Letní řez dřevin pro lepší úrodu i krásnější zahradu

Zahradnické nůžky a pilku využijete už nyní, v červnu. V tomto a následujícím měsíci uvítají řez skořápkoviny. Peckoviny, tedy meruňky, broskvoně, slivoně, třešně či višně, se stříhají od července až do začátku září. U jabloní a hrušní pak řezem v srpnu zabráníte takzvané hořké pihovatosti, tedy vzniku skvrn, které negativně ovlivňují chuť plodů.

Zastřihnutí na vrcholu léta ale prospěje i rybízu nebo angreštu a také mnoha okrasným keřům včetně růže, vistárie, jasmínu či trubače.

Účelem letního řezu je především odstraňování letorostů (výhonů z letošního roku), které rostou kolmo vzhůru. Dosáhnete tak prosvětlení a provzdušnění koruny, což zajistí dostatek čerstvého vzduchu, a tedy i vyšší odolnost vůči chorobám a hnilobě. Zároveň letorosty nestihnou zdřevnatět, rostlina tak bude pevnější a lépe se připraví na zimu.

V první řadě je potřeba odstranit poškozené, nemocné a odumřelé větve a pak můžete pokračovat těmi, které rostou příliš nízko nad zemí, kolmo nahoru nebo dovnitř koruny. A nežádoucí jsou pochopitelně i překřížené větve. Tím tedy upravíte celkový tvar stromů a keřů a zabráníte jejich přerůstání mimo vymezený prostor.

Zkušení zahradníci doporučují provádět řez mírně šikmo a pár centimetrů nad pupeny. Pokud byste nad nimi nechali moc místa, vznikne jakýsi pahýlek, do kterého už rostlina neposílá živiny, a tím pádem je velmi náchylný k různým infekcím. Stejně tak můžete stromu nebo keři ublížit, pokud ho budete stříhat pod pupeny. Nejenže jsou pupeny náchylné k poškození nůžkami, ale hlavně by jim chyběla důležitá ochrana. A spousta lidí chybuje i v tom, že větve stříhá příliš šikmo, a tak vytváří zbytečně velkou řeznou plochu.

Na slabší výhony budou stačit klasické zahradnické nůžky s protichůdným ostřím, zatímco pro silnější řez využijte raději nůžky pákové. V obou případech musí být ale dostatečně ostré, aby si s rostlinnou chirurgií bez problému poradily. Výjimečně bude potřeba sáhnout i po řetězové vyvětvovací pile nebo se obrátit na profesionální zahradnickou firmu.

Se slabším řezem si příroda většinou poradí sama. Na ráně se vytvoří kalus, který keř nebo strom chrání před škůdci a nemocemi a brzy dojde k úplnému zacelení. Po důkladném řezu (zhruba nad čtyři centimetry tloušťky větve) byste ale měli použít speciální vosk nebo balzám, který seženete v každém hobby marketu a využijete i na případné praskliny a další poranění.

Koncem června a začátkem července se upravují také živé ploty. Zabráníte tak jejich nadměrnému růstu a pomůžete udržet požadovaný tvar. Obzvlášť důležité je to u živého plotu z keřů, u kterých můžete provést doplňující sestřih ještě v srpnu, aby dokonale plnily funkci husté zelené stěny.

Vyloženě na podzim ale tuto činnost určitě neodkládejte. Je potřeba dát rostlinám čas na to, aby se před zimou stihly zotavit a přežily ji pak bez úhony. Zejména u větších ploch se přitom neobejdete bez elektrických nůžek nebo lištového plotostřihu, který může být jak elektrický, tak motorový nebo akumulátorový.

V našich podmínkách běžně v živých plotech hnízdí kosi černí, červenky obecné nebo pěnice černohlavé. Hustý porost je dobře chrání před zraky okolí i nepřízní počasí a zároveň poskytuje obživu. Ornitologové proto radí živé ploty stříhat nejdříve na konci srpna, když už tito pěvci vyvedli mladé. A pokud přece jen toužíte po dokonalém tvaru i v létě, měli byste plot nejprve pečlivě zkontrolovat a vyhnout se používání velkých a hlučných nástrojů, jako jsou křovinořezy či strunové sekačky.