Článek
Kapradiny totiž i přesto, že mají sluníčka jen poskrovnu, dokážou nabídnout sytě zelené, výtvarně působivé rozložené listy, které nám v průběhu roku několikrát předvedou svůj neopakovatelný půvab. Jsou plně mrazuvzdorné, zavadají až při extrémně nízkých teplotách (minus 30 st. C). Některé druhy mají přezimující listy, jiné obrůstají každé jaro znovu.
Kdy se kapradinám skvěle daří?
- Ve vlhčí, humózní půdě, spíše kyselé nebo neutrální (až na výjimky, kterými jsou vápnomilné druhy).
- Zemina má být vylepšena uleželou listovkou nebo rašelinou, hodně propustná, přesto vlhká, lehká.
- Najdeme pro ně stinnější místo, maximálně s rozptýleným světlem pod vyššími stromy. (Platí pravidlo: stín je dobrý kamarád.)
- Prospívá jim mulčování (=podestýlka z listí, drcené kůry či uleželého kompostu). Mulč zabrání nadměrnému odpařování vody, zmírní střídání teplot v půdě, které kapradiny nesnášejí, ochrání kořeny před vymrznutím.
Úskalí
- Kapradiny špatně snášejí holomrazy - ve svém přirozeném prostředí jsou vždy chráněny spadaným listím.
- Potřebují sice vlhkou zeminu, trvalé mokro, ale ohrozí kořeny hnilobou.
Na jaře přijdou na řadu nůžky
Na jaře, když ze středu kapradin vyrazí nové jasně zelené listy, můžeme staré opatrně odstřihnout. Přes celou zimu tyto staré listy chránily zranitelnou část rostliny. A třeba byly tyto listy rezavé, přinesly do zimní zahrady barevné oživení.
Jak se dají množit
- Na jaře přichází ideální čas k jejich sázení a rozmnožování. Snadno je množíme dělením trsů. Jestliže jim poskytneme dostatek místa, dorostou velmi rychle do původní velikosti. U dělení velkého starého trsu si opatrně pomůžeme nůžkami nebo pilkou.
- Kapradiny můžeme množit i výtrusy. Najdeme je na spodní straně listu, v kupkách výtrusnicích, které mají u každého druhu kapradiny daný tvar. List necháme nejméně tři dny prosychat na papíře. Poté výtrusnice prasknou a výtrusy se uvolní. List opatrně zdvihneme a drobounké výtrusy z papíru vyklepeme do květináče s vlhkou zeminou. Květináč opatříme průhledným plastem, sklem nebo fólií, aby vzniklo optimální vlhké mikroklima. Po několika týdnech až třech měsících, což záleží na druhu, začnou klíčit.
Dryopteris affinis (kapraď rezavá)
Jde o základní druh kapradiny, z níž byly vyšlechtěny ty nejhezčí odrůdy. Její název prozrazuje barvu hlavní žilky, která při dozrávání listu nabývá na zlatohnědé barvě, ale nijak neovlivní celkovou příjemnou zeleň listů.
Listy jsou odolné vůči mrazům do určité doby, potom začínají zavadat. Doporučuje se na jaře je odřezat, čímž podpoříme růst nových a zdravých listů. Dosahují běžné výšky 30 až 80 cm, mohou být buď nízké, fungují jako půdopokryvné, jsou polo- i opadavé.
Dryopteris erythrosora
Obvykle opadavá kapradina s pomalu plazivým oddenkem a trsem trojúhelníkovitých, 2x až 3x zpeřených vějířovitých listů dlouhých 25-60 cm. V mládí jsou měděně červené, pozvolna přecházejí do lesklé tmavě zelené barvy. Střední žebra jsou zelená, mladé kupky jsou často červené. Úchvatná kapradina do záhonu na chráněné vlhké místo. Maximální šířka 40 cm. Pochází z Dálného východu.
Polystichum
Tento rod se skládá přibližně z 200 druhů obvykle stálezelených zemních kapradin, které rostou na celém světě v různém prostředí - od horských skal po tropické pralesy. Listy většinou vytvářejí elegantní chocholovité koruny. Dají se pěstovat i v hlubokém stínu. Staré listy odstraňujeme dříve, než se rozevřou nové.