Kouzelné bergénie zkrášlí každou zahradu

Málokdo odhadne, že tato rostlina je příbuzná s oblíbenými skalničkami, protože je řazena do čeledi lomikamenovitých (Saxifragaceae). Pokud si však prohlédneme jednotlivé zvonečkovité květy, příbuznost je zřejmá.

Bergénie pocházejí z východoasijských hor. Jsou to poměrně robustní rostliny, které se rozrůstají silnými oddenky, takže brzy vytvářejí kompaktní porosty.

Mají moc pěkné, sytě zelené, masité až kožovité lesklé listy okrouhlého tvaru. Pokud bergénie rostou na slunci, listy mohou být zabarvené dočervena nebo červenofialova. Na jaře kvetou drobnými květy v bohatých květenstvích. Tyto vijany vynášejí zpravidla růžové, ale i bílé nebo nachové květy nad listy.

Bergénie jsou na pěstování naprosto nenáročné - porostou v jakékoliv zahradní půdě. Jestliže je půda příliš kvalitní a dobře zásobená živinami, mohou být bujnější a méně kvetou.

Ideální je méně živná, středně vlhká půda. Sucho díky kožovitým listům a silným oddenkům bergénie snášejí dobře - mohou růst stejně dobře jak na slunci, tak v polostínu. Počítejme ale s tím, že na stinnějších stanovištích bude kvetení o něco slabší.

Bergénie se dobře rozrůstají, ale někdy potřebují rázně omezit, aby nás nevytlačily ze zahrady. Přesazovat je není třeba, vydrží na jednom místě dlouhá léta. Vhodné je občas pod listy půdu lehce nakypřit, případně přidat trochu kompostu.

Ideální jsou např. pro stinné partie větších skalek, kde mezi balvany vypadají nádherně.

Také se dobře hodí do podrostu větších stromů, kolem keřů a všude tam, kde potřebujeme zajistit rostlinný pokryv, o který se nechceme nijak zvlášť starat.

Některé méně vzrůstné odrůdy lze použít i v atriových zahrádkách, dvorech nebo ve volných skupinách trvalek.

Bergénie jsou vhodné i pro pěstování kolem zahradních jezírek a potůčků. Mírně vlhkou půdu snášejí bez problémů, půda by však neměla být trvale přemokřená.

Můžeme je využít i pro pěstování v mísách a korytech, do předzahrádek. Hodí se i jako obruba záhonů a cest.

Bergénie lze množit výsevem semen. Od výsevu pokvetou za dva až tři roky. Daleko snadnější a rychlejší je množení řízkováním oddenků nebo dělením trsů. Nejvhodnější období pro vegetativní množení je jaro.

Bergénie můžeme pěstovat místo trávníku jako monokulturu nebo je vhodně kombinovat s jinými druhy. Vhodné jsou např. bohyšky (Hosta), které mají zajímavé listy i květy a podobné požadavky na pěstování.

Vhodný je i třeba kamzičník (Doronicum), který záhon dokáže rozsvítit žlutými úbory, nebo naopak větší druhy kapradin. Využít můžeme i četné kosatce a další vzrůstnější trvalky.

S bergéniemi nebudeme mít žádné problémy. Pouze se pod jejich listy mohou stahovat slimáci, kteří pak listy hojně ožírají. Někdy se může na listech, ale spíše výjimečně, objevit padlí nebo šedá hniloba (botrytida).