Článek
Čím dříve letničky do volné půdy vysejeme, tím dříve pokvetou. Ovšem počasí bývá nevyzpytatelné. Nejpříhodnější dobou pro venkovní výsev je proto květen. Semínka spolehlivě vzcházejí a rychle dohánějí ta, která přišla do prochladlé země v březnu nebo v dubnu. Navíc už nehrozí, že semenáčky zahubí pozdní mráz.
Krásné, pestré květy letniček každý rok lákají k vymýšlení nových kombinací nejen na zahradě, ale i při aranžování do vázy. Nabídka osiva je štědrá a jeho cena příznivá.
Pokud si semínka sami nasbíráme nebo vyměníme se sousedy, nestojí nás vůbec nic. K největším přednostem jednoletek patří především rychlý růst a ochota kvést bohatě po celé léto.
Se zeleninou i v předzahrádce
Potěšení z řezaných květin měli už staří zahradníci, kteří je pěstovali mezi zeleninovými řádky. Místo vedle cibule a pažitky mají dodnes, byla by však škoda odkázat je pouze tam.
Jejich barevné květy stejně dobře rozveselí předzahrádku i podtrhnou krásu květin na trvalkových záhonech.
Můžeme pro ně vyhradit samostatný záhon, ale počítejme s tím, že na konci sezóny zůstane takové místo několik měsíců prázdné a posmutnělé.
Desítka nejoblíbenějších
Aksamitník alias afrikán (Tagetes) přináší jednoduché i plné úbory ve všech možných odstínech letního sluníčka. Jejich charakteristická vůně ve váze nijak neobtěžuje. V závislosti na druhu a odrůdě dosahuje výšky mezi 15 až 100 cm.
Zářivější než dukáty. V úborech aksamitníků se zrcadlí žhavé tóny léta.
Astra čínská (Callistephus chinensis) má buď jednoduchý úbor jako kopretina, nebo plný jako kaktusovitá jiřinka. Pěkné kytice vznikají smícháním všech barev od bílé přes růžovou, fialovou až po modrou. Dorůstá od 20 až do 100 cm.
Černucha damašská (Nigella damascena) žije krátce, proto ji vyséváme opakovaně. Bílé, růžové a modré květy obklopují jehlicovité listeny. Po odkvětu vznikají nafouklé měchýřky, které se do aranží hodí taky. Výška okolo 40 cm.
Jemná krása. V aranžích uplatníme jak květy černuchy, tak i její nafouklá plodenství.
Hledík větší (Antirrhinum majus) s květy v podobě zvířecí tlamičky mají v oblibě hlavně děti. Svícovitá stavba a brilantní barvy mu propůjčují nezaměnitelný půvab. Klíčí poměrně dlouho. Výška 20 až 100 cm.
Hrachor vonný (Lathyrus odoratus) poznáme podle vůně i se zavázanýma očima. Oblíbená popínavka selských zahrádek oplývá bohatstvím květů rozmanitých barev a barevných kombinací. Šplhá do výšky okolo 2 m.
Podmanivá vůně. K nejkrásnějším úlovkům do řezaných kytic patří voňavé hrachory.
Krásenka zpeřená (Cosmos bipinnatus) má velké miskovité úbory, které jsou oblíbeným cílem včel i motýlů. Květina s bílými, růžovými či dvoubarevnými květy a listy podobnými kopru působí něžně a vzdušně. Výška 40 až 180 cm.
Náruč květů. Rozkvetlé krásenky předvádějí své půvaby v podobně tónované váze ze skla.
Lichořeřišnice větší (Tropaeolum majus) se může buď plazit po zemi, nebo pnout po vertikální opoře. Jedlé květy mají pouze krátké stopky, takže se nejčastěji aranžují do drobných pugétků. Výhony jsou dlouhé několik metrů.
K nakousnutí. Výrazné lichořeřišnici to sluší v obyčejné skleničce od jogurtu. Můžeme ji přidat i do letního salátu.
Ostálka sličná neboli cínie (Zinnia elegans) je velice variabilní. Zvlášť dobře vypadají pomponkovité úbory v zářivých sytých barvách. Listy má obyčejné, před vložením do vázy je odstraníme. Výška podle odrůdy 30 až 90 cm.
Sluncovka (Eschscholzia californica) otevírá své saténově hebké květy ve smetanově bílé, růžové, cihlově červené, nejčastěji však žluté barvě jen pod slunečnou oblohou. Ve váze vypadá dobře spolu s listy. Měří 20 až 30 cm.
Jen pár minut. Tolik stačí k úpravě pěkné kytičky ze zlatobýlu, perovskie a jednoletých sluncovek.
Slunečnice roční (Helianthus annuus) uchvacuje obřími úbory s temnými terči a žlutými až mahagonově červenými jazykovitými květy. Po odkvětu tvoří semena, která jsou velice hodnotnou potravou pro ptáčky. Dosahuje výšky i přes 2 m.
Slunce ze zahrady. Velké úbory slunečnice směle konkurují slunci na obloze.
Pět kroků k úspěchu
K založení záhonu amatérského květináře není nutný podrobně zpracovaný plán. Vysejeme prostě to, co se nám líbí, z čeho bychom si rádi do vázy natrhali krásnou kytici. Pokud dodržíme několik pravidel, získáme z rostlin to nejlepší.
1. Osivo vyséváme řídce a rovnoměrně do jednotlivých ostrůvků nebo pásů, to nám usnadní následnou péči. Snazší a bezpečnější pohyb při setí a také budoucí přístup ke květinám zajistí nášlapné desky, tzv. šlapáky, které do záhonu položíme ještě před výsevem.
2. Až na pár výjimek se jednoletky neobejdou bez úrodné, propustné půdy. Tu nejprve důkladně zkypříme a dodáme jí živiny vyzrálým kompostem, který navíc pomáhá udržet potřebnou vláhu.
3. Letničky milují teplo. Aby se mladé rostliny rozvinuly do krásy, potřebují hodně slunce. V chladnu a mokru strádají. Tady pomůže fóliový tunýlek, kterým záhon v tom nejhorším počasí přiklopíme.
4. Jestliže rostliny nejsou součástí trvalkového záhonu, nesejde tolik na barevném ladění. Důležitější je správné odstupňování. Čím vyšší rostliny jsou, tím dále od okraje záhonu by měly růst, aby se i k nízkým druhům dostalo slunce.
5. Vysoké variety vyvážeme k opoře z bambusových či lískových prutů nebo je necháme prorůstat drátěnou konstrukcí. Jinak hrozí, že se pod tíhou květů či po bouřce zbortí.
Čím víc bereme, tím víc dostáváme
Životní cyklus letniček je rychlý. Jakmile začnou kvést, pravidelně odstřihujeme květy do vázy. To je nabudí k násadě nových poupat, protože se usilovně snaží zajistit si budoucnost, tedy vytvořit semena pro příští generaci.
Napište nám
Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?
Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.
Jestliže květy nespotřebujeme do aranží, odstraníme je hned po zavadnutí, jinak rostlina splní svůj úkol, vysemení se a přestane kvést. Naopak ke konci sezóny uzrávání semen nebráníme a nasbíráme si je pro další rok.