Článek
Připomeňme si základní pravidlo pro roubování: vždy je možné kombinovat mezi sebou jenom stromy z jednoho rodu. Tedy například jabloně a hrušně čili jádroviny. V dalším případě třešně, višně, meruňky, broskvoně a slivoně, tedy souhrnně peckoviny.
Roubování funguje tak, že spojí cévní tkáně roubu s jiným stromem, který poskytne kmen a kořenový systém. Když dojde k úspěšnému spojení, bude roub pokračovat v růstu a zachová si svoje vlastnosti – tedy plody původního stromu, z něhož pochází.
Samotné techniky roubování jsou ale mnohem složitější, existuje jich několik a vydaly by na samostatný článek. My si proto nejdříve vysvětlíme, jak udělat první krok. Jak najít vhodný výhon – vybrat roub pro budoucí spojení a uchovat si ho pro pozdější použití.
Pranostiky o zimě: Co praví lidová moudrost a na co se může dnešní zahrádkář spolehnout
Potřebujete silný výhon
Roub odebírejte ze zdravého silného stromu, který není napaden žádnými škůdci, v době jeho vegetačního klidu, v našich podmínkách tedy ideálně nyní, v lednu či únoru. Nikdy však neodebírejte rouby ve dnech, kdy panují velké mrazy. Tehdy by mohly být vysušené a neujaly by se.
Počkejte na vlhčí dny se stabilní teplotou nad bodem mrazu. Nejvhodnější jsou jednoleté výhonky, které mají alespoň dva pupeny, ty ale nesmí rašit. Odřízněte cca 30 cm silné výhonky z vnějšího obvodu koruny stromu, doporučuje se nejlépe z její jižní strany.
Vybírejte pouze silné a vyzrálé výhony, tím významně zvýšíte šanci, že se vám proces roubování podaří dotáhnout do úspěšného konce. Není totiž tak snadný a někdy se navzdory snaze nepodaří.
Nejvhodnější čas k akci
Ideální doba k odběru roubů nastává právě nyní. Z třešní a višní se berou výhony už během prosince, většinou v jeho druhé polovině. Tam už máte tedy trochu zpoždění, ale u dalších stromů je teď správný okamžik. Pro meruňky, broskvoně a slivoně je vhodným časem právě probíhající leden, s hrušněmi a jabloněmi můžete také začít přibližně v polovině ledna a pokračovat během celého února.
Pro roubování vybíráme silné, zdravé, rok staré výhony.
Tři možnosti uskladnění
Okamžikem odběru roubu ale vaše práce zdaleka nekončí. Musíte výhonky uchovat čerstvé až do té doby, než je následně spojíte s novým mateřským stromem, tedy provedete samotný proces roubování. Jak to dokázat? Především musí být uloženy v chladu za stabilních podmínek.
- První možností uchování roubů je dobře větraný sklep, ve kterém panuje stabilní teplota v rozmezí cca 2-6 °C. Můžete je uskladnit ve vlhkém, ale ne mokrém písku. Přílišná vlhkost a plíseň jsou jejich jasným nepřítelem. Měli byste je proto pravidelně kontrolovat, zda netrpí nadměrnou vlhkostí, nebo na ně dokonce nezaútočila plíseň.
- Existuje i druhá varianta uskladnění. Nemáte-li k dispozici sklep vhodných vlastností, další možnost je zabalit rouby do fólie a vložit do schránky na ovoce v ledničce. I tady vydrží a teplota je zde zaručena stabilní.
- Do třetice je možné rouby zapíchnout do země na severní straně domu. Proč právě tam? Potřebují chlad, avšak ne mráz, a především stabilní teplotu – slunce na jižní straně by jim přinášelo velké výkyvy teplot, výrazné rozdíly mezi denními a nočními teplotami, což je naprosto nežádoucí.
Ideální doba pro spojení
Rouby obvykle nemusíte uchovávat příliš dlouho. Zima, a případně počátek jara, je totiž vhodným obdobím nejenom pro odběr roubů, ale zároveň i pro vlastní proces roubování.
U peckovin je nejlepší období od sklonku prosince do konce února. Začínat byste měli třešněmi a višněmi, protože jejich rouby raší nejdříve. Potom pokračujte dalšími peckovinami (meruňky, slivoně, broskvoně). U jádrovin je správnou dobou roubování konec zimy a počátek jara. Jako první přijdou na řadu hrušně, jabloně roubujte klidně až během předjaří, kdy už bývají stromy narašené. Bez obav je lze ovšem naroubovat i v květnu. Rouby však nikdy nesmí být zaschlé ani přehnaně narašené. V takovém případě byste se nedočkali úspěchu.
Proměňte svou zahradu v prostřený stůl pro divoce žijící zvěř, a to nejen v zimě
