Kdy a jak vysadit prostokořenné růže, aby vykvetly už letos

Růže s prostými kořeny, které nejsou kryté zemním balem, můžete v zahradnictví koupit během celé zimy a zpravidla vás vyjdou levněji, než kdybyste chtěli vysazovat růže pěstované v květináčích.

Na výběr také obvykle bývá mnohem širší škála druhů než v případě rostlin v květináčích. Proto se rozhodně vyplatí sáhnout právě po prostokořenných růžích.

Nyní máte stále ještě dost času na to růže vysadit, aby vám v létě krásně vykvetly. Nesázejte je ale tehdy, je-li půda zmrzlá, podmáčená nebo naopak příliš suchá.

Růže touží po dostatku slunce, a to minimálně po čtyři hodin denně. Některé rostou i v polostínu, ale u většiny druhů platí, že čím více slunce, tím více květů. Výjimkou jsou jen příliš horké oblasti. Na velmi teplém místě růžím prospívá lehký odpolední stín.

Vyhněte se ale výsadbě růží pod stromy. Padající větve by snadno mohly poškodit rostliny, a ty by také trpěly přílišným stínem olistěných větví. Vyberte rovněž místo dobře chráněné před silným větrem, který může brzdit růst.

Růže potřebují dostatek prostoru, aby v keřích a kolem nich dobře proudil vzduch. Čím více vzduchu proudí kolem rostlin, tím menší je pravděpodobnost, že se na listech objeví plísňové choroby, jako je černá skvrnitost a padlí. Keře by neměly trpět konkurencí sousedních rostlin, a to ani živých plotů a stromů.

Požadují mírně kyselou až neutrální půdu (pH 6,5 – 7,0) bohatou na živiny. Nejlépe budou prosperovat v půdě s přídavkem kompostu a dostatečnou drenáží.

Růže byste měli vysadit, než začnou rašit, tedy v době vegetačního klidu. Předtím než si naplánujete vysazování, odstraňte z rostlin všechny poškozené a polámané kořeny. Konce zdravých kořenů poté šikmo zařízněte. Uvedenými opatřeními zabráníte hnilobě kořenů.

Ošetřenou sazenici poté ponořte až po kořenový krček do vody, ideálně asi na 12 hodin, aby kořeny nasákly vodu a nevyschly.

Nadzemní výhonky růže sestřihněte na tři očka a výhony nechte na délku maximálně 15-20 cm. Díky tomu budou mít růže více síly pro tvorbu kořenů a snáze se po zasazení zadaptují.

Sázet byste měli tehdy, pokud se venkovní teploty pohybují v rozmezí 4-15 °C.

Vykopejte do půdy díru o hloubce zahradního rýče a přibližně stejné šířky. Zeminu odhrňte na jednu stranu. Vidlemi propíchejte dno vytvořené jámy a nasypte do ní asi půl hrsti granulovaného hnojiva s pomalým uvolňováním. Velmi dobře se osvědčuje například peletovaný kuřecí hnůj.

K vykopané půdě na straně přidejte jednu lopatu dobře uleželého kompostu a promíchejte obojí dohromady. Do jámy pak nalijte vodu a nechte vsáknout. Poté do ní vložte sazenici tak, aby její roub byl ponořen lehce pod úrovní půdy. Napojení roubu tvoří hrbolek ve spodní části stonku, kde je hybridní odrůda svázána s rostlinou. Roub by měl být tedy při výsadbě mírně pod linií půdy a po zakořenění rostliny zůstat pohřbený asi 2,5–5 cm pod zemí.

Když je jáma vyplněna zeminou a růže v ní dobře usazena, přidejte na povrch půdy 2,5–5 cm silnou vrstvu mulče z dobře shnilého kompostu, tím pomůžete zachovat dostatečnou vlhkost půdy. Nadzemní výhony růží přihrňte kompostovým mulčem tak, aby ze země vyčnívaly jenom jejich konce.

Tímto způsobem je sazenice dostatečně chráněna proti mrazu a případně i žhavému slunci, dokud dostatečně dobře nezakoření. Jakmile začne růže rašit, keř odkryjte a v období sucha pravidelně zalévejte.

U stromkových růží je postup výsadby úplně stejný jako u keříkových, platí zde rovněž pravidlo, že jejich výhony byste měli zkrátit také na délku přibližně 20 cm.

Nově zasazené růže dostatečně zalévejte, v ideálním případě každý druhý den, zejména za suchého počasí, aby se rostlina uchytila. Zasazená růže ale ještě ani zdaleka nebude vypadat jako královna květin vládnoucí vaší zahradě. Někdy může zpočátku připomínat spíše trnitý mrtvý klacík. Zdání ale klame. Když začne růst, signalizuje to, že se dobře přizpůsobila prostředí. Uvidíte, že poté v sezoně krásně obroste novými listy a potěší vás krásnými květy.

S pravidelným zaléváním růží pokračujte dál i během vegetačního období. Když se dobře ujmou, většinou už to postačí jenom jednou týdně, ale dostatečně, abyste podpořili tvorbu hlubokého kořenového systému. Pouze ve velkém horku můžete zalévat častěji.

Přiživujte je granulovaným hnojivem přimíchaným do půdy, a to od jara a poté přibližně každé čtyři až šest týdnů po celou sezonu. Přestaňte hnojit asi šest týdnů před prvním mrazem, ale pokračujte v zalévání, dokud půda nezmrzne.

Nejsou-li mrazy, klidně zalévejte růže po celou zimu.