Článek
Fakt, že jste zavrhli možnost pořídit některý z nadzemních nebo polozapuštěných bazénů a rozhodli jste se pro bazén zapuštěný, je teprve první krok k dalšímu výběru. O tom, jaké řešení nakonec zvolíte, rozhodují totiž kromě vašeho přání a finančních možností ještě další faktory.
Co potřebujete?
Zapuštěný bazén potřebuje přirozeně část pozemku u domu a i když jsou malé bazény častěji umisťovány v interiérech, není-li velikost zahrady dostatečná, nebojte se ani tady rozměrově menších řešení – např. 4 x 2 nebo 5 x 3 metry, které svému účelu také poslouží.
Co se týče pozemku, je třeba také přemýšlet, jaký na něj bude mít přístup technika potřebná k výkopu (při nedostatku místa lze zvolit menší stroje, nebo ruční práci) a jak se na něj dostane samotný bazén – to v případě, že jste vybrali bazén v celku. Je-li problém s tímto, lze sestavit bazén z jednotlivých prvků na místě určení.
I podklad bazénu je důležitý. Se samotným podložím problémy nebývají, ty ale může způsobit podzemní voda, která může lehčí bazén nadzvednout. Pokud hrozí tato možnost, je potřeba pořídit těžší konstrukci bazénu. Konečně rozhodující pro polohu venkovního bazénu bude také poloha slunce v letních měsících, kdy se bazén využívá, případně blízkost opadavých stromů a jiné vegetace, která by mohla vodu zbytečně znečisťovat. I když i tehdy je řešení, a to v podobě zastřešení.
Jak velký?
K rodinným domům jsou nejčastěji vybírány bazény o rozměrech 6 x 3 až 10 x 5 m. V případě, že se takový rozměr do vaší zahrady nevejde, budete nejspíš spokojeni i s velikostí 2 x 3 metry, kam lze instalovat protiproud, který umožní i vytrvalostní plavání.
Hloubka bazénu je rovněž důležitá, ale odborníci vědí, že tento parametr není třeba předimenzovat. I když mnozí zákazníci mají pocit, že se budou ve svém bazénu potápět a skákat do něj, a žádají proto větší hloubku, časem prý v drtivé většině případu zjistí, že lepší je bazén s hloubkou konstantní, kde si budou bezpečně moci hrát děti, kde si dospělí zahrají vodní polo. Z toho důvodu je nejoblíbenější a nejvíce funkční bazén s hloubkou 1,2 až 1,3 m, která postačí pro skok zkušeného skokana a také pro obrat dospělého závodního plavce (ten podle odborných zjištění potřebuje 96 cm). Pokud hloubku bazénu zbytečně přeženete, uvědomte si, že každý centimetr do výšky navíc znamená navíc také mnoho litrů vody, kterou je třeba nejen napustit a zaplatit, ale také chemicky ošetřovat, ohřívat atd., což představuje další náklady.
Z čeho bude
Zapuštěné bazény se rozdělují podle typu konstrukce. K těm lehkým patří plastové a laminátové výrobky, další možností jsou kombinace zděných a jiných materiálů (s těmi se setkáte třeba u bazénů ve tvaru oválu, který musí mít kvůli rozložení tlaku vody vyztužení v podobě zídky a oblé části jsou z jiného materiálu, např. plechu). Třetí cestou k rodinnému bazénu je betonová či železobetonová konstrukce.
Volba plastového bazénu slibuje jednodušší výstavbu, neboť se bazén většinou přiváží jako celek, případně je možné jej smontovat z dílů přímo na místě. Tvarové možnosti jsou velmi bohaté, životnost materiálu je pak podle výrobců 20 až 25 let (záleží na podmínkách prostředí a údržbě). V porovnání s jinými plast (samozřejmě podle kvality) hůře odolá poškrábání, vydutí či zabarvení a dlouhodobě hůře snáší velké teplotní rozdíly mezi dnem a nocí, zimou a létem. Laminát je v mnohém odolnější, nicméně i on má své „ale“ – je křehčí. Přesto se i tyto bazény těší široké oblibě, a to pro již zmíněnou snazší instalaci a cenovou dostupnost.
Vyšší investici, ale i životnost pak nabízejí bazény betonové, jejichž povrch je možné opatřit nátěrem, obložit keramickým či skleněným obkladem či plastovou fólií (dbejte i na její kvalitu). Nejvyšší trvanlivost, ale také náklady, představují bazény s železobetonovými konstrukcemi, které podle svých dodavatelů vydrží po generace. Jsou zděné, vystavené z bloků nebo budované systémem ztraceného bednění – polypropylenové díly se protkají armaturami, zalijí betonem a vzniká tak železobetonový monolit, který může být samonosný (a teoreticky i nadzemní), ale vytvořit konstrukci touto technologií je možné i na stávající základové desce. Tento typ bazénu se přizpůsobí téměř jakýmkoli přírodním podmínkám a může mít jakýkoli tvar a rozměr.
Stanovte si priority
Při výběru toho správného typu bazénu si vždy srovnejte tři faktory: cena – využití – životnost. Pro ilustraci – na víkendové „cachtání“ pro malé děti na chalupě jistě postačí nafukovací bazén, který vydrží jednu sezónu a náklady se vejde do několika málo stokorun. Pokud ovšem vyžadujete na zahradě pohodlné rodinné koupání sezónu co sezónu, vyplatí se již investovat více.
