Článek
Rozkvetlý ráj před branami středověkého hradu Helmsley v severovýchodní Anglii je přímým důkazem toho, že i zahrada může mít devět životů. Osud se s ní nemazlil, několikrát zchátrala kvůli lajdáctví, válce, finanční nouzi. Souhra šťastných náhod a elán dobrých lidí se postaraly, aby v propadlišti dějin nezůstala navěky.
Na kulisách záleží
„Nikdy není pozdě,“ řekla si skupinka dobrovolníků, když se v roce 1994 rozhodla vrátit lesk a slávu zahradě z poloviny osmnáctého století. Dobrovolnictví je v Anglii běžné. Ještě jedna věc je pro království typická: neomítnuté zdi z pálených cihel. Pečlivě opisují hranice pozemku a bedlivě střeží poklady za nimi.
Do českých zahrad se hodí jakbysmet. Využít můžeme klidně recyklované cihly, stačí je očistit a vyspárovat. Vznikne tak bytelná, náramně pěkná kulisa pro zeleň. Hřejivá na pohled i na dotek, když se do ní opře sluníčko, což prospívá fíkům, vinné révě i meruňkám.
Aksamitníky svítí jako africké slunce a spolehlivě odradí škůdce
U velké zahrady je důležité myslet rovněž na vnitřní členění, které oddělí partie s odlišným využitím a poskytne neutrální pozadí záhonům. Zdejší zahradníci vsadili na živý plot z červenolistého buku lesního. Rychle roste a vytváří dramatické a vzrušující kontrasty s trvalkami i okrasnými trávami a keři.
Barevná smršť
Za zdmi s vraty v odstínu šmoulí modři bují květnice ve všech myslitelných barvách. Něžných pastelových i rebelantských. Barvy se tu používají nejen k přilákání užitečného hmyzu, ale doslova jako doping. Proč se stranit vášnivě rudých montbrécií, zářivých třapatek a zápleváků, když do života vnášejí tolik pozitivní energie?
Při pohledu do sluncem hýčkaných záhonů obdivuhodné délky i šíře máte chuť proměnit se v motýla, přistát v náruči zlatobýlů, snít na růžovém obláčku z voňavých soukvětí plamenek a mlsat sladkosti z hlubin kohoutků a šalvějí. Pestrobarevné eldorádo baboček, otakárků a včel nepustí do hlavy žádné chmury.
Kytky, které nezklamou
Srdcem zahrady je jabloňový sad. Staré odrůdy tam dobrovolníci vysázeli do nepravidelných řádků. Pod nimi kvete louka a na ni navazují rozvolněné výsadby s květinami domácí i exotické provenience. Ač zahrada vznikla podle plánu s geometrickým uspořádáním, z běžné pozice pozorovatele jsou strohé linie zastřené bujnou vegetací. Výjimku tvoří parter vykreslený plůtky ze zimostrázu, jenž ilustruje symetrii formálního stylu prostranství s pergolami a fontánou.
I tam se veselí pelmel trvalek, jejichž rozličné tvary a míry brání splynutí v nepřehlednou houšť. Úžasné modré kouličky květů předvádí bělotrn (Echinops ritro), zlatě září sluníčka třapatek (Rudbeckia fulgida) a deštníky řebříčku (Achillea filipendulina), karmínové prstíky natahuje k nebi rdesno (Bistorta amplexicaulis) a vítr čechrá fialové moře šalvějí (Salvia nemorosa). Pětice pověstná svou skromností a houževnatostí v tajemném podhradí štědře kvete od léta do podzimu. I v našich zeměpisných šířkách vykouzlí nádhernou podívanou.
Krásná zahrada bez čekání
