Hlavní obsah

Květenství rostlin ve tvaru svíce promění zahradu v umělecké dílo

Právo, Adéla Taitlová

Jedním ze zaručených způsobů, jak k okrasným záhonům přilákat víc zvědavých očí, je použití rostlin se svícovitými květenstvími, která se jako rakety připravené ke startu tyčí k nebi.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Ve dvou patrech. Husté pásy denivek a vysokých rozrazilovců (Veronicastrum virginicum) propůjčují záhonu jasnou strukturu a řád.

Článek

Dlouhé klasy nebo hrozny květů vynikají prostou elegancí, zároveň provokují vysokou štíhlou siluetou, aby si jich člověk v sebehustší změti rostlin hned všiml.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Všestranná šalvěj hajní Salvia nemorosa). Hodí se jak do okrasného záhonu, tak i jako ozdoba ke stříbřitému pelyňku v bylinkové zahrádce.

Snadno s jejich pomocí obohatíme záhon o působivý vertikální akcent v barvě podle vlastního vkusu. Nabídka osvědčených i méně povědomých druhů je dost štědrá na to, aby si vybral úplně každý.

Klasika, která neomrzí

Co by byla lesní zahrádka bez náprstníků (Digitalis), štíhlých jako proutek s vrozenou chutí rozsévat semena na každou volnou píď půdy?

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Nápadná popelivka (Ligularia przewalskii). Hravě vyzdvihne přehlížený kout a sousedním rostlinám poskytuje působivou kulisu.

V záhonu u chalupy by zase neměly chybět vlčí boby (Lupinus). Někdo jim říká lupiny, ale všichni na nich obdivujeme totéž: bohatá květenství jakoby přifouknutých květů v barvách od bílé přes žlutou, růžovou, červenou až po modrou a fialovou včetně dvoubarevných. Ačkoliv jde o trvalky, nejsou kdovíjak dlouhověké a ze zahrady se, špičkové péči navzdory, často nenápadně vytratí.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

V zeleném rámu. Jindy rozpustilé divizny zkrotil hladce stříhaný plůtek z tisu. Takhle zazáří i u domku vprostřed města.

Stejnou nectností trpí i četná delfinia neboli stračky (Delphinium), proto si u nich pro jistotu pečlivě prostudujeme cedulky. Tyhle líbezné květiny sázíme do záhonů ve skupinách i samostatně, vzhledem k výšce spíš do středu a na pozadí. Vyžadují slunce a nevysychavou, živinami bohatou zeminu.

Naopak na chudých stanovištích, klidně i ve spárách mezi dlažbou, prospívají skromné divizny (Verbascum). K tradičním dvouletkám, s nimiž se běžně potkáme v otevřené krajině, přibylo množství šlechtěných trvalek subtilnějšího charakteru s květy nejen ve žluté, ale také bílé, meruňkové, růžové až tmavofialové barvě.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Veselá trikolóra. Předlouhá květenství straček (Delphinium) našla ve velikostně cudnějším kohoutku plamenném dokonalého společníka.

Pokud se vám líbí fialová barva, sáhněte po nenáročné šalvěji hajní (Salvia nemorosa), která svá vzpřímená květenství v hustých trsech předvádí v celé škále tónů od bledě namodralého až po půlnoční purpur. Uplatnění najde v záhonu jakéhokoli typu.

Svůdné a neokoukané 

Zahrádkáři, kterému se povede vypěstovat ze semínka vzácnou lobelku (Lobelia tupa), pocházející z jihoamerického Chile, hrozí, že už se do zahrádky nebude chodit dívat na nic jiného.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Osmý div světa? Chráněný kout je pro pozoruhodnou lobelku (Lobelia tupa) stejně dobrou volbou jako pro lavičku.

Jedna z nejúchvatnějších představitelek rozmanitého rodu lobelek měří na výšku 150 až 250 cm a pyšní se množstvím štíhle trubčitých, zahnutých květů v cihlově červeném odstínu. Kromě živin a vody vyžaduje spoustu slunce, aby bohatě kvetla. Mrazu snadno podléhá, ale za zkoušku stojí přezimování v domě.

K citlivkám, i když odolnějším, patří také mnohokvět neboli kniphofie (Kniphofia), kterou nehubí ani tak mráz jako spíš zimní přemokření. Je-li však půda kvalitně drenážovaná, rozvíjí se tahle exotická kráska do nevídané krásy, zvlášť v doprovodu okrasných trav nebo na pozadí tmavolistých dřevin.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Příliv vlčích bobů (Lupinus). Prostý tvar i barva květenství nejlépe vyniká, když jsou rostliny vysázené hustě vedle sebe.

Květy kniphofií nakvétají odspodu, stejně jako u nádherné popelivky (Ligularia przewalskii), jejíž dlouze štíhlé zlatožluté hrozny pableskují ve stínu jako hořící pochodně. Na slunci popelivka sice roste také, jenže když k ní nebudeme chodit s konví každý den, nedovolí jí stres ze sucha narůst do plných rozměrů 170 x 100 cm.

Na vysokou půdní vlhkost si rovněž potrpí o 30 cm vyšší rozrazilovec viržinský (Veronicastrum virginicum), milovník léta a slunce, u kterého nás ani nenapadne ostříhat jej po odkvětu, protože v zimě mu to v šatu z jinovatky sluší právě tak jako v hlavní sezóně.

Hra s tvary

Mimořádně působivý je efekt svící s obláčky načechraného šateru (Gypsophila paniculata), fenyklu či kerblíku lesního (Anthriscus sylvestris).

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Exotické mnohokvěty (Kniphofia). Před bezem s temnými listy září intenzivněji než hořící pochodně.

V kombinaci s deštníky echinacejí (Echinacea), kohoutků (Lychnis chalcedonica) a se střapci zavinutek (Monarda) dávají záhonům veselý ráz.

Uhlazenost moderní výsadby podtrhují ve spojení s hvězdovitými květy denivek (Hemerocallis), hvězdnic (Aster) a s fontánami okrasných trav.

Napište nám

Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?

Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.

Vzrušující kontrasty vznikají, když svíce stojí po boku koulí okrasných česneků (Allium), bělotrnů (Echinops) či hortenzií (Hydrangea).

Související témata:

Výběr článků

Načítám