Článek
Květiny, bylinky i rajčata vyrostou v květináčích a truhlících za oknem, na balkóně nebo na zelené střeše.
Chybějí-li nám záhonky a půda, možná právě ve městě, v němž žijeme, existuje tzv. komunitní zahrada. A pokud ne, buďte to vy, kdo ji založí!
Komunitní zahrady
Zahradničení ve městech se stává společenskou záležitostí, při níž pěstitelé získávají za trochu snahy a práce vlastní zeleninu a ovoce.
Dalším pozitivním dopadem opečovávané komunitní zahrady je oživení zanedbaných a opuštěných městských koutů nebo dvorků.
Již existující komunitní zahrady v České republice nalezneme na www.kokoza.cz/ mapa. Avšak počítejme s tím, že sehnání pozemku může být během na dlouhou trať.
Dohodnout se musíme se soukromníkem nebo s městem. Stojí také za úvahu spojení s některým ze zastupitelů města, který bude za vznik komunitní zahrady lobbovat.
Jak si usnadnit práci na malých městských zahrádkách? Ohýbání zad minimalizují tzv. vyvýšené záhony. Vyrábějí se z přírodních materiálů, z dřevěných palet, z proutí, vyvýšený záhon vytvoříme i z kamenné hradby nebo v hobbymarketu zakoupíme zahradní pozinkovaný obrubník. Zeminu si ve vyvýšeném záhoně namícháme podle nároků pěstovaných rostlin.
Vyvýšený záhon se hodí i ke kompostování – na zralý kompost v záhonu přímo naneseme vrstvu zeminy. Půdu oživíme třeba kompostem z vermikompostu se žížalami, který můžeme mít doma nebo ve sklepě.
Balkón a střecha
Na balkóně využijeme samozavlažovací květináče, které při nedostatku místa zavěsíme na zábradlí. Hodí se také stojany na popínavé rostliny nebo stojany se stupni v podobě polic.
Na zelené střeše nemusejí růst pouze rozchodníky a trávy. Podle druhu pěstovaných rostlin vybereme skladbu střešního substrátu, s tím nám poradí v zahradnictví. Pozor, vrstva substrátu na střeše nesmí svou vahou ohrozit statiku domu!
Domácí hydroponie
Hydroponie je metodou pěstování rostlin ve vodě bez půdy. Díky přidávaným živinám a správnému světlu můžeme mít svou zahrádku na malém prostoru v bytě dokonce i v zimě.
Semínka rostlinek rozložíme na navlhčené podložky z kamenné vlny a vložíme je do nádoby určené k předpěstování.
Nádobu umístíme na parapet okna. Přibližně po týdnu – záleží na typu semínek, některá klíčí delší dobu – jsou rostlinky, ukazující několik zelených lístků, připravené k přesazení.
První klíčky přesuneme z podložky na předpěstování do malých květináčů s pemzovými kamínky, které drží vodu a vzduch blízko kořenů. Kamínky poskytují podporu mladým rostlinkám až do dospělosti.
Bylinkám a zelenině trvá přibližně sedm týdnů, než úplně dorostou. Listy salátu a mnoha bylinek lze průběžně sklízet během jejich růstu.
Doma za oknem
Za oknem se nejlépe daří bylinkám, cherry rajčátkům i malým papričkám. Pěstování na parapetu usnadní samozavlažovací květináče a truhlíky, díky nimž si nemusíme dělat starosti s každodenním zaléváním.
Na okně na slunečné straně se daří mateřídoušce, šalvěji, oreganu, rozmarýnu, zklidňující levanduli a meduňce. Stín či polostín je vhodný pro mátu a libeček.
Kupujeme-li předpěstované bylinky, pak jen ty v dobré kondici a v půdě vlhké v celém objemu pěstebního květináče. Zemina pro doma pěstované bylinky musí být dobře propustná a bohatší na živiny, než je zapotřebí při pěstování na záhonech.
Co se dá pěstovat
Na východní straně se daří náročnějším rostlinám, jako jsou petržel, pažitka nebo šalvěj. Na jaře a na podzim vysadíme listové saláty a ředkvičky, v létě zase popínavé fazole, hrášek, keříková rajčátka, papriky, ale i jahody.
Na západním balkóně a straně střechy se bude líbit ředkvičkám, které můžeme sklízet již šest týdnů od výsevu. Z bylinek pořídíme meduňku, petržel, bazalku.
Jižní, slunná orientace svědčí levanduli, rozmarýnu, tymiánu, oreganu či rajčatům. V propustné půdě s přídavkem písku je nemusíme ani hnojit.
Severní strana s nedostatkem slunce nevadí libečku a medvědímu česneku, polníčku a špenátu.
Dobrými pomocníky jsou tekutá hnojiva, tyčinky a kvalitní substrát s přídavkem rašeliny.