznamenán u dlaska tlustozobého, který si v žebříčku polepšil už podruhé v řadě a letos se vyhoupl o čtyři příčky, obsadil 13. místo. Pozorovatelé jej zaznamenali i ve větších hejnech než v minulých ročnících.

Pravidelné sledování ptačích druhů může přinést ornitologům cenná data o tom, jak si vedou jejich populace z dlouhodobého hlediska. „Krásným příkladem je zvonek zelený nebo mlynařík dlouhoocasý. Ani u jednoho z druhů jsme nezaznamenali nějaký markantní meziroční pokles nebo nárůst v populaci. V průběhu času však můžeme u zvonka pozorovat mírnou klesající tendenci. A u mlynaříka je tomu právě naopak. Ptačí hodinka nám tak dává do ruky skvělý nástroj, jak se o našich ptácích můžeme dozvědět ještě více,“ poukazuje na důležitost pravidelného sčítání Tuháček.

Klimatická změna se projevuje i ve výsledcích Ptačí hodinky. Někteří sčitatelé letos měli možnost setkat se i s druhy, které by tu přes zimu papírově neměly být, neboť jde o tažné ptáky. „Patří mezi ně zejména rehci domácí, pěnice černohlavé či holubi hřivnáči, ale objevili se také jedinci konipase bílého či horského. Vedle již obvyklých čápů bílých byl překvapivě zaznamenán i zimující čáp černý. Sčitatelé, kteří se místo zahradních krmítek rozhodli sčítat ptáky u vody, se pak mohli setkat například i se zimujícími lžičáky pestrými či husicí liščí,“ shrnul Tuháček.

Pro všechny, koho baví pozorovat ptáky a Ptačí hodinku si užili, mají ornitologové připraveny další programy. Do konce února se mohou lidé účastnit mapování zimujících rehků domácích. Informace o kampani naleznete na birdlife.cz/rehci-v-zime/.

Pozorovat můžeme již také první navrátilce čápů bílých, kteří se však budou ponejvíce vracet až během března. Jejich přílety i průběh hnízdění můžete zaznamenávat v programu Čapí hnízda na birdlife.cz/capi.

Jakákoli běžná i zajímavá pozorování ptáků mohou lidé celoročně zapisovat do faunistické databáze Avif na birds.cz. „Všímat si můžeme například zimujících konipasů horských, letošních Ptáků roku. Ti jsou sice tažný druh trávící zimu ve Středomoří, nicméně malá část populace každoročně zimuje v Česku. Velmi cenná jsou pro nás také data o výskytu nemocných ptáků. Pokud narazíte na krmítku na nemocně vypadajícího jedince, je potřeba krmítko důkladně vydezinfikovat a alespoň na dva týdny přestat přikrmovat,“ upozornil Tuháček. Také formulář k záznamu ptačích chorob je na webu ornitologů: birdlife.cz/choroby.

„Dále nás zajímají nálezy mrtvých či zraněných ptáků u silnice, pod dráty elektrického vedení nebo pod skleněnými plochami. I v tomto případě můžete zadat pozorování do faunistické databáze, ideálně i s fotografií nalezeného jedince a jeho blízkého okolí,“ uzavřel Tuháček.