Článek
Teplý jarní víkend vyláká na zahradu každého pořádného pěstitele. A také aby ne. Sezona setí a sázení vypukla naplno.
Kdo nezaryl rozleželý kompost či uzrálý hnůj do záhonů a má na nich nyní už dostatečně rozmrzlou půdu, neměl by otálet a popadnout rýč s lopatou. Hloubka zapravení se liší především podle typu rostlin, které mají na záhonku růst. Obecně bývá pravidlem, že hnůj zapravujeme do hlubší vrstvy, zhruba 25-30 cm pod povrch. Kompost pak o něco méně, 15-20 cm pod povrch.
S pomocí dobře rozleželého kompostu můžeme navíc i vylepšit vlastnosti půdy tam, kde není úplně ideální. Těžkou jílovitou půdou přimícháním kompostu odlehčíme a rostlinám se v ní bude snáze růst. Směsí pokryjeme záhon ve vrstvě vysoké 5-10 cm.
Plánujete založit vyvýšený záhon? Pozor na špatnou polohu i volbu zeminy
Pomoci může i s půdou příliš písčitou. Pokud jej zaryjeme do hloubky zhruba 15 cm, vytvoříme vrstvu, která bude lépe zadržovat vodu a záhon nebude tak snadno a rychle vysychat. Ve vyšších polohách, kde půda třeba ještě pořádně nerozmrzla, si pomůžeme překrytím záhonu černou folií.
Kdo ještě nezačal s předpěstováním sazeniček, má poslední příležitost.
Co vysévat přímo na záhony
Pokud máme záhony již připravené, můžeme na ně začít vysévat první otužilce, tedy ředkvičky, jarní cibulku, raný salát, ale také špenát, hrášek, mrkev, petržel a pastinák.
Při výsevu dáváme pozor, abychom dodrželi správné rozestupy mezi řádky, které budeme později u většiny zmíněných druhů protrhávat.
Pokud nemáte vyhřívaný skleník, s výsadbou předpěstovaných sazeniček ještě počkejte.
Skleníky, pařeniště, truhlíky na okně
Máte-li vyhřívaný skleník či pařeniště, můžete začít vysazovat předpěstované a dostatečně vzrostlé sazenice rajčat, paprik či lilků. Pozor ale, noční teploty nesmějí klesnout pod 15 °C! Kdo nemá skleník a pařeniště vyhřívané, počká až do půlky dubna a ten, kdo plánuje výsadbu těchto sazeniček na venkovní záhony, počká až do poloviny května, po třech zmrzlých mužích.
Je také poslední rozumný termín pro zasetí semínek rajčat, paprik, lilků, salátů, kedluben, celerů, květáku či brokolice, pokud si chcete vypěstovat vlastní sazeničky. Použít k tomu můžete pěstební boxy, ale třeba i různé levné náhražky z plat od vajec nebo roliček od toaletního papíru, z nichž pak už nebudete muset sazeničky vyjímat a v záhonku se samy rozloží.
Připomeňme si, že je také nejvyšší čas na předklíčení brambor. Necháme je v bedýnkách na místě, kde je okolo 10-15 °C.
Bylinkářky se zapojí také
Čas na výsev a předpěstování sazeniček mají také všechny bylinkářky. Do truhlíků na okně či do skleníku je možné začít vysévat a sázet pažitku, petržel, kopr a bazalku. S tou je třeba zacházet ale opravdu šetrně, podobně jako třeba s rajčaty.
Naopak otrlé venku přezimující bylinky jako máta, meduňka a tymián začnou už pomalu rašit, je proto možné jim udělat radost a trochu je přihnojit.
Pokud máte na zahradě levanduli, šalvěj nebo rozmarýn, je vhodný čas k jejich úpravě řezem a rozdělit jejich trsy, aby se v sezoně pěkně rozrostly. Ostatně totéž lze provést s jahodami, jimž je potřeba odstranit staré uschlé listy.
Sazeničky si snadno předpěstujete v pěstebních boxech.
Poslední i první příležitost pro řez stromů
Zatímco v této době je dobré končit s řezem ovocných stromů, jako jsou jabloně a hrušky, u nichž úpravu koruny provádíme především v zimních měsících, s peckovinami, jako jsou švestky, meruňky a třešně, je to přesně naopak.
Tam kde je nyní už teplo a začínají kvést, můžeme začít s jejich prořízkou, pokud ovšem ještě spí, vydržíme a počkáme na teplejší dny.
Kdy a jak vysadit prostokořenné růže, aby vykvetly už letos
