Článek
Velmi nosná je zejména kategorie ptáků – od slepic, stylizovaných ptáků Nohů až po holubice. Ptáci přímo lákají k použití nadsázky. Jsou to především dlouhé nohy, mohutný zobák či zvědavé, velikostně nadsazené oči. Efekt dalších artefaktů staví na barvě – ptáka „oživí“ křiklavé proužky nebo puntíky, zajímavá glazura či naopak rustikální hliněný vzhled.
Slepice a jiní ptáci
Keramičtí ptáci mohou být všech velikostí – od těch, které jejich autoři vytvořili ve skutečných proporcích, až po fantazijní opeřence vytvořené s notnou dávkou nadsázky a s komickým vzhledem. Důležité je umístění. Stinné zákoutí například vytváří tu správnou náladu pro keramickou seanci dvou šamotových koroptví, které ze svého roští jen velmi decentně vykukují. V podrostu svažitého terénu nad klikatící se pěšinou zase velmi dobře „vyznívá“ docela obyčejná, lehce stylizovaná a udiveně kdákající slepice, kterou jsme měli možnosti obdivovat na lesní zahradě u Valašského atelieru U HOFMANŮ na Soláni u Velkých Karlovic.
Autorka Marcela Hofmanová-Vajceová svoji slepici obdařila kouzelnou bílo-hnědou glazurou a jen jemně nadsadila nosný tvar ptačího těla. Slepice je usazená v podrostu ze skalníků a ježatých klečí, hloubku zátiší dávají mohutné udatny a oválné listy rododendronu. Podobu ptáka mohou převzít miniaturní a vkusně tvarovaní stylizovaní ptáčci zastávající funkci jmenovky na záhonku s levandulí, šalvějí či mátou.
Kočky a psi
Vedle poetického ptactva lze zahradu oživit i kočkami (nejhezčí je, když vedle té keramické opodál sedí i jedna živá), psy, nejlépe i s kostí, ale hodí se třeba i ovce. Ti všichni přece na zahradu patří. Pěknou keramickou kočku jsme objevili na jihočeské zahradě keramiků a milovníků koček, manželů Luďka a Ludmily Klimešových. Je vyvedená v jejich oblíbené kobaltově modré glazuře. Kontrapunktem k dekorativnímu kočičímu artefaktu je miniatura rustikálně pojatého berana ze zahrady paní Hofmanové.
V tomto případě je zajímavé všimnout si umístění – zatímco barevnou kočku majitelé usadili uprostřed záhonu hýřícího barvami, beran si našel to správné a vtipně vybrané místo pod patinou pokrytým schodištěm vedoucím na jednu z teras na zahradě.
A na závěr jedna lahůdka: tou jsou nonšalantní jemně pruhované ryby, lehounce plovoucí nad hustým zeleným podrostem kapradin, cypřišků, jalovců a kakostů. Zdánlivě nemožný úkol vyřešila sochařka tak, že rybky instalovala na tenká bidla. Ukazuje se, že lehká antropomorfizace není na škodu - ryby se lehce a šibalsky usmívají.