Koupě, případně vybudování bazénu zdaleka není posledním krokem k tomu, abyste u něj mohli bezstarostně strávit celé léto. K luxusnímu bazénu (jakým zapuštěná varianta je), patří také starost o vodu – její čistotu, zdravotní nezávadnost, případně teplotu. A nastupují tak další starosti, jakými jsou účinné chemikálie, řádná filtrace, případně pořízení zastřešení nebo také vytápění.
Srdce bazénu
Filtrace bývá označována za srdce bazénu. Může mít různé podoby, které představíme stručně – systém filtrace by vydal na samostatné pojednání. Pro malé a sezónní bazény je možné pořídit základní řešení – kartušový filtr, u většiny bazénů se ale setkáte s jinými typy. Na výběr je v prvé řadě z různých systémů pískové filtrace (ta obhospodaří jak malé bazény, tak bazény olympijských rozměrů). V tomto případě se filtry čistí po zapnutí zpětného chodu vodou z bazénu.
Je důležité vědět, že u těchto tradičních systémů potřebujete pro filtraci prostor pro technické zázemí (šachta u bazénu, místo v domě). Existují ovšem také filtrační jednotky – mohou být zapuštěné nebo na povrchu, které se spokojí jen s cca 50ti cm místa u bazénu a u kterých odpadá starost s vedením potrubí, u nadzemní jednotky také starost s řešením poruch, které by mohlo vést k dodatečnému kopání v zahradě. (Povrchovou jednotku navíc můžete demontovat a na zimu uklidit.) Tento systém pracuje s vakem z netkané textilie, který se snadno čistí – vak se zachycenými nečistotami z bazénu stačí jen propláchnout hadicí, případně vyprat v pračce na 30 stupňů.
Důležitá pro čistotu bazénu je propustnost – jemnost filtrace, tj. údaj o velikosti nečistot, které filtrace zachytí. Zmíněné textilní vaky umějí pohltit i částečky velké jen 6 nebo 15 mikronů, což je přibližně třikrát až pětkrát lepší než u ostatních systémů, které ovšem svou funkci rovněž splní, jen se musíte starat o vodu častěji.
Trocha chemie
S filtrací jde ruku v ruce používání chemických látek. Základem je dezinfekce a úprava pH, které se musí pohybovat mezi 7 až 7,4 – aby dezinfekce správně účinkovala. Staráte-li se o vodu pravidelně a pečlivě, další přípravky nepotřebujete. Nicméně existuje jich na trhu celá řada (i v kombinacích 4 v 1, 5 v 1), včetně těch, které upravují tvrdost vody, je-li vysoká. Ty vám pomohou zabránit usazování vodního kamene, který by mohl zbytečně poničit i některá zařízení.
Alternativně je možné provádět dezinfekci elektrolýzou soli, při níž se s pomocí generátoru rozkládá chlorid sodný na chlornan sodný, který za přispění slunečního záření dezinfikuje vodu a zpět se přetváří na chlorid sodný. Elektrolýza soli vyhovuje v případě alergických reakcí – tento derivát chlóru není totiž tak agresivní.
Vedle ručního dávkování chemických přípravků můžete mít samozřejmě také automatický systém. U soukromých bazénů je to nicméně zbytečné, nemluvě o tom, že elektronický systém řízený počítačem se může porouchat a je pro laika hůře obsluhovatelný. Kromě toho potřebujete další prostor nejen pro technické zázemí systému, ale i pro uskladnění množství tekutých chemikálií, s nimiž je třeba manipulovat.
Potřebujete zastřešení?
Kromě uvedeného můžete ovšem svému bazénu pořídit ještě další věci navíc. Chcete-li si prodloužit sezónu koupání, případně ochránit bazén před padajícím listím apod., přemýšlejte o zastřešení. To zároveň pomůže zvednout teplotu vody proti nezakrytému bazénu až o 10 stupňů, u vytápěného brání úniku tepla a také je bezpečnostním opatřením. Zastřešení je mnoho typů, od plachet přes lamelové systémy až po luxusní teleskopické bezkolejnicové zastřešení ovládané ručně či elektronicky.
Konečně, pokud chcete mít v bazénu celosezónně stálou teplotu a prodloužit si období koupání o dva až tři měsíce v roce, pořiďte si vytápění. Na výběr je elektroohřev (průtokový ohřívač, k dostání o různém výkonu), který je relativně levný při pořízení, ale nákladný při provozu. Druhou možností je pořídit tepelný výměník, přičemž vodu ohřívá kotel, případně vypomáhají alternativní zdroje (tepelné čerpadlo či sluneční kolektory). Jak zastřešení, tak ještě více vytápění, stejně jako bazén nevybírejte sami, odborník bude vždy nejlépe vědět, které řešení je v konkrétních podmínkách pro vás to nejlepší.
Kdo vám řekne cenu? |
---|
… po telefonu jen málokdo. Každý z výrobců totiž sestavuje cenové nabídky zcela individuálně. K ceně samotného bazénu bez filtrace a dalšího vybavení, kde lze sestavit jisté pořadí (nejlevnější plast, pak laminát, nejdražší železobeton) musíte samozřejmě připočítat nejen doplňky, ale rovněž stavební/montážní práce. Můžete mít poměrně luxusní bazén za cenu kolem 100 tisíc korun, ale můžete se samozřejmě vyšplhat i na pětinásobek i výš. |