Článek
První reakce obvykle bývá – ta kamna jsou šmejd! Jenže kamna za to v drtivé většině případů nemohou, s největší pravděpodobností jste udělali chybu vy, při jejich výběru, úpravě komína nebo zatápění.
Jakým chybám se vyhnout, abyste se neocitli v místnosti plné štiplavého dýmu? Poradíme vám.
Základ všeho: správný tah do komína
Nejčastějším problémem bývá komín, respektive jeho špatný tah. Prodejci často čelí stížnostem typu „… komínem to být nemůže, stará kamna táhla bezvadně“. Jenže každá kamna měla jiný výkon a jiné parametry. Co stačilo pro staré dobré petry, nemusí moderním novým krbovým kamnům vyhovovat. Tah bude v tomto případě nejspíš příliš malý.
Zrádné může být i zapojení kamen do společného komína činžovního domu, kam ústí více topidel. Tah se v něm bude měnit podle toho, kolik zdrojů tepla je momentálně v provozu, a vy to jen těžko ovlivníte.
Na vině může být také komín příliš nízký nebo naopak vysoký, špatně vyspárovaný, takže netěsnící, případně jen zanesený spalinami z předchozího vytápění. Problém může způsobovat i překážka v komíně, třeba špatně nastavená redukční klapka kouřovodu.
Možných příčin je zkrátka spousta a laik bude jen těžko hledat tu pravou. Jediným rozumným řešením je proto problémům s tahem předejít konzultací s odborníkem – kamnářem či kominíkem. Bez ní je připojení kamen do komína sázkou do loterie. Nutností je také seznámit se s technickými požadavky konkrétních kamen, které najdete v průvodní dokumentaci.
Nebo možná špatně topíte?
Tah komína je v pořádku? Možná jen špatně topíte. Při zatápění byste měli zkontrolovat, zda jsou uzavřeny čisticí otvory komína a naopak otevřený přívod primárního vzduchu. Problém může vyvolat i výměník, pokud příliš dlouho ochlazuje topeniště. V takovém případě pomůže instalace spínacího termostatu oběhového čerpadla, nastaveného na teplotu cca 55 °C, případně termoregulačních ventilů na jednotlivé radiátory. Pomoci může i odstavení některých radiátorů do doby, než se kamna rozhoří.
Jestliže máte kamna nová, může být zdrojem kouře a zápachu vypalování ochranného laku – v tomto případě jde o přechodnou záležitost, která rychle pomine.
Anebo jste jen špatně naložili do kamen, dřeva je málo nebo jste ho špatně srovnali. Úplně naspod má přijít podpalovač (šikovnější dokážou roztopit kamna i bez něj), na něj zmačkaný papír, přes něj tenké třísky, na ně dostatek tenkých polínek a až úplně nahoru několik silnějších polen, aby měl oheň co stravovat, až se rozhoří. Mezi všemi těmito vrstvami musí být dost prostoru, aby tudy mohl volně proudit vzduch.