Článek
Pojmem trávy označujeme pouze zástupce čeledi lipnicovitých (Poaceae), do skupiny okrasných travin řadíme např. ostřice, zástupce čeledi šáchorovitých (Cyperaceae) a sítinovitých (Juncaceae).
.: Na snímku vlevo je dochan psárkovitý (Pennisetum alopecuroides). Od srpna bohatě kvete, roste hustě, listy má úzké a ostré, vyžaduje teplé stanoviště a živné půdy. Vpravo proso prutnaté (Panicum virgatum).foto: Právo/Adéla Taitlová
Vedle vytrvalých existují ještě i okrasné trávy jednoleté. S přibližně 13 000 druhy a svou všestranností uspokojí i toho nejnáročnějšího zahradníka. Upoutávají naši pozornost svou mnohotvárností, stavbou a texturou olistění, barvou.
Na výběr máme vysoké, štíhlé, ostnaté, roztřepené či dlaňovité. Většina z nich je zbarvena zeleně. Nalezneme však i pestře žlutavé, červené, modravé a šedavé, dokonce i strakaté variace.
.: Detail strakatého listu ozdobnice čínské vzpřímené (Miscanthus sinensis Strictus). Ozdobnice je až 250 cm vysoká, listy jsou zelené, příčně krémovožlutě pruhované. Daří se jí na přiměřeně vlhkém, slunečném stanovišti. foto: Právo/Adéla Taitlová
Uplatní se i v nádobách
- Přízemní druhy okrasných trav využijeme k pokryvu půdy, rostliny středního vzrůstu oceníme jako efektní doprovod trvalek, kterým umocní jejich barevný účinek. Vyšší okrasné trávy vyniknou zejména jako solitéry podél cest, v blízkosti jezírka či místa na posezení.
- Pestrolisté trávy nebo ty s atraktivním květenstvím vysazené do květináče oživí terasu či patio.
- Podstatně zvyšují estetický efekt daného místa jak v malé zahrádce, tak i v rozlehlém parku.
.: Na snímku vlevo je dochan psárkovitý (Pennisetum alopecuroides). Od srpna bohatě kvete, roste hustě, listy má úzké a ostré, vyžaduje teplé stanoviště a živné půdy. Vpravo proso prutnaté (Panicum virgatum).foto: Právo/Adéla Taitlová
Základní péče
Jsou vcelku nenáročné. Nejlepším obdobím pro výsadbu je jaro, kdy jsou kořínky nejaktivnější a mají tak největší šanci se bez problémů ujmout.
- Všechny jednoleté trávy vyséváme časně zjara.
- Při nákupu dbáme na druh rostliny. Stínomilné vyžadují kypré humózní půdy. Stepní druhy upřednostňují propustné, na živiny chudší půdy. Druhům vhodným k vysazení do trvalkového záhonu vyhovuje hlinitá, čerstvá zemina. Podle nároků daného druhu zajistíme také odpovídající dávkování minerálního či organického hnojiva.
- Před nežádoucím vlhkem a hnilobami je nejlépe ochráníme, když na podzim svážeme listy a stébla tak, aby do jejich středu nemohla pronikat voda. Choulostivějším rostlinám ještě poklademe bázi chvojím.
- Při procházce zimní zahradou oceníme, jak působivě vyhlížejí stébla a jejich plodenství potažená jinovatkou a sněhem.
- Trsy sestřiháváme zásadně až na jaře, hluboko k bázi. Stálezeleným druhům stačí odstřihnout pouze poškozené listy. Jestliže se uprostřed trsů objevují holá místa, nebo jsou přehuštěné, opatrně je vyzvedneme, rozdělíme a co nejrychleji znovu vysadíme na vhodné stanoviště.